Ve středu se rozjela desátá etapa Rallye Dakar, vedoucí obávanými písečnými dunami oblasti Fiambala. Právě aktuální etapa byla považována za jeden z nejkritičtějších úseků letošního závodu, který měl svými extrémními podmínkami prověřit vytrvalost strojů i jejich pilotů. Kromě toho se jednalo o vůbec nejdelší písečnou etapu v historii jihoamerických ročníků slavné rallye. A závodníci museli vše absolvovat v podobně krutých vedrech jako předchozí den.

Martin Macík startoval z 23. místa a po drsných zkušenostech z předchozí etapy měl jasně stanovený cíl: DOJET. Proto jel klidně, zodpovědně, neriskoval.

Žádným překvapením už pro posádku nebyl defekt pravého předního kola, které kluci bleskově vyměnili a bez zásadnější ztráty pokračovali v jízdě. Pak ale přišla na řadu závažnější záležitost. Do vrtule motoru vletěl kámen a totálně rozhodil symetrii kamionu. Touto opravou už posádka strávila podstatně víc času. „ Ucítili jsme ránu a nedalo se jet dál. S opravou vrtule jsme bojovali asi hodinu a půl, ale dali jsme to a opět se vydali na stíhací jízdu, abychom dojeli auta, která nás mezitím předstihla," popisuje Martin Macík. „Náladu nám také zvedl asi 500 metrový odpočinkový přejezd za polovinou tratě, kde jsme si mohli načerpat vodu. Veškeré naše zásoby jsme totiž nalili do chladiče a stejně jako včera jsme v obrovském vedru neměli co pít," doplňuje navigátor František Tomášek.

„Posledních 100 km jsme absolvovali v hodně rozježděném terénu, ale podařilo se nám z 31. místa, na které jsme se po opravě propadli, dotáhnout zpět do první dvacítky. A to jsme jeli opravdu opatrně, abychom neriskovali další komplikace. Nakonec jsme do cíle etapy dorazili 19. a celkově držíme 15. pozici," říká Martin. „Jsme rádi, že jsme konečně v bivaku. Lízu si přes noc vezmou do parády mechanici, aby byla zítra zase fit. A my se jdeme vyspat," zakončuje pilot žluté liazky.

NIKOLA KUŽÍLKOVÁ