VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fišer: Jsem rád, že území, které jsme převzali od armády, zůstalo nezastavěné

Příbram /ROZHOVOR/  – Za několik dní tomu bude rok, co byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy. K 31. prosinci 2015 zanikl Vojenský újezd Brdy a na jeho území včetně jižních Brd vznikla k 1. lednu 2016 CHKO Brdy. Jak pokračuje značení tras či cyklostezek, jaká je návštěvnost oblasti, nebo jak pokračují přípravy na diskutabilní přehradu Amerika na Klabavě u zámečku Tři Trubky, jsme si povídali s vedoucím Správy CHKO Brdy Bohumilem Fišerem.

27.12.2016
SDÍLEJ:

Bohumil Fišer byl také hostem on-line rozhovoru Deníku..Foto: Kateřina Chourová

Jak vnímáte situaci v CHKO Brdy po prvním roce?

Jsem především rád, že území, které jsme převzali od Armády ČR, zůstalo ve stejném nezastavěném stavu a ani aktuálně žádný projekt neprojednáváme ve správním řízení, navíc jsme začali řešit zarůstající bezlesí a druhovou skladbu v lese.

Jak se rýsuje další značení turistických tras či cyklostezek?

V současné době má Klub českých turistů povolení na finální cílový stav po roce 2018 od Ministerstva životního prostředí, tak i od Agentury ochrany přírody a krajiny. Jedná se zhruba o celkem 200 kilometrů pěších tras s tím, že bude záležet, jak budou uvolňovat vojáci další prostory po sanaci munice.

Co tedy letos klub stačil vyznačit?

Letos vyznačili do června asi 80 kilometrů tras v okrajových částech. Co se týče cyklostras – většina z nich je naplánována kolem nebo přímo uvnitř zakázaných oblastí. Takže, ano, návrh existuje a je zároveň i všeobecný souhlas okolních obcí a zájmových sdružení na asi 200 km cyklotras. Oba krajské úřady vypsaly dotační programy, ale dosud nikdo žádost ani na projekční práce nepodal. Do této chvíle nikdo s námi nic neprojednával, uvidíme, zda do další výzvy podá někdo žádost na kraje. Příprava cyklotras je složitější, spočívá i v projekční přípravě, a pokud nikdo v nejbližší době nepodá žádost, obávám se, že ani v příštím roce nebudou hotové.

Budou v Brdech trasy pro běžkaře?

Z pohledu správy CHKO je v případě tras pro běžkaře situace podobná, jako u cyklostezek. Také udílíme souhlas s vyznačením, zatím se ale nikdo neozval, že by chtěl něco dělat. Pokud by někdo v letošním roce chtěl něco dělat, neměl by váhat, aby tuto zimu trasy byly. Nemáme s tím problém, ale vedle nás to chce mít i souhlas vlastníka komunikací.

Jak hodnotíte návštěvnost oblasti první rok existence?

Z pohledu ochrany přírody jsme mile překvapeni, protože návštěvnost nebyla i přes velký zájem médií o Brdy nijak dramatická. To znamená, že má příroda více klidu a stejně tak je méně odpadků. To procento neukázněných návštěvníků je pořád stejné, takže jak vzrůstá návštěvnost, vzrůstá počet odpadků. Z našeho pohledu to bylo překvapivé, že návštěvnost nebyla vyšší, jak jsme očekávali. Ale je pravdou, že i kdyby byla vyšší, asi by příroda nijak významně neutrpěla.

Po obvodu Brd máte přístroje, které měří počty vstupů. Jaké jsou výsledky?

Přes týden je návštěvnost velmi nízká, v jednotkách lidí za celý den, navečer tam občas jdou lidi, zřejmě kondičně, vyvenčit psa, projít se. O víkendu stoupá návštěvnost na Padrti a na Jordánu, v řádu stovek lidí. Ani prázdninová návštěvnost ale nebyla nijak podle očekávání významnější, jak by se dalo předpokládat. Největší návštěvnost byla v srpnu a pak v říjnu, což dokládá i statistika pokut od policie za porušení zákazu vjezdů. To období souvisí s houbařskou sezonou.

