Antibiotika si na lékařích někteří pacienti vymáhají

Můj sedmiletý syn trpí neustálými anginami, i šestkrát do roka. Mám z přehnaného užívání penicilinu již strach. Může ho to nějak poškodit? Laboratorně je vše v pořádku.
Penicilinová antibiotika patří meze nejbezpečnější. Z poškození zdraví syna není třeba mít strach. Opakované angíny u dětí nejsou výjimkou.Vyplývá to z úzkého kontaktu dětí ve školce (ve škole), kde dochází ke snadnému přenosu původců, ale příčiny mohou být i jinde, například v poruše imunitního systému.

Co si myslíte o nasazování antibiotik bez předešlého lab. vyšetření postižené sliznice? Je v pořádku, že lékař píše atb. podle fyzikálního vyšetření?
Hnisavé angíny obvykle praktičtí lékaři poměrně snadno oddiagnostikují podle fyzikálního vyšetření, nicméně přesto by měl lékař vždy provést výtěr z krku a zaslat jej na mikrobiologické vyšetření pro potvrzení.V tomto případě pak má přesnou informaci o původci či původcích a může následně svou léčbu upřesnit nebo upravit. Ne každé postižení sliznice je bakteriálního původu, velmi často se uplatňují virová agens a v tomto případě je nasazení antibiotik kontraindikováno. Někteří lékaři mohou v tomto rozhodování využít stanovení CRP (C-reaktivní protein) přímo v ordinaci, jehož hodnota s velkou přesností naznačí, zda jde o bakteriální či virové onemocnění.Výsledek je k dispozici téměř ihned a lékař může s velkou pravděpodobností zjistit, zda-li jde o bakteriální či virové onemocnění, a podle toho nasadit antibiotika či nikoliv.

Jak mohu zlikvidovat zlatého stafylokoka v krku?
Předpokládám, že jde o dlouhodobou přítomnost tohoto agens v této lokalitě bez projevů infekce. Pak se lze domnívat, že jde u Vás zřejmě o nosičství, kterým trpí zhruba 30 procent populace. Eradikace (vymýcení choroby z populace) je velmi obtížná a obvykle končí neúspěchem. Pouze asi 10 procent nosičů se povede zbavit stafylokoka trvale. Ostatním se dříve či později nosičství vrátí. Nicméně je dobré vědět, že jsem nosič a v případě jakýchkoliv hnisavých procesů (nejčastěji bývají na kůži) informovat lékaře, který pak může zacílit léčbu na tohoto patogena.To platí i při výskytu u ostatních členů rodiny nebo lidí v úzkém kontaktu. Také je třeba si uvědomit, že vlastně dlouhodobě kontaminujeme své obydlí a že je budeme nejspíš mít i v prostředí, a je proto vhodné dodržovat úzkostlivěji hygienu rukou příp. používat i dezinfekční prostředky na ruce a alespoň dvakrát za den si ruce vydezinfikovat. Jinak kromě antibiotik existují i různá kloktadla.

Ke zlatému stafylokokovi jsem přišla pobytem ve „vaší" nemocnici, co dělá nemocnice proto, aby k tomu nedocházelo?
Je velmi těžké prokázat, že jste přišla k tomuto mikroorganismu v nemocnici, protože výskyt tohoto patogena v populaci je velmi vysoký a z Vašeho dotazu nemohu tuto skutečnost zodpovědně posoudit. I v případě, že máte prokázáno, že nejste sama nosičem (nejčastěji bývá v nose či krku – viz také předchozí dotaz), nelze mnohdy získání tohoto druhu v nemocnici spolehlivě prokázat. Nicméně i taková možnost samozřejmě existuje.Těmto infekcím se říká infekce spojené se zdravotní péčí a vyskytují se ve všech zdravotnických zařízeních na celém světě, nejen u nás. Jejich výskyt je různě vysoký podle toho, jak se nemocnice tomuto problému věnuje.V naší nemocnici je za tímto účelem ustanovena skupina odborníků, která se takovým infekcím věnuje a snaží se je eliminovat na co nejmenší míru. Bezpečnost pacientů je jedno ze základních kritérií kvality péče v každé nemocnici, a proto se mu u nás věnuje velká pozornost. Například v příštím roce budou probíhat i některé studie zabývající se touto problematikou. Kromě toho pravidelně provádíme stěry z rukou personálu, protože právě ruce zdravotníků mohou být často zdrojem takových infekcí. Do budoucna se této problematice rozhodně budeme věnovat ještě hlouběji tak, aby nebezpečí našich pacientů v tomto směru bylo co nejmenší.

Kdy se vytváří opravdová rezistence na antibiotika a co znamená zneužívání antibiotik?
Vznik rezistence (odolnosti) na antibiotika ovlivňuje více faktorů. Nejvíce se však uplatňuje jejich neuvážené podávání, čímž vzniká velký tlak těchto látek v ekosystému, kde se bakterie vyskytují a ty se jim pak brání různými mechanismy. Například tím, že si vytváří enzymy, kterými znemožňují působit těmto lékům ve svém organismu nebo umí molekuly antibiotika ze svého organismu doslova vyplivnout mimo své tělo. Takových mechanismů je však celá řada. Zneužívání antibiotik znamená právě jejich nadměrné užívání zejména tam, kde není potřeba. Nejčastějším příkladem jsou infekce dýchacích cest v podzimním a zimním období, kde se velmi často uplatňují viry, na které tyto látky neúčinkují. Zde se nejvíce chybuje. Bohužel je prokázáno, že takových případů necílené antibioterapie je každoročně velmi mnoho nejen u infekcí dýchacích cest. Mnohdy si antibiotika na lékaři vymáhají sami pacienti, což je zcela nepřijatelné a nepochopitelné. Rozhodnutí o takové léčbě by rozhodně mělo být pouze v kompetenci lékaře. Dobrý lékař by také měl umět v případě podezření na bakteriální infekci správně rozhodnout. Důležité je v tomto směru např. i obyčejné dodržování lékařem nastavené léčby antibiotiky, a to jak ve smyslu dávkování, tak i celkové doby užívání. A právě tím může přispět každý z nás.

Kdy je vhodné nasadit antibiotika a jak dlouho máme s onemocněním čekat?
Není vždy zcela jednoduché a jednoznačné, kdy antibiotika ano a kdy nikoliv. Obvykle o nasazení antibiotik rozhodují klinické a laboratorní známky přítomnosti infekce.V takovém případě je vhodné nasazovat léčbu neprodleně. U lehkých a nejasných případů infekcí je někdy vhodné vyčkat na výsledky mikrobiologického vyšetření.To však trvá i několik dní a proto se ve většině případů antibioterapie nasazuje hned, samozřejmě pokud pacient vykazuje známky bakteriální infekce. Jsou-li pak výsledky vyšetření již k dispozici, je možné léčbu upravit, nebo je-li správně nasazená, ponechat.