„Jen málo si vzpomínám na písničky Jany z vernisáže naší letošní květnové výstavy, kde hrála na svou oblíbenou tahací harmoniku. Měl jsem v hlavě tolik organizačních záležitostí, že prostě nebylo možné si tu skvělou muziku užít. Po malé pauze, kterou jsem chtě nechtě musel akceptovat (Janino těhotenství), konečně přijde chvíle, kdy ji opravdu naživo uslyším a navíc v naší vlastní zahradě,“ uvedl majitel firmy Čestmír Sosnovec.

Jana Vébrová se na podiích objevuje od roku 2004. „Ale poprvé jsem na akordeon zkoušela hrát někdy ještě o rok dřív. Vlastně mě k tomu dovedla heligonka po dědovi, ke které jsem se čas od času vracela, ale vždycky ji po dvou zaškobrtanejch písničkách odložila. Po těchto marných snahách jsem usoudila, že by bylo dobré využít liduškové klavírní průpravy a od kamarádky jsem si půjčila maličkatou, vyhekanou harmoniku po jejím pradědovi. Na ní jsem složila i pár prvních písniček,“ zavzpomínala písničkářka.

K těm prvním a pro Janu Vébrovou zásadním písničkám patřilo Kykyrý (Margarín), Buřtguláš, Čertíky a Nelekej. Právě podle úplně první písničky, kterou složila, Kykyrý (dříve ji hrávala pod názvem Margarín) se jmenuje její debutové album. „A navíc je to hezký slogan a pěkné, znělé, české slovo,“ dodala Jana Vébrová.

„Už když jsem Janu viděl před několika lety v Noci s andělem, zůstal jsem jak přimrzlý k podlaze. Tak subtilní dívka roztřásla studio na ČT2, že zvukař nestačil tlumit zvuk. Říkal jsem si, kde se v tak křehce působící bytosti bere ta energie, ten vzdor a jemnost zároveň, jak to vůbec může vydržet její hlasové ústrojí. Samozřejmě jsem rychle pátral po jejím CD, které jsem skutečně našel u Indies records, a mrazilo mě zase v zádech,“ vysvětlil Čestmír Sosnovec.

Ještě před nedrahovickým koncertem čeká na diváky malé překvapení. Skupina Venduly Dědové ze Základní umělecké školy Sedlec-Prčice zatančí svou choreografii s názvem Divnokraje.

KAREL SOUČEK