Po více než dvou měsících práce jim stěna blízko hlavního oltáře centimetr po centimetru odhalovala tajemství, která ukrývala celá staletí. Restaurátorky díky tomu umí o rozměrné malbě u sakristie s motivem Klanění Tří králů detailně vyprávět. Upozornily, že objevily i další fragmenty.

Celá freska má úctyhodný rozměr – strana má délku 5,5 metrů a výšku 2,5 metrů. „Průzkumy jsme dělaly na základě archivních dokumentů, kdy jsme šly jsme po stopách minulosti. Narazily jsme na zajímavou gotickou malbu ze 14. století a vedle toho na pozdější malbu barokní z roku 1661. Po základním průzkumu jsme musely požádat památkáře o povolení," připomněla první kroky Theodora Popová s tím, že povolení otevřelo cestu k rozšířenému průzkumu.

„Dostaly jsme jej na celou malbu. Rozměr jsme si určily, aby bylo jasno, co se na stěně odehrává a co je zajímavé," vysvětlila restaurátorka Popová. „Gotická malba představuje Klanění Tří králů respektive Průvod s klaněním Tří králů. Původní gotická malba s průvodem Tří králů byla ale v roce 1661 zakryta výjevem Křtu Krista v Jordáně," upozornila Markéta Pavlíková na zrestaurovanou dost zřetelnou malbu části Kristova těla a nápis se zmíněným letopočtem s tím, že vedle Krista v nadživotní velikosti, který klečí v Jordánu, je viditelný fragment postavy sv. Jana Křtitele. „Malba vznikla zřejmě proto, že tady byl výklenek, který byl posléze vybouraný a otvor zazděný. Protože byla původní malba poškozena, tak stěna byla překryta další malbou," nabídla vysvětlení.

„Nad Kristem je dosud bílý tmel – to je další zazdívka a jedná se o úkaz z další časové etapy, kdy sakristie byla přepažena na patro a nacházela se tam trezorová místnost na městské poklady. Později v těch místech byla udělaná oratoř a vybouraná okna, aby do kostela pronikalo více světla. Okna ale celý výjev narušila a došlo k velkým ztrátám," uvedla restaurátorka Pavlíková a upozornila, že především byl nešetrně dotčen výjev Panny Marie s Ježíškem, k nimž se sklání jeden z králů. Poškozen byl i průvod králů. Omluvit to lze snad jen tím, že v té době nebylo známo, že se na stěně kostela blízko oltáře tak vzácná freska pod vrstvami omítek nachází.

Do Sedlčan přijela také historička ZuzanaVšetečková, která se věnuje nástěnné malbě. Restaurátorky nepopíraly, že právě z její knihy Nástěnné malby ve středních Čechách v kontextu monumentálního malířství českých zemích při záchranných pracích čerpaly. „S ní jsme konzultovaly významnost malby a samotné časové zařazení," poznamenala Pavlíková. Historička jim potvrdila, že freska je ojedinělá tím, že společně s králi kráčí v průvodu koně. „To je v našich zemích neobvyklá záležitost. V okolních zemích ve Štýrsku a ve Slezsku se objevil, v Čechách podobný průvod králů na středověkých malbách prozatím nebyl odkryt. To je jedinečnost této malby," potvrdila historička Všetečková. Restaurátorky upozornily, že malba ale není v původní kvalitě. „V průběhu věků došlo ke zvětrání pigmentů, pojiva a při novém vymalování docházelo k poškození vrchních vrstev a ztratily se detaily malby. Je to škoda, protože nám mohly ještě více přiblížit, do které malířské školy freska patří nebo který konkrétní mistr mohl tyto práce provádět," zalitovaly nad okleštěním detailů. „Přesto u panoše, který drží koně, je vidět styl oblékání typický pro královský dvůr a dobu na přelomu 14. století. Více je možné vystopovat i díky zdobnému pásku, který má přes oděv a čapce," hovořila restaurátorka přímo z lešení, kde upozornila i na královskou korunu, kterou drží postava v ruce.

Restaurátorky nyní na malbě scelují tmelem defekty – od těch největších po nejmenší. „Blížíme se k výslednému vzezření malby," upozornila Markéta Pavlíková. Upozornila také na zástup postav, mezi kterými vyniká rytíř. Upozornila na snímky pořízené infračervenou reflektografií – což je metoda rentgenologického průzkumu. Ta umožňuje restaurátorkám vidět scény, které zatím jejich oči nezachytí. „Král, který nese zlatý dar, je zatím pouhým zrakem nečitelný," pokračovala v popisu nástěnné malby a k tomu, co je možné z ní vystopovat. „První klečící král drží v rukou truhličku zlaťáků. Hlavní postava Panna Marie je poškozená. Oblečena je v bílém plášti a viditelné je jen řasení, koleno a na něm malý fragment postavy Ježíška. Vzadu je ještě jedna zajímavá figura. Jde o fragment mužské postavy – mohl to být klečící sv. Josef, který vaří kašičku Ježíškovi. Myslím si ale, že jde spíš o mladého muže, protože sv. Josef byl většinou znázorňován s plnovousem. Jsou to ale velké domněnky," usmála se Pavlíková.

„Freska je olemována rámečkem se vzorem, kterému se říká diamantový a vychází z italských mozaik. V horní části pod rámečkem jsou dva erby – pěticípá růžice, po pravé straně jsou dvě věže propojené můstkem. Zatím nevíme, co to znamená – budeme po tom pátrat, až to vyretušujeme a bude to čitelnější," doplnila výklad Theodora Popová.

„Potřebnou částku kolem půl milionu korun na opravu fresky pokryje příspěvek z městského rozpočtu ve výši 200 tisíc korun, prodej certifikátů, jež zatím dosáhl 40 tisíc korun, na účet 3858268319/0800 založený u České spořitelny putovaly také peníze z farního plesu nebo od jednotlivých dárců a významně přispělo i několik soukromých sponzorů. V současné době se nám nedostává ještě 16 tisíc korun," bilancovali administrátor farnosti Stanislav Glac a Ladislav Jelen, kteří společně s Bedřichem Němečkem a Janem Růzhou dali hlavní impuls k opravě středověkého klenotu. Předpokládají, že fresku představí v plné kráse začátkem příštího roku při příležitosti svátku Tří králů. A slavnostní chvíli podtrhne koncert. Restaurátorky poznamenaly, že nyní je potřeba malbu stmelit a vyretušovat. Marie Břeňová