Jde o poetický útvar o pěti verších, z nichž první a poslední verš je stejný. V básničce je zábavnou formou zakomponováno učivo, které si žáci mají osvojit. Tato metoda hravého a zábavného učení je zároveň motivací a rozhýbání žáků. Trojčlenná družstva spolu soutěží, které z nich se za vyučovací hodinu naučí a přednese nejvíce limeriků.

Aby nerušili výuku, běhají u šaten či venku. Každý člen družstva má svou vymezenou pozici - „jednička" se učí básničku na stanovišti za šatnami, pak jde naučit text svou „dvojku", která už čeká u umyvadel před jídelnou. A na závěr „dvojka" přeříká limerik své „trojce", na kterou čeká úkol nejtěžší přerecitovat bezchybně báseň učitelce.

Pokud je vše v pořádku, učí se básničku novou. Žákům se aktivita líbí a slíbená jednička je pro ně jen třešinkou na dortu.

Čtěte také: Pedagožka z Příbramska napsala knihu, pojmenovala ji Diagnóza: Učitelka

Pavlína Cankařová