VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Urban: Areál jedné sjezdovky znamená vykácet stovku hektarů lesa...

Karel Urban z újezdního úřadu v Jincích reagoval na zveřejnění záměru vybudovat na Třemošné sportovně-rekreační areál.

18.9.2014 1
SDÍLEJ:

Potoky v Brdech.Foto: Karel Hutr

V republice je spousta lokalit se sportovními areály, na druhé straně ještě víc lokalit, kde ty areály nejsou a být nemůžou, byť by byly např. ideálním lyžařským střediskem.

Každá oblast má jinou specifikaci a od toho máme platné zákonné ustanovení, podle kterých se musí striktně postupovat. Tak to prostě je a vždycky bude. V praxi to chodí tak, že si každý projektant či jiný subjekt uvažující o projektu nejdříve zajistí o lokalitě základní údaje, protože takto začíná každý projekt či studie a nemá cenu investovat energii do předem neuskutečnitelného záměru. To znamená zjistit si podrobné informace o lokalitě z hlediska vlastnických práv, možnosti jejich nabytí, druhu a účelu území, z hlediska vodního, stavebního zákona, zákona o ochraně přírody, zda v lokalitě nejsou chráněné druhy, vodní zdroje, jejich ochranná pásma a podobně.

Je potřeba zjistit, zda lokalita není v režimu, jako je třeba vojenský újezd či jiný podobný režim, chráněná oblast přirozené akumulace vod, režim chráněného území a podobně. Pak je nutné tyto informace vyhodnotit a také zjistit, zda je dané území v souladu s územním plánem či je možné navrhnout jeho změnu. Informace jsou dostupné na všech věcně a místně příslušných úřadech jako jsou vodoprávní, stavební úřady či orgány ochrany přírody a krajiny, vč. újezdních úřadů, které poskytují informace jako každý jiný úřad. Tady si je možné podle zákona požádat o informaci a žadatel dostane vyčerpávající informaci o požadovaném záměru, tedy zda lze nebo nelze požadovaný záměr realizovat případně za jakých podmínek. Na tuto informaci má nárok každý občan této republiky.

Uvažovat v rovině, že když stejný nebo podobný areál funguje v okolí a proto není důvod, aby fungoval i na jiném místě je naprostý nesmysl. Navrhovaný záměr multifunkčního centra na Třemošné v Brdech je výjimečný tím, že je v podstatě v absolutním rozporu se všemi právními předpisy.

Podrobně k záměru

Už jsem o tom tady jednou mluvil, zkusím to trošku jinak. Problematiku lze rozdělit do právní a odborné roviny. Celou lokalitu tvoří lesní pozemky ve vlastnictví České republiky, s právem hospodaření pro státní podnik VLS Hořovice a podle platné legislativy lze lesní pozemky ve vlastnictví státu max. převádět v rámci státních podniků. To znamená, že tyto pozemky zůstanou ve vlastnictví státu a budou sloužit k dosavadnímu účelu i po odchodu vojsk z lokality, což je navíc garantováno státem ve schváleném procesu optimalizace vojenských újezdů. Pozemky zůstanou navíc v režimu ODOS, tedy v režimu oblasti důležitou pro obranu státu. Jediná změna bude v tom, že pozemky budou přičleněny ke katastrálnímu území Obecnice, tedy ke správnímu území obce Obecnice a pozemky budou přirozeně sloužit k dosavadnímu účelu bez změny vlastníka.

