Výstava je doplněna táborovými kronikami, připomíná některé osobnosti, které byly s Častoboří spojeny – otce Rychlých šípů Jaroslava Foglara, sedlčanského učitele a táborového vedoucího Václava Hellera, kanoistu – olympionika Bóžu Karlíka nebo správce rezervace Drbákov – Albertovy skály Františka Robina Veselého.

Ředitel sedlčanského muzea David Hroch na začátku potvrdil, že Častoboř je skutečně fenoménem sedlčanského regionu. Upozornil na fotografie a dokumenty poskytnuté muzeem, na nichž je vidět výstavba dětského tábora na konci padesátých let minulého století.

„Tento materiál jsme získali z pozůstalosti po Františku Veselém," poznamenal. Představil hosty, mezi kterými nechyběl sedlčanský starosta Jiří Burian nebo radní a předseda TJ Tatranu Martin Havel, nezapomněl na realizační tým, který s výstavou pomohl a poté předal slovo autorovi.

Mucha uvedl, že od roku 2011 přiblížil Častoboř na předešlých osmi výstavách v Praze, Liberci nebo v sedlčanské knihovně. Ta v muzeu, která tu potrvá až do 14. června, se liší od ostatních tím, že zabírá velký časový prostor šedesáti let.

„Velmi často se nás děti na táboře ptají, kdy a jak vznikl. Na to nám dává odpověď náš velký přítel častobořského tábora a jeden z jeho spoluzakladatelů Robin Veselý, který ve svých besedách vždycky říkal: Když byla v roce 1955 dostavena Slapská přehrada, ve stejném roce členové sedlčanského turistického oddílu udělali stanovou základnu v zámecké oboře na Červeném Hrádku. Za rok tuto základnu přestěhovali pod Hrazany a o další rok později ji přenesli na Častoboř, kde je dodnes," uvedl Mucha.

„Robin byl veliký znalec přírody a bytostně miloval krajinu kolem Častoboře. Činnosti správce rezervace se svědomitě věnoval. Každý rok přišel na tábor s požadavkem, že by například potřeboval, aby mu několik kluků pomohlo odnést fošny, aby zpevnil naučnou stezku. Velmi rádi jsme mu vyhověli. Robin každý rok pro všechny turnusy na oplátku dělal besedu pro děti.

Vyprávěl jim, jací tady žijí živočichové, jak je to s květenou a vykládal o historii Častoboře. Svoji besedu končil vždycky žertem. Upozornil na vodu, na kopec na druhém břehu a za ním blízkou vesničku Čelina. Tvrdil jim, že tam má dobrého přítele, s nímž je domluven, že když na něj přes Vltavu zahaleká, tak se ozve.

Robin se potom nadechnul a začal nádherně jódlovat. Chvilinku bylo ticho, Robin se pousmál, a to už spolehlivě zapracovala ozvěna jako ten jeho údajný přítel," zavzpomínal Mucha.

Potom se Mucha zmínil o tom, že Častoboř poprvé poznal v roce 1969, kdy si udělal lodí výlet ze Slap na Cholín. „To jsem byl poprvé v této krajinné oblasti a najednou jsem zahlédl panorama – něco nádherného a kolem asi padesát stanů do kruhu, za tím stála klubovna jako srub, blízko u vody kuchyň a jídelna. Na mě to působilo ohromným dojmem. To, co tam stálo, nerušilo krajinu, naopak s ní splývalo. Tehdy jsem neměl vůbec tušení, že na Častoboři zůstanu tolik let," vyznal se s dojetím k lásce na první pohled.

Ve svém vyznání Častoboři se Mucha láskou ohlédl za některými okamžiky, které tu prožíval, a jak tu na něj génius loci působí: „Když je Měsíc v úplňku, je to pastva pro oči. Albertovy skály svítí. Měsíc se vzhlíží ve vodě. Je to romantika. Schází tu pouze Karel Hynek Mácha, který kdyby věděl, jaký je úplněk na Častoboři, tak by sem ve své době určitě přivandroval." Od přírody přešel k lidem. „Právě ta božská příroda vytváří podmínky pro turistiku, vodní sportování, houbaře, rybáře, pro dětské tábory, rekreaci rodičů s dětmi a veškerý ten cvrkot," řekl a zmiňoval dětské pokřiky, táborové písničky, které zní večer u táboráku… „Když všechno dáme dohromady, dostaneme jedinečnou atmosféru tohoto místa, jedinečný kolorit – fenomén, kterému s takovou láskou a obdivem říkáme Častoboř," zlomil se na okamžik hlas Muchovi před neutuchajícím potleskem posluchačů.
Závěrem přidal ještě bonmot. Vybídl návštěvníky, že si mohou fotografii, která je zaujme nebo na níž někoho ze svých blízkých poznají, zakoupit.
„Cena nepřevyšuje dvě stě korun. Budete mít krásnou vzpomínku. A pozor, až se vaši sousedé dozvědí, že máte v bytě originál Muchu za výhodný finanční peníz, tak vám budou závidět, uvidíte jak!"

Za čtyřicet let, kdy Jaroslav Mucha na dětské tábory jezdí a za každé setkání s ním Muchovi poděkoval za všechny Jiří Kubricht. Častobořská kapela ve složení Martin Jančura, Libor Mandovec a Ladislav Jelen svému kamarádovi Muchovi – svému velkému vzoru, táborové legendě, která letos oslaví 90. narozeniny, zahrála a zazpívala několik písniček.

Ještě před tím, než si návštěvníci snímky prohlédli, ujali se slova hosté. „Těžko se mi po tom, co tu od Jaroslava Muchy zaznělo, navazuje," připustil starosta Sedlčan a senátor Jiří Burian. Připomněl, že tábor vznikal v roce 1957, kdy byly Sedlčany ještě okresním městem, pod Okresním výborem ČSTV. „Později tábor převzala Tělovýchovná jednota Tatran a zaplaťpánbu, že je to tak dodnes. Fotografie dokumentují život tábora po celou tu dobu. Když jsem si prohlédl panely, viděl jsem, že jsou na nich vzpomenuty významné osobnosti – vynikající sportovec a mnohonásobný reprezentant Karlík a náš sedlčanský Robin Veselý. Velice si vážím, že je na vernisáži přítomna jeho manželka. Osobností by se našlo ještě víc. Rád bych jmenoval Václava Hellera, který byl i mým učitelem na základní škole. Mnohokrát jsme už v té době s ním zažili výuku a pobyt v přírodě na Častoboři," uvedl.

„Častoboř je veliký pojem pro občany města. Řada z nich je spjata s historií nebo současností tohoto krásného přírodního území," uvedl. Vyjádřil poděkování Jaroslavu Muchovi za to, co všechno dokázal zdokumentovat. „Rád bych vyslovil přání: Ať máme takovýchto Muchů i nadále mnoho, aby nám a příštím generacím Častoboř zůstala."

Martin Havel několika větami poté vyzdvihl, že si Častoboř zachovala stále svůj ráz a děti, které každoročně zaplní tři turnusy, se na místo, kde prožily letní dobrodružství, rády vrací. „Nesetkal jsem se s tím, že by některé dítě odjíždělo z tábora s tím, že sem už nikdy nepojede," sdělil Havel. Marie Břeňová