Osmatřicetiletou ženu v jejím příbramském bytě nejprve dusil, když jí rukama zakryl ústa, následně ji velkou silou rdousil – a nakonec podřízl hrdlo.

Následně nožem způsobil lehká zranění na krku a na hrudníku i sám sobě. Prý se chtěl také zabít, avšak při opakovaných poklusech o sebevraždu nikdy nenašel dost odvahy kdokonání činu. Dost kuráže měl jen na to, aby ráno po vraždě nastoupil do autobusu a odjel do Prahy, kam byl předvolán na policii (měl se tam zpovídat znapadená svého otce, na kterého nedlouho předtím fyzicky zaútočil a polil ho horkou vodou). Teprve vmetropoli přiznal, co vPříbrami spáchal.

Mord pod vlivem neznámé drogy?

Když se ještě téhož dne rozhodovalo o jeho vzetí do vazby, uvedl, že motivem jeho jednání byla žárlivost. Při soudním jednání však přišel sjinou verzí: šlo o důsledek požití neznámých tablet, které dostal od náhodného známého na diskotéce měsíc před vraždou. Sám měl sdrogami bohaté zkušenosti – byl konzumentem marihuany, kokainu i pervitinu – tohle však bylo něco zcela jiného.

„Cítil jsem se fyzicky i psychicky velmi špatně, měl jsem vidiny a vhlavě jsem slyšel hlasy, které se mnou telepaticky hovořily a dávaly mi pokyny,“ prohlásil, když vyprávěl, jak měsíc bloumal po Praze, ve strachu, že mu někdo usiluje o život (i na vlastního tátu prý zaútočil proto, že měl pocit, že ho chce otrávit) se ubytovával vrůzných hotelích, aby se nakonec vrátil do Příbrami kbývalé družce. „Brutální byl nejenom čin, ale brutální byla i situace, ve které jsem se nacházel,“ prohlásil obžalovaný.

Právě sohledem na údajné psychické problémy, které měl vdobě spáchání činu, se Cespedes domáhal nového projednání svého případu sjinými znaleckými posudky. Tvrdil, že znalci zoboru psychiatrie a psychologie neprozkoumali řádně jeho duševní stav. Jinak by prý museli zjistit, že byl vdobě vraždy nepříčetný; vážné psychické problémy ho údajně provázely ještě čtyři měsíce pobytu ve vazbě.

„Celý ten čas jsem měl narušenou psychiku. Tehdy jsem si opravdu myslel, že jsme se sbývalou přítelkyní telepaticky – tedy že si rozumíme beze slov – shodli na tom, že zabili ji, jejího psa a nakonec i sebe,“ vysvětloval opakovaně, jaké pohnutky ho přiměly k vraždě. Podle expertů by sice užití drog mohlo vyvolat toxickou psychózu – není však možné, aby psychotický stav trval tak dlouho.

Česku pachatel nemá co nabídnout

Na požadavek nových znaleckých zkoumání ale odvolací senát nepřistoupil. Nenašel prý ani žádné pochybení krajského soudu, které by zavdalo příčinu ke změně listopadového verdiktu krajského soudu. „Duševní stav byl zkoumán renomovanými znalci. Pokud obžalovaný namítá, že snimi nespolupracoval, může si tu nespolupráci přičíst jedině ve svůj neprospěch,“ podotkl předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. Upozornil také, že ani zvýpovědí obžalovaného nezískal vrchní soud podezření, že by trestný čin byl spáchán ve stavu duševní choroby nebo poruchy.

Sluchu soud nepopřál ani Kubáncovým protestům proti rozhodnutí o vyhoštění z ČR. „Chtěl bych se co nejdřív zařadit do společnost a žít tady, protože jsem se tady narodil,“ zdůrazňoval obžalovaný, jenž byl podle vlastních slov na Kubě diskriminován právě kvůli svému českému rodišti – a vdůsledku toho nemohl najít práci. Ktomu Lněnička namítl, že oba rodiče obžalovaného jsou Kubánci, on sám prožil na Kubě celý dosavadní život a česky neumí.

„Nemá ani postavení uprchlíka, protože azyl mu nebyl poskytnut,“ upozornil předseda senátu. A vypočítal, co vdobě, kdy čekal na výsledek azylového řízení Cespedes na našem území předváděl: nadměrné užívání alkoholu, braní drog, násilná trestná činnost. Našel si, pravda práci – ovšem jak Lněnička zdůraznil, rozhodně nešlo o zaměstnání, které by odpovídalo jeho kvalifikaci: dělal „naháněče hostů“ pro noční podnik centru Prahy. „Jeho přínos pro Českou republiku je pochybný,“ uzavřel soudce.

Soud: Kubánský režim brzy padne

Při rozhodování o vyhoštění obžalovaného zČeské republiky bral soud vúvahu i předpoklad, že současná castrovská totalita na Kubě dlouho nevydrží. Reagoval tím na obavy souzeného vraha, že po návratu na „ostrov svobody“ by mohl mít vážné potíže. „Dodržování lidských práv na Kubě není vsoučasné době ideální,“ připustil předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. Julio Alain Sanchez Cespedes však podle jeho slov z poměrů ve své domovině nemusí mít obavy. Včeských věznicích snejpřísnějším režimem si má odpykat 14 let – a o podmínečné propuštění může požádat nejdříve po odsezení dvou třetin trestu. „Jeví se jako pravděpodobné, že do té doby se tam situace nějakým způsobem změní,“ míní Lněnička. A kdyby snad poměry na Kubě zůstaly při starém? Až to bude aktuální, podle jeho slov posoudí všechny souvislosti ministerstvo spravedlnosti. „Rozhodně by obžalovaný nebyl vyhoštěn do země, kde by mu hrozila nějaká perzekuce,“ ujistil předseda odvolacího senátu.