Ochranné pásmo

Z té odborné stránky je projekt zcela neprůchodný zejména z hlediska vodního zákona. Téměř celá lokalita se nachází ve druhém stupni ochranného pásma vodní nádrže Obecnice (zdroj pitné vody pro Příbram a okolí) a v prvním ochranném pásmu vodních zdrojů pro obec Obecnice, kam dle studie zasahuje dojezd všech sjezdových tratí včetně logistického zázemí. Tato ochranná pásma jsou samozřejmě vyznačena na základě platného rozhodnutí vodoprávního úřadu, ve kterém jsou striktně vyjmenovány činnosti nepřípustné v této lokalitě. Např. terénní úpravy, veškeré činnosti, které by mohly být zdrojem znečištění ovzduší či odpadních vod, stavby atd. Újezdní úřad nedávno na základě návrhu Povodí Vltavy s.p. a projednání s vlastníky dotčených pozemků rozhodnutí o ochranném pásmu změnil v tom smyslu, že rozšířil zakázané činnosti pro druhé ochranné pásmo Pilské, Lázské a Obecnické nádrže. Ochranná pásma jsou zapsána na katastrálním úřadě, první ochranné pásmo se bude ještě upřesňovat, protože dle schválených dohod v rámci optimalizace vojenských újezdů se budou vodní zdroje včetně jejich ochranných pásem převádět do majetku dotčených obcí. Shrnuto, v těchto pásmech není možné tento záměr realizovat. Dalším faktorem je vyhlášený režim pro celé území vojenského újezdu, a tím je chráněná oblast přirozené akumulace vod. Ve vodním zákoně je doslovně ustanoveno, že v těchto oblastech je zakázáno zmenšovat lesní pozemky, pouze ve výjimečných případech je možné udělit výjimku z tohoto ustanovení. Samozřejmě samotný statut CHOPAV obsahuje spoustu dalších zakázaných činností v této oblasti, což snad ani nemá cenu vyjmenovávat. Návrh by samozřejmě musel být podmíněn odkácením cca 100 ha lesa, protože každá sjezdová dráha musí mít předepsané parametry. Odkácet les a převést lesní pozemek na jinou kulturu je tedy zcela vyloučeno. Odlesnění a následné terénní úpravy v ochranném pásmu lokality by spolehlivě odvodnily tuto oblast a zásadně snížily vydatnost a kvalitu pitné vody.

Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny je potřeba uvést, že v těsné blízkosti návrhu se nachází evropsky významná lokalita Octárna, tedy Obecnická nádrž, která je vedle zdroje pitné vody i chráněnou lokalitou v rámci celoevropské soustavy chráněných oblastí NATURA 2000. Na tuto lokalitu navazuje osa nadregionálního biokoridoru (mezofilní bučinná) a osa regionálního koridoru.

V severní části Třemošné na základě našeho dlouhodobého mapování mají suchozemské stanoviště např. čolek horský, čolek obecný, ropucha obecná, skokan hnědý, zmije obecná, nově užovka hladká atd. Z botanického hlediska je část území od Třemošné k Malé Třemošné, v místě záměru, vedeno jako botanicky cenné území. Z lesnického hlediska se na severních svazích Třemošné zachovalo velké množství přestárlých jehličnatých porostů, které jsou těžbou rozpracovány se záměrem přeměny na druhově bohatší porosty. V malých obnovních prvcích, „kotlících", jsou zaváděny buky a jedle; na větších pasekách pak smrk. Tato obnova probíhá již cca 15 let a výsledek je velmi pozitivní a slouží jako demonstrační příklad úspěšné přeměny druhového složení porostů, což bude z hlediska CHKO jedním ze stěžejních požadavků na toto území.
To je v kostce část platných údajů na základě pravomocných rozhodnutí či závazných údajů ze schváleného územního plánu vojenského újezdu z roku 2002, další ověřené a zpracované poznatky budou do území teprve zakomponovány v rámci vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Když to shrnu, záměr by byl možný pouze v tom případě, že se změní platná legislativa. Pokud Česká republika změní politiku a jako vlastník uvolní lesní pozemky ve prospěch komerčních staveb, pokud vodní zákon vypustí ze svých ustanovení ochranu vodních zdrojů, pokud pozbude účinnost či se výrazně omezí zákon o ochraně přírody a krajiny, pak je možné o uvedeném záměru začít uvažovat. Nejenom v této lokalitě, protože spousta lokalit na území současného vojenského újezdu by byla pro potřeby komerčních staveb stejně atraktivní. Střední Brdy je potřeba vnímat zejména jako unikátní oblast se zdroji pitné vody, umocněnou její nezastavěností. Díky tomu nemá tato oblast téměř žádné zdroje znečištění, což se projevuje vydatností, kvalitou vody a menšími náklady na jejich úpravu. To je na Brdech to nejcennější a jsem názoru, že ochranné požadavky na tuto oblast se budou ještě zpřísňovat. V odpovědi jsem se záměrně nezabýval, zda je vůbec oblast vzhledem k trvalému nedostatku srážek (celá oblast Brd se nachází ve srážkovém stínu) a průměrným teplotám vhodná pro uvedené účely, stejně tak jako řešení přívodu vody pro potřeby umělého zasněžování. Stejně tak i k polemikám o posouzení záměru z hledisku vlivu koncepce a strategie na životní prostředí – studie EIA, SEA. Vzhledem k výše uvedenému to považuji za bezpředmětné.

