S prvním dnem roku 2008 vešel v platnost zákon o úpadku a způsobu jeho řešení, takzvaný insolvenční zákon. Mimo jiné zavádí také pojem osobní bankrot. Ten umožňuje lidem, kteří nejsou schopni splácet své finanční závazky, a to ani do konce svého života, jejich oddlužení.
 
Podle místopředsedkyně Krajského soudu v Praze Lenky Ceplové má od začátku roku soud k řešení 13 řádných návrhů. Z těchto návrhů je zatím sedm nevyřízených a čtyři vyřízené, z nichž jsou tři odmítnuté. Dále pak jeden zastavený a jeden pravomocně odmítnutý.
 
„Problém ve vyhlašování osobního bankrotu je ten, že lidé dávají návrhy na okresní soudy, které insolvenční spory neřeší. Ty řeší pouze soud krajský,“ řekla Lenka Ceplová. Podle ní je dalším problémem také to, že lidé nepřinesou všechny podklady, které jsou nutné.
 
K oddlužení slouží dva základní postupy. Buď jednorázové zpeněžení majetkové podstaty nebo splácení podle pětiletého kalendáře. Ve druhém případě je dlužník povinen pracovat. Z jeho platu mu poté zůstane pouze životní minimum a částka nutná k zajištění jeho další výdělečné činnosti. Zbylou částku musí podle zákona odvést věřitelům. Těm musí splatit alespoň třetinu dlužné částky.
 
Další podmínkou vyhlášení osobního bankrotu musí být takzvané poctivé záměry dlužníka, tedy ochota se svých dluhů zbavit. Mezi těmito dvěma způsoby volí věřitelé. Pokud vyhlášení osobního bankrotu není řešením, jak věřitelům navrátit jejich pohledávky, soud by o oddlužení rozhodnout neměl.
 
„Právo vyhlásit osobní bankrot mi nepřijde zas tak dobrý nápad. I když se v zákoně píše, že nesmí být dlužníkem zneužíván, někdo si určitě cestu na jeho obcházení najde,“ řekl Pavel Mladý z Příbrami. Dodal, že člověk si může takto půjčovat dokola a díky tomuto se z dluhů pokaždé vymanit.
 
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení zavedl také insolvenční rejstřík, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti pod záložkou Insolvenční právo.