Pro rozvoj obce se staršími obyvateli by byl vodovod zásadním impulzem. "Tady se čeká jen na to, až někdo postaví první nový barák. Ale musí mít nějakou infrastrukturu," dodal. Obec sama má nějaké volné pozemky, ale prodávat by je chtěli hlavně starousedlíci.

    Borovno přitom mělo slíbených na vodovod i kanalizaci 46 milionů korun z takzvané brdské miliardy, kterou brdským obcím schválila už v roce 2007 vláda expremiéra Mirka Topolánka. Do obcí ve vojenském prostoru Brdy, z něhož má podle nedávného rozhodnutí vlády armáda v lednu 2016 odejít, přiteklo ale jen několik desítek milionů Kč.

    "Nastavení dotačních titulů ve státě je obrazem bídy a utrpení a na vesnice se kašle," uvedl Loukota. Obec žádala o dotaci ministerstvo zemědělství alespoň na vodovod, ale neuspěla například kvůli počtu obyvatel. U ministerstva životního prostředí mají ještě přísnější podmínky než MZe; teď nevím, co máme dělat, dodal.

    Obci přitom brdské peníze zaplatily projekt za dva miliony korun. Z nich si Borovno ještě zaplatilo dvaačtyřicetimetrový vrt. "Voda z něj vytéká. Má takový tlak a kapacitu, že by mohl zásobovat ještě Čížkov i dvoutisícové Spálené Poříčí," uvedl starosta. U hotového vrtu by obec vybudovala rozvody a "úpravničku", protože ve vodě je mírně více železa a manganu.

    Druhým a lacinějším řešením, které by si také vyžádalo rozvody vody po obci za nejvíce 16 milionů korun, by bylo převzetí vodárny Koukalka, která zásobovala kasárna ruské armády s 500 lidmi na kopci. "O vodárnu žádáme už 20 let, potřebovala by jen obnovit strojní zařízení. Voda se bere z potoka, v podstatě bez úpravy. Odtud by bylo vody pro celé Podbrdí, ale nikdo nechce dát souhlas," uvedl starosta. Převod vodárny zařadil starosta do jednání o zrušení vojenského prostoru.

    Objekty jsou přitom opuštěné od roku 1993. Kasárna měl sloužit pro výcvik zásahové jednotky policie i jako věznice, ale poslední informace hovoří o tom, že je chce ministerstvo obrany převést na Borovno. Převzetí celých kasáren si Loukota neumí představit.