V minulém týdnu rozjel s týmem příbramských fotbalistů zimní přípravu a plánoval pokus o jeho záchranu v nejvyšší soutěži. Po víkendu je ovšem všechno jinak. Vedení klubu se rozhodlo šetřit. A když Petr Rada nepřistoupil na citelné snížení platu, nahradil ho jeho dosavadní asistent Kamil Tobiáš. „Pan Starka (prezident klubu) za mnou přišel s tím, že dělá úsporná opatření. Oba jsme si k tomu řekli své a rozešli se. Ale v dobrém. A pouze sportovně, lidsky zůstává vše při starém," říká o nenadálém konci bývalý reprezentační trenér s tím, že na tak razantní snížení smlouvy nemohl přistoupit.

Měl jste nějaké indicie, že by k takovému kroku mohlo dojít?
Nečekal jsem to. Pan Starka asi hledal přes Vánoce nějaké řešení a zřejmě dospěl k tomu, že musí snížit rozpočet a udělat úsporné opatření.

Musí vás mrzet, že odcházíte od rozdělané práce, že?
To mrzí vždycky, když jste odvolaný, i když v tomto případě to bylo z úsporného hlediska. Poznal jsem v klubu spoustu dobrých lidí. Všichni mi pomáhali. Našel jsem v Příbrami dobré prostředí a neměl problém. Z tohoto hlediska mě to mrzí. Ale nedá se nic dělat. Pan Starka se rozhodl pro řešení, které uznal za nejvhodnější pro klub. Zapšklý nejsem. Aby se klub dostával do těžkých finančních podmínek, určitě nikdo nechce.

Necítíte třeba i úlevu? Přece jen pozice mužstva ztrácejícího šest bodů k záchraně není zrovna záviděníhodná…
Vůbec. Věřím tomu, že se Příbram zachrání, ať už nyní beze mě. Závěr podzimu jsme měli poměrně slušný. Dělali jsme body a trochu si to sedalo. Kamil se mnou celé čtyři měsíce poctivě pracoval. Na všem jsme se domlouvali. Že to převzal, je podle mě dobré řešení. Skladbu mužstva zná. Věřím, že tým připraví dobře. Přeji mu, aby to dotáhl.

Máte nyní myšlenky na fotbal a trénování, nebo plánujete pauzu?
Myšlenky na fotbal mám pořád. V Příbrami jsem byl čtyři měsíce. Předtím jsem odpočíval. Pracovalo se mi tu dobře, neměl jsem problém. Unavený určitě nejsem. Navíc jsem to měl kousek. Samozřejmě bych raději pokračoval tady, ale pokud se najde jiné angažmá, nedá se nic dělat. Že bych měl být unavený, otrávený či zhrzený, to určitě ne.

Jak se osobně vypořádáváte s neplánovaným volnem?
Jsou to teprve tři dny. V sobotu jsem byl ještě s hráči na tréninku. Rád se sem vždy přijedu podívat. S hráči jsem se rozloučil, ale se zaměstnanci klubu bych tak ještě rád učinil. Myslím, že odcházím se vztyčenou hlavou.

Myslel jsem to spíš tak, jestli vám teď nebude chybět každodenní kontakt s týmem?
Budu se dívat na fotbaly, ale trochu jinak. To víte, že by to bylo lepší, kdybych byl každý den s mužstvem, ale takový je trenérský život.