Měl tu největší vůli napravit pošramocenou pověst. Nemohl již počítat s Csaplárem, který se vrátil na Litavku a kopačky pověsil na hřebík ve svých 32 letech Lžičař. Z Litavky se však vrátil zpět střelec Šlehofer, jehož příchod byl vděčnými fanoušky přijat s nadšením. Do hráčského kádru se vrátil po delší odmlce stopér Šejna, takže byly předpoklady, že by opětovný postup neměl být nesplnitelným cílem.

Hráčům se podařil vstup do sezony. Hned v prvním utkání zvítězili v derby na Litavce, kde vyhrál 2:0 brankami Vimmera a Šlehofera z penalty. Předtím již v 7. minutě Radek Straka penaltu nedal. Výborný výkon brankáře Liby zachránil baníkovskou rezervu od větší porážky. Mužstva nastoupila v sestavách:

TJ UD Příbram B: M. Liba – Štván, Švihla, Slaba, Huml – Štulík, Votava, Skuhrovec – Šváb, Trnka, Johana ml. Spartak: Pružina – Durdil, Schwarz, Kleinbauer, Šneberger – R. Straka, Kareš, M. Šindelář – Pazdera, Šlehofer, Vimmer.

Úspěšní byli hráči i ve druhém zápase podzimu, kdy porazili doma Spartak Žebák 4:0 (Šneberger, Kareš, Durdil a Pazdera). V dalším kole opět doma porazili RZ Dobříš 3:0 (Durdil, Hájek, Lavička).

Překvapení se konalo v Březnici, kde Spartak prohrál 2:3, když za domácí byl autorem hattricku Zajíček, za poražené hosty skórovali Paz– dera a Kareš. Stínem utkání bylo zranění talentovaného Pazdery, který po bezohledném zákroku utrpěl zlomeninu kotníku. V březnické obraně kraloval bývalý hráč Spartaku Sýbek. Chuť si Spartakovci spravili při zápase doma, kde deklasovali Doubravan Újezd 6:0 (Šlehofer 2, R. Straka, Lavička, Vimmer a vlastní). Dobře rozehraný podzim obstaral další výhru po perfektním výkonu v Hýskově 4:0 (M. Šindelář 2, Šlehofer a Lavička). Dobrou formu prodali hráči i doma v okresním derby s Milínem, nad kterým zvítězili dvěma góly Šlehofera 2:0. V celku Milína se představili čtyři fotbalisté, kteří hrávali národní ligu na Litavce: Staněk, Bartoš, Ondračka a Johana. V dresu Milína podal výborný výkon brankář Petrus, který hrával na Spartaku za dorost. Sebevědomí hráčům pokazil zápas v Oseku, kde tvrdě hrajícímu soupeři podlehli 0:2. Nejlépe v mužstvu Spartaku zahrál Lavička, který doplatil na brutální zákroky domácích a na konci zápasu se vážněji zranil. Určité změny v hráčském kolektivu nastaly v říjnu, kdy odešli na vojnu stabilní hráči základní sestavy R. Straka s Kleinbauerem. Naopak z vojny se vrátili Petřina s Jindáčkem.

Událostí jara 1982 byl dvojnásobný start pražské Sparty. U příležitosti přestupu hráče Dana Drahokoupila do Sparty byly domluveny určité podmínky. Jednou z nich, kromě finančního vyrovnání, bylo sehrání přátelského zápasu s kompletním ligovým mužstvem. Utkání mělo být sehráno již na podzim 1981, protože Drahokoupil přestoupil do Sparty už v červenci. Nakonec byl dohodnut termín v červnu 1982 a při jednání byla učiněna dohoda sehrát i utkání starých gard, které se hrálo v květnu tohoto roku.

Obě utkání byla odehrána za velkého diváckého zájmu. Nejprve sestavy starých gard. Sparta: Dyk - Vojta, Sykyta, Kokta, Gůra, Migas, Tichý, Kára, Gögh, Nevrlý, Hladík, Fr. Chovanec. Spartak: Dvořák, Hadraba, Stropnický – Bacík, Bejček, Tůma, Junek, Škvára, R. Burda, V. Havelka, Mára, Zd. Míka, Makovec, Mašek, V. Ziovský, Procházka, Bračka, Hulínek, Pochman. Sparta zvítězila 7:1.

V zápase A–mužstev nastoupila Sparta v této sestavě: Houška, Koubek – Bielik, Drahokoupil, Straka, - Ščasný, Caudr, Jarolím, J. Chovanec, Bílek, Orgoník – Vojíř, Kabyl, Kotál. Trenérem mužstva byl Vl. Táborský. Sparta vyhrála 6:1.

Dobře rozběhnutý podzim 1981 dával velké naděje k opětovnému postupu do krajského přeboru. Podzimní umístění o pouhé dva body za Komárovem dávalo tušit velké jarní drama. Trenér Mára společně s výborem neponechávali nic náhodě a starali se, aby hráči v zimní přestávce moc nezaháleli. Mužstvo se přihlásilo k zimnímu turnaji v Modřanech, kde skončilo na 3. místě. Turnaje se zúčastila tato mužstva: Modřany, Spartak Praha 4, Semice, Řevnice, Libuš, dorost Slavie a dorost Bohemians.

I přes veškeré úsilí se nepodařilo na jaře 1982 udržet hráčský kádr pohromadě. Kromě Kleibauera, R. Straky a Flachse (vojna), přestali trénovat Cimbaloš, Schwarz a Šejna. Šindelář si zlomil nohu, Kareše bolela třísla a dlouhodobě chyběl i Šlehofer. Naštěstí mohl hrát již uzdravený Pazdera. Připočteme-li k tomu dlouhodobě distancovaného Vimmera, zbylo trenérovi Márovi opravdu torzo mužstva. Navíc v těch nejdůležitějších utkáních chyběl i střelec Pazdera, který se zúčastnil s národním mužstvem ČSSR mistrovství světa v Brazílii.

Zbylí hráči se snažili, ale nikdo z příznivců se nemohl divit, že střídali dobré výkony s průměrnými. Když bylo mužstvo pohromadě, dokázalo porazit na domácí půdě výrazným způsobem Hýskov, Sedlčany, rezervu TJ UD vždy stejným poměrem 8:1. Nedařilo se v Žebráku, Újezdu, Hostomicích, v Milíně a především v Komárově, kde se podepsal pod těsnou výhru postupujícího Komárova nehorázným rozhodováním sudí. Tento zápas také rozhodl o tom, že postup se Spartaku nezdařil. Nikdo však netušil, že spartakovští fanoušci budou na další postup čekat dlouhých 25 let.

Hlavní cíl sezony se tedy nesplnil, ale určité pozitivum tu bylo. Ve velmi dobrém světle se začali ukazovat mladíci Pazdera, Jindáček, Kymla a Mišun.
Do soutěžního ročníku 1982/83 již nenastoupil střelecký talent Jarda Pazdera, který zanechal sálové kopané a začal se plně věnovat klasickému fotbalu na Litavce. Tam začala v národní lize jeho hvězdná kariéra, kde po dobu téměř deseti let neměl mezi kanonýry konkurenci. Na Litavku odešel i gólman Pružina, ale navrátil se zpět Jirka Šach, který měl být výraznou posilou omlazeného mužstva.

(pokračování za týden)

JOSEF BACÍK