Orel mořský se stále v oblasti padrťských rybníků vyskytuje, ale dle mých informací v letošním roce nezahnízdil. Dle mého názoru na tom má podíl zvýšený pohyb turistů po nově zřízené cyklostezce, která vede po hrázi Hořejšího padrťského rybníka. Rak kamenáč v Padrťském potoce dle monitoringu provedeném v loňském roce \"si vede velmi dobře\" a jeho výskyt se blíží výskytu před invazí norka amerického. Je potěšujcí, že při monitoringu bylo zjištěno, že se rak kamenáč vyskytuje ve všech věkových generacích.

Ano, máte pravdu, drtivá většina majetku jak nemovitého, tak movitého na území Vojenského újezdu Brdy je ve vlastnicvtí státu. Rybník Tisý byl také ve vlastnictví státu, patří soukromému vlastníkovi na základě podané žaloby proti vlastníkovi a následnému rozhodnutí soudu, které je pravomocné. Rybník Tisý zůstává součástí Vojenského újezdu Brdy, ale musel být navrácen dle soudního rozhodnutí původnímu vlastníkovi. Na nevyřešené restituce ve vojenském újezdu neumím odpovědět, je to otázka pro přednostu vojenského újezdu.

Plně s vámi souhlasím, nerespeketování režimu ve vojenském újezdu skutečně přináší tyto problémy. Tyto problémy se snažíme odstranit, pracujeme na tom, v současné době jsme například pověřili několik odborně způsobilých lidí ke kontrolní činnosti na úseku ochrany přírody a krajiny. Brdy nemohou být vyhlášeny jako národní park, protože se jedná o vojenský výcvikový prostor. Tyto dva režimy nelze skloubit dohromady.

Dobrovolná stráž ve Vojneském újezdu Brdy již funguje od 1. 6. 2010. Jedná se o osoby, které tuto stráž již dlouhodobě vykonávají například v národním parku Šumava nebo v přírodním parku Třemšín. Jsou to tedy osoby bezúhonné, odborně způsobilé a proškolené. Můžete se s nimi setkat zejména v oblasti padrťských rybníků, Lázského a Pilského rybníka až ke Třemošné. Ohledně těžby dřeva harvestory, v podstatě máte pravdu, někdy prostě k těmto nepříjemnostem dochází, firma je povinná nejpozději po skončení těžby uvést vše do původního stavu. Na toto dohlíží příslušná lesní správa vojenských lesů, v případě potřeby zasáhne i náš Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy. Těžba lesních porostů v Brdech je pro firmy poměrně problematická, protože kvůli různým cvičením nemohou těžit pravidelně a z tohoto důvodu pak při dohánění plánu dochází krátkodobě k těmto problémům.

Těch míst je víc, nejraději brouzdám v nekonečných březových hájích na dopadové ploše Brda. Brdy jsou výjimečné zejména tím, že jsou uprostřed středních Čech, zatím minimálně dotčené civilizací a tím pádem došlo k zachování neopakovatelného krajinného rázu.

Moje funkce obnáší výkon státní správyna úseku stavebního zákona, vodního zákona, zákona o odpadech, zákona o ochraně přírody a krajiny a ekologie. jedním z mých hlavních úkolů tedy je, aby příroda středních Brd zůstala v takovém stavu, do jakého se k dnešnímu dni dochovala. K práci jsem se dostal na základě výběrového řízení, protože mě příroda středních Brd vždy fascinovala a je to můj koníček a když byla možnost se věnovat této práci profesionálně, tak jsem to prostě zkusil a vyšlo to.

Největší problémy máme s těmi návštěvníky vojenského újezdu, kteří nerespektují režim újezdu a informační a zákazové značení. jestli se někdy dočkáme času, kdy budou Brdy opět celé přístupné, to není otázka pro mě. Vojenský újezd Brdy byl zřízen v roce 1926 zákonem, v padesátých letech byl zákonem o obraně republiky rozšířen a zrušen může být opět pouz příslušným zákonem. Takže otázke je pro naše politiky.

Evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000 jsou již dnes účinně chráněny. Jedná se celkem o šest lokalit, například lokalita Felbabka - předmětem ochrany je kuňka žlutobřichá. Co se týče padrťských rybníků, ty byly vládou schváleny, ale ještě nejsou jako evropsky významná lokalita vyhlášeny, k tomu teprve v průběhu tohoto roku dojde. Co se týče chovu kaprů na padrťských rybnících, dle mého názoru tam nedochází k žádným škodlivým jevům. Za prvé se tam nechová jenom kapr, ale například štika, amur a obecně další bílé ryby. Navíc populace raků v říčce Klabavě (Padrťský potok) je opět na vzestupu a počet raků se blíží před období, kdy raky začal devastovat norek americký. Je to zčásti toho, že norek americký se v uvedené lokalitě již nevyskytuje a sammozřejmě tomu napomáhá poměrně čistá voda v této říčce. Naopak hospodářská činnost na padrťstkých rybnících přispívá ke zvýšení populace raka kamenáče. V loňském roce jsme měli například v této lokalitě kontrolu České inspekce životního prostředí, která byla zaměřená pouze na hospodaření na těchto rybnících a na kvalitu vody v Klabavě. Tato kontrola dopadla velmi dobře. Jednodušše řečeno zatím nedochází k žádné kolizi - hospodaření na padrťských rybnících versus rak kamenáč. Na kvalitu vody v říčce Klabavě má dle mého názoru z velké části zásadní vliv \"zabahnění\" dolního padrťského rybníka, odbahnění tohoto rybníka se v minulosti nesmyslně bránilo a dnes na jeho odbahnění zatím nejsou peníze. Co se týče strouhy kolem padrťských rybníků, zřejmě máte na mysli odvodňovací stoku, která vyúsťuje pod hrází dolního padrťského rybníka. Tato strouha je historická a byla v minulosti zřízena hlavně proto, aby kvůli hospodaření na padrťských rybníkách odváděla kyselé vody z rašelinišť, které nejsou pro hospodaření ideální. V minulosti byla na této strouze provedena údržba, která dle mého názoru byla provedena dost necitlivě. Se strouhou se v současné době nebude nic dělat.

Budete poučena o režimu ve Vojenském újezdu Brdy a tento přestupek bude takto vyřešen v klidu a domluvou.

O žádném novém zpřístupnění se neuvažuje.

Já osobně jsem toho názoru, že zpřístupnění některých částí je správné. Je potřeba si uvědomit, že pro občany žijící v těsném sousedství vojenského újezdu je újezd svým způsobem zátěží a je nesmysl, aby se nemohli podívat do lesa, který mají za chalupou. Také nevidím důvod, proč by některé části újezdu Brdy nemohly sloužit pro turistiku. Problém je samozřejmě v respektování režimu ve vojenském ujezdu, k tomu se dostaneme v následujících odpovědích.