Jaký vliv může 
mít Příbram

Problematiku je potřeba vnímat ve dvou rovinách. V rovině podpory turistiky regionu a v rovině komerčních či jiných staveb. V té první rovině doufám, že se Příbram bude aktivně angažovat při značení turistických cest, návrhu naučných stezek, např. svojí činností ve svazku podbrdských obcí. Také je potřeba začít s nástupními stezkami do Brd, aby se turisté bezpečně přiblížili do této lokality. Ideálně by bylo např. zřídit cyklostezku a cestu pro pěší z areálu lesoparku směrem na Kozičín. Určitě by bylo dobré zajistit při městském úřadu průvodcovskou činnost a pořádat do Brd pravidelné cesty s průvodcem a odborným výkladem a podobně.

Realizace komerčních staveb či jiných staveb v Brdech je ale jiná problematika a bude vždy výhradně v kompetenci obce, pod které dotčené území spadá, v tomto případě obce Obecnice. Tady nebude mít město Příbram žádné přímé kompetence, protože území Středních Brd nebude spadat pod její územní působnost, přesněji řečeno nebude součástí územního plánu města Příbrami. Karel Urban, Příbram

Autor: Redakce

18.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Zálezlic Jiří Čížek.
61

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

FOTO, ANKETA: Hlasujte o miminko týdne

Příbram - V lidském životě je řada krásných chvil. Tou nejkrásnější a nejšťastnější je jistě narození zdravého miminka. A stojí za to zaznamenat.

Okresní fotbal na Příbramsku ožívá pohárem

Příbramsko - O víkendu 19. a 20. srpna vstupuje do nového ročníku okresní fotbalová sezona na Příbramsku. První soutěžní zápasy budou tradičně odehrány v úvodním kole poháru.  

Povodeň 2002: V Sedlčanech se škody vyšplhaly na desítky milionů

Sedlčany - Vzpomínky na události před patnácti lety pro Sedlčanské nejsou vůbec příjemné. Povodeň v roce 2002 zaplavila část města. V tom roce byly tenisové kurty těsně před dokončením a před předáním. Naráz se ocitly úplně pod vodou. Na povodeň doplatila celá údolní niva od zahradnictví v Nádražní ulici, které bylo úplně vyplavené. Stejně tak tristní pohled byl na areál chovatelů, objekt stavební firmy, na uhelné sklady. Zatopený byl Kovošrot, u něhož se utrhla a odplavala lávka přes Mastník.   

Předzahrádky restaurací jsou terčem kritiky

Příbram /FOTOGALERIE/ -  Třetí měsíc platí zákaz kouření v prostorách restaurací. Zapálit si cigaretu u piva či po jídle je možné jen venku. Předzahrádky snad nikdy nebyly tak obsazené jako letos.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení