Výstavu mohou zájemci vidět do 18. prosince, toto datum bude letos 5. výročím od Havlova úmrtí. Je umístěna v části náměstí před podloubím, ve kterém sídlí pošta, či prodejna potravin.

Na slavnostní otevření ve středu v podvečer dorazila Havlova kamarádka, disidentka a nyní novinářka Petruška Šustrová.

„Mrzí mě, když dneska slyším pohrdavá nebo sarkastická slova na adresu Václava Havla. On byl jedinečný člověk, o čemž svědčí i to, že řada jeho citátů a výroků, které si můžeme přečíst za námi, je dnes velmi aktuálních," řekla v úvodu vzpomínání na osobnost prvního polistopadového prezidenta.

Netypická vernisáž na náměstí

Spolupořadatelem výstavy je Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), v jehož čele stojí Zdeněk Hazdra. Mimo jiné Nymburák. 
I on se účastnil netypické vernisáže na náměstí.

„Jedním z cílů výstavy je ukázat, že citáty a myšlenky Václava Havla nejsou zapouzdřeny 
v době, ve které žil, ale jsou aktuální i dnes. Ukazují jej jako člověka, který navzdory tomu, že se stal prezident, nepropadl kouzlu moci. Víme, co dokáže s osobností člověka udělat vrcholová pozice," řekl Hazdra.

Další cíle výstavy pak připomenul v navazující besedě v nedaleké kavárně. „Václav Havel formuloval vize, v rámci nich se snažil zařadit českou společnost do evropského kontextu. 
A v neposlední řadě poukazoval na solidaritu s lidmi, kteří trpí v nesvobodě," doplnil ředitel ÚSTRu.

Havel napodobil Masaryka

Otevření výstavy i následné besedy byl přítomen i starosta Pavel Fojtík a čerstvý senátor Tomáš Czernin. Ten vzhledem k jednání horní komory parlamentu dorazil později.

Fojtík coby historik poukázal na to, že Václav Havel v době svého prezidentství nikdy nebyl do Nymburka pozván a na oficiální návštěvě v něm nikdy nebyl. Podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk.

Ve skupince na náměstí nechyběl ani místostarosta Jan Ritter, publicista Jan Řehounek, vedoucí Městského kulturního centra Iveta Zenklová nebo archivář a badatel Igor Votoupal.

Úsměvné příhody z dob totality

Ve zmíněné besedě byla nejaktivnější vzpomínající pamětnice Petruška Šustrová. Ta připomněla několik úsměvných příhod s Václavem Havlem ještě z dob komunistické totality.

„Občas jsme si mezi přáteli dělali legraci a mluvili jsme o něm jako o „popredném dramatikovi." Tak jej totiž několikrát označily tehdejší západní rozhlasové stanice. Faktem je, že on skutečně ještě před revolucí byl uznávaným, a tedy popředním dramatikem," vzpomínala Šustrová.

Přidala i daleko čerstvější vzpomínku z cesty do Azerbajdžánu. „Když jsem byla 
v Baku v jednom krámku 
s koberci, prodavač poznal, že jsem ze „Západu". Nakoupila jsem u něj tuším indické misky. Zaplatila jsem a odcházím. Vyběhl za mnou z obchodu a volal: Pozdravuj Havla! Tomu já říkám popularita. Nikdo nikdy za mnou v cizině nevyběhl, abych pozdravovala Klause či Zemana," uvedla bývalá disidentka.

Některé citáty Václava Havla z výstavy„Specifická zkušenost, o níž tu hovořím, mi dala mimo jiné jednu velikou jistotu: vědomí předchází bytí a nikoliv naopak, jak tvrdí marxisté. Proto i záchrana tohoto lidského světa není nikde jinde než v lidském srdci, lidském rozmyslu, lidské pokoře a lidské odpovědnosti. Bez globální revoluce ve sféře lidského vědomí se nezmění nic k lepšímu ani ve sféře lidského bytí a cesta tohoto světa ke katastrofě, ať už ekologické, sociální, populační či celkově civilizační, bude neodvratná."
projev před oběma sněmovnami Kongresu USA, 21. února 1990

„Řekl bych, že éra prezidenta Putina přinesla nový typ diktatury, nebezpečný už jen svou nenápadnou podobou. Je zvláštní, jak se 
v něm snoubí to nejhorší z komunismu i kapitalismu. K moci se dostalo spolčení, zjednodušeně řečeno, kágébáků s mafiány. Jsou to navíc lidé poučení nedávnou historií, proto nedělají mnoho věcí tak okatě, jak bylo zvykem za Brežněva."
rozhovor pro Lidové Noviny, 19. března 2008

„Kolektivní nenávist zbavuje lidi samoty, opuštěnosti, pocitu slabosti, bezmoci a přehlížitelnosti, čímž samozřejmě pomáhá čelit jejich komplexu nedocenění a neúspěchu… Vytváří z nich jakési zvláštní bratrstvo, založené na velmi jednoduchém způsobu stmelujícího srozumění… Říct například, že za všechno neštěstí světa, 
a především za zoufalství každé ukřivděné duše mohou Němci, Arabové, černoši, Vietnamci, Maďaři, Češi, cikáni či Židé, je tak jednoduché a srozumitelné!"
projev při konferenci Anatomie nenávisti v Oslu. 28. srpna 1990

Čtěte také: Byla to hektická doba, lidé chodili zvonit klíči k mladoboleslavskému divadlu