VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fuchsoviny Ireny Fuchsové: Posbíránky

Střední Čechy - Známá spisovatelka a fejetonistka Irena Fuchsová pravidelně přispívá svými každodenními nevšedními postřehy do Deníku.

29.7.2010
SDÍLEJ:

Irena Fuchsová - spisovatelka, fejetonistka.Foto: archiv Ireny Fuchsové

Před časem jsem si pravidelně zapisovala, co jsem zaslechla ve vlaku, v divadle, na ulici, co mě zaujalo v novinách, v televizi, v rozhlase. Říkala jsem tomu Posbíránky. Ale protože mě zaujme skoro všechno, co se kolem mě mihne, zapisování jsem nezvládala, a za tři dny jsem toho nechala. Nedávno jsem Posbíránky objevila v počítači, a protože mě některé rozesmály, „posbírala“ jsem je do této Fuchsoviny.

V denním tisku jsem se tehdy dočetla, co všechno nové připravují České dráhy. Představte si, že si například daly tento cíl: „Chceme, aby jezdilo více psů!“ No, to je sice hezké, ale moji milí psí přátelé, nevím, jak se vám bude líbit, až zjistíte, že v největších vedrech nefunguje ve vlacích IC a EC, mezi Kolínem a Prahou, klimatizace…
Jednou jsem seděla v kupé s manželskou dvojicí. Rozčílený manžel své ženě něco tiše vytýkal, a ona ho beze slova poslouchala. On si po půl hodině unaveně otřel zpocené čelo. „Dobře, Věro. Tak to shrneme. Už nikdy nekupuj aha a přípravek proti molům!“
A do třetice ještě jednu „vlakovou“. Jedna zaměstnankyně Českých drah mi řekla, já když vás vidím, tak mám sto chutí vám říct o všem, co nás štve, vy byste o tom napsala a oni by nás konečně všechny vyhodili…
Jistý nezvolený poslanec hovořil v televizi o své zahrádce. „Podívejte se, věčný boj s plevelem! To je jako v životě! Vyhrává plevel!“ Vsadím se, kdyby byl zvolený, že by o plevelu nemluvil…

Věř mi, že mě můžeš mít zase tak ráda, jako jsi mě měla ráda před rokem, řekl nevěrný přítel mé kamarádce, ke které se chtěl po půl roce vrátit, protože ho vyhodila ta, se kterou zahnul. A moje kamarádka se usmála a pohodila novou, mahagonovou hřívou. „Já jsem tě neměla ráda nikdy!“ A zabouchla mu dveře před nosem. Jiná moje kamarádka se se svým ex-manželem vypořádala podobně. Rozvedl se s ní kvůli jiné, moje kamarádka rok probrečela, a pak on přišel po dvou letech zpátky a prosil a škemral, a kromě jiného jí řekl, tak dobře, já si tedy kleknu, když mě chceš vidět na zemi! A ona mu vmetla do tváře: „Ne, nechci tě vidět na zemi, chci tě vidět pod zemí!“

Jednou se ve frontě na poště bavily dvě ženy. „Moje největší kamarádka je Věra, se kterou jsem seděla od první třídy až do maturity,“ řekla jedna. „Moje největší kámoška je moje kabelka,“ suše ucedila druhá. A jindy se zeptal paní poštmistrové pán, zmožený čekáním ve frontě: „Máte dopisy na známku?“ Jen tak mimochodem, může mi někdo vysvětlit, proč se na poštách furt tak strašně čeká ve frontách?! To Česká pošta tak málo vydělává, že nemůže zaplatit víc zaměstnanců, kteří by seděli na zavřených přepážkách, které jsou na všech poštách?

A objevila jsem i tři divadelní Posbíranky. Jednou nám režisér Ondřej Sokol vylíčil své ranní setkání s bezdomovcem. Zastavil ho, když pospíchal k autu, touto větou: „Prosím tě, neměl byste nějaký drobný, větší?“ A když jsme pak začali zkoušet, Michal Pavlata zašeptal: „Bacha! V hledišti je říďa!“ A Ondřej Sokol ho uklidnil: „Až budeš mít monolog, von vodejde.“

A jeden „sametový“ na konec! Na jednom školním srazu po čtyřiceti letech, vyprávěli spolužáci, jeden po druhém, jak uplynulých čtyřicet let žili. A jedna spolužačka všechny seznámila se svým životopisem, který ukončila takto: „Koncem osmdesátých let jsem se konečně dostala na vedoucí funkci, měla jsem pod sebou sedm lidí, měla jsem auto a pak, bohužel, přišel převrat.“

29.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

VETERÁN klub Sedlčany potěšil příznivce motorismu hned třikrát – jednodenní výstavou na náměstí, výstavou v muzeu Pokrok nezastavíš, která potrvá do 1. října a trvalou expozicí Sedlčanské kotliny.
16

Mistr světa Antonín Baborovský věnoval muzeu medaile I legendární motocykl

Kanadská borůvka

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Parkovací dům uleví lidem z okolních obcí

Příbram - Josef Němec z Lazska často cestuje do Prahy. Aby nemusel autem až tam, nechá vůz na Drkolnově a pokračuje autobusem.

Od zmalovaných fasád pomáhají legální plochy

Region /FOTOGALERIE/- Graffiti Ozdoba nebo ostuda měst? Pohled na ně je pokaždé jiný. Sprejeři mohou být postrachem města, nebo se jejich obrazy mohou dostat do galerie. Za malování po zdech, kde to není povoleno, jim hrozí až tři roky vězení. Někde na jejich dopadení vypisují finanční odměny. Své kouzlo a opodstatnění mají legální plochy. S nimi v některých městech divoké sprejerství téměř skončilo.

Pacientka zamlčela úraz, aby dosáhla odškodnění

Příbramsko - Sedmačtyřicetiletá žena z Příbramska a pětašedesátiletý lékař se budou zpovídat z pojistného podvodu. Příběh začíná tím, že žena uzavřela před třemi lety životní pojistky u dvou pojišťoven. Při sjednávání ale podle policie záměrně zamlčela předchozí úrazy končetin. Uvedla tak do smluv nepravdivé a hrubě zkreslené údaje, což je trestné, když se na to přijde. A přišlo se na to i po třech letech.

OBRAZEM: Rožmitálští oslavili patnáctý průvod s královnou Johankou

Rožmitál – Již patnáctý ročník historických slavností pod novým názvem Slavnost královny Johanky se uskutečnil v sobotu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies