Román Bruna Apitze vyšel poprvé v roce 1958 a už o pět let později byl v tehdejším východním Německu zfilmován. Po půlstoletí se chystá nové zpracování, televizní premiéru má mít film na stanici ARD příští rok, kdy se bude připomínat 70. výročí osvobození Buchenwaldu. Autorsky za snímkem stojí scenárista Stefan Kolditz a režisér Philipp Kadelbach.

U jedné z bran památníku dnes byla k vidění neobvyklá skupinka lidí - převážně zahraničním fotografům tam společně pózovali hlavní představitelé snímku ve vojenských uniformách i vězeňských oděvech. "Je to zvláštní směsice pocitů," řekl ČTK o zkušenostech z natáčení herec Robert Gallinowski, který ve filmu představuje jednoho z velitelů tábora. Ke své postavě, která je velmi násilnická a chová se údajně jako typický nacista, si musel najít vlastní cestu. Předlohu i její dřívější zpracování Gallinowski zná a nebyl si prý zpočátku jist, jestli je takové role schopen. "Je to komplikované, ale je to možné," svěřil se herec. Dodal, že místa spojená s válečnou minulostí dobře zná, a to nejen v Německu. Ještě za bývalého Československa navštívil například Terezín.

Film v česko-německé koprodukci se bude během května natáčet v Berlíně a v Buchenwaldu, v areálu bývalého koncentračního tábora se však nebudou snímat žádné scény s herci. Ty vznikají v Památníku Vojna, který je pobočkou Hornického muzeum Příbram. Ředitel muzea Josef Velfl ČTK řekl, že v památníku se za devět let od jeho otevření natáčely už desítky různých pořadů a filmů, a to dokumentárních, publicistických i uměleckých. "Dá se říct, že jejich společným jmenovatelem je problematika politické perzekuce, vězeňství, válečné události, hranice oddělující svět svobody a nesvobody," shrnul Velfl.

Mezi nejznámější hrané tituly podle něj patří Zdivočelá země, Bumerang, Piknik, Konfident, 8 hlav šílenství a nyní Nahý mezi vlky. Z dalších žánrů pak třeba literární soutěž Magnesia Litera, dokumenty Dejte nám křídla, Neznámí hrdinové, Zapomenutí hrdinové, Historie.cs či Příběhy železné opony. Ze zahraničí se podle Velfla v památníku nejvíce střídaly slovenské televizní a filmové štáby věnující se politickým vězňům ze Slovenska. Ale natáčeli v něm i tvůrci francouzského televizního seriálu o studené válce, jihokorejská televize, štáb z Pobaltí, Němci či Američané.

"Natáčení znamená vždy určitý zásah do chodu zařízení, větší či menší omezení provozu, a tudíž i návštěv veřejnosti. Filmaři se nám to snaží kompenzovat finanční úhradou ušlého zisku," podotkl Velfl. Přínosem je i mediální zviditelnění muzea a příliv dalších návštěvníků, kteří chtějí místo vidět na vlastní oči. "Při jakémkoliv natáčení ale požadujeme přísné dodržování bezpečnostních předpisů a uvedení prostředí do původního stavu - vždyť Památník Vojna je také kulturní památkou," upozornil ředitel.