Povídka: Pihy
Pihy zdobí celý její obličej a zrzavé vlasy má zapletené do drdůlku, aby jí nepřekážely. Je ten typ, co svým zjevem neupoutá pozornost a málokdo se za ní ohlédne. Studuje třetím rokem obchodní akademii a žije si vcelku spokojeně. Když pomine ironické narážky na svou osobu a to neuvěřitelné jméno, co jí rodiče vybrali, tak je naprostá pohodářka. Vrstevníci na ní volají „ Pipi“ a ona ne-jen-že na toto oslovení slyší, ale ještě se na ně shovívavě usmívá.
Redakce
Diskutovat (0) 31.7.2010 4:16
Ve třídě je premiantkou a miluje ten svůj svět, kterému oni nikdy neporozumí. Do vínku jí byla dána přirozenost a ta s jejich strojeností nejde dohromady. Dívčímu koutku se vyhýbá, jako čert kříži, protože si je vědoma toho, že by promarnila zbytečně čas. Raději si o přestávkách čte oblíbené knihy a ráda pozoruje z okna plující oblaka.
Ten den byl zrovna pátek třináctého a při třetí vyučovací hodině angličtiny někdo zaťukal na dveře. Školu navštívili manažeři z kosmetické firmy, kteří hledali tu správnou tvářičku pro působivý reklamní tah. Studentky byly v sedmém nebi a kromě Josefy si každá z nich snila bláhový sen, že právě ona - bude tou vyvolenou. Ti lidé procházeli uličkami mezi lavicemi a s neskrývaným nadšením se zastavili u Josefčiny lavice. A ta strnule a zaskočeně s nimi odcházela, že ani nestihla zaregistrovat závistivé pohledy ve svých zádech. Sama sebe překvapila, ale šla do toho z důvodu poznání světa z té druhé stránky, všemi tak opěvované.
Přerušila studium, podepsala smlouvu a pod záštitou kosmetiky se proměnila - za asistence profesionálů, jako mávnutím kouzelného proutku – na krásnou Josephine. Stala se tváří známé kosmetické značky a na televizní obrazovce byl k vidění reklamní šot – za tohoto znění: „ Než poznala nás, takto vypadala tuctová Josefčina tvář.“ „ Dnes s pomocí naší - si tu oslňující Josephine kráčí.“ Cítila se bohatší o jednu životní zkušenost a okusila chuť slávy. Své já si ale důstojně zachovala a vlasy si už zase zaplétá do drdůlku. A kdyby jste náhodou cestou narazili na poradnu s názvem - ODUŠEVNĚLÁ KRÁSA, tak té ona vévodí a pomáhá lidem nabývat ztracené sebevědomí.
Možná je můj příběh pravdivý, možná je to pouho-pouhá představa, ale ať víra v duševní krásu – v našem srdci zůstává.
Věra Zikanová





















