Země je promrzlá na kost do velké hloubky a kopat se v ní nedá. A pro hrob, aby se do něho dala uložit rakev, je potřeba vykopat díru zhruba půl metru hlubokou.

„Do Berouna jsem se přistěhoval od Plzně, kde má rodina letité kořeny. Začátkem roku mi zemřela maminka a my pro ni potřebovali založit nový hrob. Když jsme začali s vyřizováním, bylo nám doporučeno, abychom ji v tomto počasí nechali pohřbít ještě do starého hrobu. Že je v těchto mrazech daleko jednodušší odsunout z hrobu desku, než vykopat nový hrob," uvedl František Jilemnický.

Hrobníci tvrdí, že největší problém s kopáním hrobů je v zimě, když jsou holomrazy. Když nasněží a pak přijde mráz, zem pod sněhem moc zmrzlá není. To se kope docela dobře. Když je ale holomráz nebo je mokro a najednou zamrzne, zem je pak jako beton. Pak nejde zem kopat krumpáčem ani rozbíjet klíny. Musí se použít sbíječka.

Hrob, který se dá v létě ručně vykopat za šest hodin, může hrobník v kruté zimě kopat i několik dnů. „Pokud je země zmrzlá těch třicet až čtyřicet centimetrů, je to problém. Můžete si pomoci tím, že rozděláte oheň a zem si tak pomalu rozmrazujete," uvedl hrobník zdického hřbitova Ladislav Hospodářský.

Do kopání zmrzlé země se nikomu nechce

Některým hrobníkům se v tomto počasí hrob kopat nechce a nebo už na takovou práci nemají věk. „Já už je také nekopu. Jsem už postarší. Když potřebuje pohřební služba vykopat v tomhle počasí hrob, zajistí si svoje lidi.

„Máme kontakty na několik lidí, kterým v případě potřeby voláme. Ne vždy každý může. Sháníme lidi i mimo region. Dá se říci, že to řešíme operativně," uvedl za pohřební službu Josef Lojín s tím, že někteří hrobníci v takovýchto mrazech odmítnou i hrob vykopat.

„Země je zamrzlá do hloubky půl metru a hrob se musí vykopat do hloubky sto padesát až sto osmdesát centimetrů. Hrobníci si nyní hodně pomáhají rozděláváním ohňů a pak musí zem vylamovat pajcry. Je to hodně namáhavé, ale jinak to nejde," vysvětlil majitel hořovické pohřební služby Josef Lojín.

Při krutých zimách může práce trvat i tři dny

Většina hrobníků si proto přeje, aby v tak mrazivých zimách, jako je ta letošní, nemuseli díru na hrob vykopávat. O městský hřbitov v Berouně se starají Technické služby Beroun. Jeho správkyní je Marie Skružná. Jak sama přiznala, je ráda, že po nich prozatím tuto práci nikdo nevyžadoval.

„Letos se nám naštěstí kopání hrobu v těchto mrazech vyhnulo. Každý den čekám, jestli to po nás nebude někdo chtít, a vždy, když pak odcházím domů, si oddechnu, že tomu tak nebylo," konstatovala správkyně berounského městského hřbitova Marie Skužná s tím, že v praxi kopání hrobu ve zmrzlé zemi ještě nezažila.

„Slyšela jsem ale o tom. Vím, že se při kopání zmrzlé země používají ohně, a že je to velmi problematické," dodala správkyně berounského pohřebiště. Při krutých zimách může kopání takového hrobu trvat i tři dny.

Nebezpečná je také manipulace s deskou

V případě, že není příliš velký mráz a nebo je země dlouhodobě pokrytá sněhem, stačí zmrzlou zem přikrýt. „Ona pak pozvolna povolí," poznamenal hrobník Ladislav Hospodářský. Podle něho je v těchto mrazech problém otvírat i hrobky.

Při manipulaci s přimrzlou deskou totiž hrozí, že praskne. „Dělám to velmi nerad a s obavami. Protože je zde riziko, že mramorová deska při manipulaci v těchto mrazech praskne. Deska je přimrzlá, takže jí musíte odklepnout klínkem, dát pod ní váleček," vysvětlil zdický hrobník.

S prasklou mramorovou deskou mají trpké zkušenosti manželé Pryskačovi z Králova Dvora. „Před pěti lety nám v únoru zemřel dědeček. Tenkrát byly mrazy přes dvacet stupňů a my ho potřebovali uložit do hrobky. Při odkrývání deska v jednom rohu praskla. Nebylo to nic velkého, tak jsme to neřešili. Pak ale přišla obleva a znovu mráz, a když jsme přišli před Velikonocemi na hřbitov, zjistili jsme, že je deska zničená," konstatovala Marie Pryskačová.

Podle ní vykonala své voda, která se dostala do praskliny, pak zmrzla a desku roztrhla.

Čtěte také: Když mrzne, berou hrobníci do ruky i bourací kladivo