Kliknutím zvětšíteJednání o vyřešení přítomnosti vepřína na místě bývalého romského tábora se vlečou více než dvacet let. „Vláda deklaruje svůj prioritní zájem o jeho odstranění. Vše závisí na konkrétní nabídce,“ zdůvodnila AGPI změnu svého postoje v zápisu z valné hromady. Záměr odsouhlasilo 84 přítomných, pouze 11 procent bylo proti.
Vláda by o odkupu vepřína v místech bývalého nacistického tábora pro Romy měla jednat ještě do konce prázdnin. „Jde o veřejné finance, ale na druhou stranu musíme respektovat, že zde jsou určité obchodní zájmy společnosti, která se ne vlastní vinou dostala do složité situace,“ řekl v pátek Radiožurnálu ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. Dodal, že kupní smlouva by mohla být uzavřena už počátkem září poté, co ji na konci srpna projedná vláda.
Ministerstvo kultury nechalo letos vypracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení farmy. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech uvedl, že vedení firmy ministrům svou představu o ceně nastínilo. Vláda má podle něj k dispozici dva posudky, jakou cenu areál má. Firma AGPI si navíc nechala zpracovat studii, kolik peněz by stálo postavit nový areál vepřína.
Zemědělská společnost AGPI je jedním z největších českých producentů vajec a vepřového a drůbežího masa. Zabývá se i rostlinnou výrobou. Ve svých provozovnách v jižních a ve středních Čechách zaměstnává více než sto lidí.
AGPI na konci 90. let upřednostňovala výměnu za jiný vepřín nebo finanční náhradu ve výši 300 milionů. Právě na ceně se jednání před téměř dvaceti lety zadrhla. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl odkoupit, protože by to stálo asi 400 milionů.
Stát chce vepřín, v němž podle Hermana dnes pracuje jen osm zaměstnanců, po případném odkupu zbourat a na jeho místě postavit památník obětem koncentračního tábora.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu.
V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů. Na 327 jich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
