Vysoká hráčka při hře dokázala využít svých dlouhých a šikovných paží a přestože se lednímu hokeji věnuje poměrně krátce, na ledě se neztratila.
Helena Suková byla v 80. A 90. letech výbornou světovou deblistkou. Je vítězkou všech čtyřech grandslamových turnajů. Hned čtyřikrát vyhrála Wimbledon, z toho třikrát s Janou Novotnou. V deblu dvakrát triumfovala na US Open, jednou na Australian Open a French Open.

Ve smíšené čtyřhře získala pět grandslamových titulů, třikrát zvítězila společně se svým bratrem Cyrilem. Helena Suková byla na ženském tenisovém žebříčku, pokud se týká dvouhry, nejvýše postavená v roce 1985, kdy jí patřila čtvrtá příčka. Ve čtyřhře byla pět let první. V roce 1987 dokázala na jediném turnaji porazit dva největší tehdejší giganty, Martinu Navrátilovou a Chris Evertovou. Helenu Sukovou, která je dcerou Věry Sukové – Pužejové, finalistky Wimbledonu 1962, jsme v útrobách sedlčanského zimního stadionu požádali o rozhovor.

Jaké cestičky vás zavedly na hokejová kolbiště?
K hokeji mě přivedla moje kamarádka Ivana Pokorná. Hrály jsme spolu v dorostenecké kategorii tenis, a po letech mi Ivana nabídla, abych si s ní zašla zahrát i hokej. Na led jsem začala chodit na podzim roku 2010 a bruslila jsem tehdy hodně intenzivně. Navíc mám jednu kamarádku, která se věnuje krasobruslení, takže jsem jednou týdně chodila s ní, dvakrát s týmem a co nejčastěji jsem se snažila chodit i na veřejné bruslení. Celkem jsem ve svých začátcích na led chodila pětkrát.

Hrajete v současné době více tenis, nebo hokej?
Více se věnuji hokeji. Protože se ale moje bruslení v poslední době moc nelepší, dala jsem se ještě na ping pong.

Jak se vám líbí sedlčanský zimní stadion a kolik jste na jeho ledě dala dnes branek?
Stadion je moc pěkný. Super je i zdejší restaurace. Škoda, že Sedlčany nejsou trochu blíž Praze. Gól jsem dala jeden, a to ze samostatného nájezdu.

Co je hlavní náplní vaší dnešní činnosti, kromě toho, že jste jednou ze zakladatelek Nadačního fondu dětského a juniorského tenisu ČR a čestnou členkou asociace profesionálních trenérů?
Pracuji v soukromé ordinaci doktora Cimického jako psycholog. Pokud nejsem v ČR, spolupracuji se sportovci z různých odvětví.

Stýkáte se dodnes s vašimi kolegyněmi a soupeřkami, jako byly Martina Navrátilová, Hana Mandlíková, nebo Steffi Grafová?
Ve spojení s nimi jsem. Jednou za rok hrají ve Wimbledonu legendy, takže tam se potkáváme. Navíc díky internetu není problém být v kontaktu s kteroukoliv z nich.

Měla jste v době své aktivní kariéry mezi tenistkami dobrou kamarádku?
To na turnajích dost dobře možné nebylo. Samozřejmě jsme se přátelily, na kafe jsme určitě zašly, ale s něčím bližším jsme se obvykle nesvěřovaly.

Vaše maminka si zahrála v šedesátých letech finále Wimbledonu. Viděla jste záznam tohoto utkání?
Stanice BBC mi kdysi tento záznam poslala. Píší mi také sběratelé sportovních záznamů, který zápas byl právě zveřejněn na internetu.

DAVID MYSLIKOVJAN