Kde máte instalované měřiče?

Máme je na vytipovaných 14 místech, které jsou považovány jako hlavní nástupní místa pro vstup do CHKO Brdy – ze strany od Příbrami je to například Obecnice, Kozičín a Orlov. Měřiče ale nerozliší průjezd auta nebo průchod lidí. Podle statistiky jsou nejvyužívanějšími vstupy místa od Obenice, Neřežín, a pak směrem od Strašic. Měřidlo u Míšova také vykazuje zvýšený zájem o vstup do Brd z tohoto místa, a to nejvíce o víkendech oproti všedním dnům. U Míšova a třeba u hájenky Na dědku je 4,5 násobek návštěvnosti o víkendech oproti jiným místům. To ukazuje i na turisticky atraktivní místa.

Jakým způsobem se CHKO Brdy prezentuje veřejnosti?

Podíleli jsme se na expozici Domu Natura v Příbrami, který provozuje Ekologické centrum Orlov, spolupracovali jsme na expozici o Brdech v Rožmitále, Rokycanech, Spáleném Poříčí a podobně. Pokud nás někdo osloví, neodmítáme spolupráci.

Jak pokračuje příprava na budování Domu přírody na zámečku Tři Trubky?

Dům přírody je projekt, který má své logo a jeho garantem je Agentura ochrany přírody a krajiny prostřednictvím operačního programu životního prostředí. Projekt je součástí plánu péče ochrany přírody CHKO Brdy. Letos se zpracoval interpretační plán CHKO Brdy, což je koncepční dokument, který říká, čím jsou Brdy výjimečné, jak tyto hodnoty prezentovat. Specifikem Brd je kromě jiného nezastavěnost, geologická a vojenská minulost. To vše bude prezentováno v expozicích Domu přírody a také na naučných stezkách. Dokument je hotový a nyní se pracuje na přípravě Domu přírody u zámečku – konkrétně, jak by ty expozice měly vypadat. Do jara budou blíže specifikované mantinely a Vojenské lesy a statky (VLS) jako investor a provozovatel, by rády podaly žádost do Operačního programu životní prostředí.

Kde budou expozice na zámečku, jak bude využita stávající budova, tedy vlastně celý objekt?

Hlavní část zámečku by měla zůstat jako ubytovací zařízení pro programy v rámci Domu přírody a expozice a zázemí by měly být v hospodářské části areálu. Tam má být také přesunut poslední brdský seník z obce Velcí, kde by mohly být prezentace lesních řemesel a mimo jiné třeba prostory pro programy týkající se vody. V Obecnici pak vznikne v režii VLS Centrum lesní pedagogiky s naučnou stezkou na Klobouček, kde by státní podnik prezentoval způsoby hospodaření bližší přírodě, kdy lesníci vnášejí vyšší procento listnatých dřevin do porostů.

Spolupracujete s vojenskými lesy na zlepšení skladby lesních dřevin?

Spolu s VLS jsme zahájili především spolupráci na péči o bezlesí – což je i z pohledu ochrany přírody správné, protože se jedná o oblasti v první a druhé zóně, to znamená té nejcennější. Většina lesů, co spravují VLS, je ve třetích zónách, jedná se tedy o hospodářský les. Zbytky lesů, které jsou hodnotnější, jsou například kolem Teslín, na Okrouhlíku, na již zmiňovaném Kloboučku, na Koníčku. Tam máme v plánu péče se o tyto maloplošné ostrůvky lepšího lesa z pohledu ochrany přírody postarat – chceme je nějak propojovat a vylepšovat i ten zbytek lesních porostů kolem. V současné době jsou na to vhodné i dotační podmínky. Letos jsme například v jižní části Brd s Arcibiskupstvím pražským realizovali výsadby a oplocenky v řádu téměř dvou milionů korun. Je také možné žádat o dotace na zlepšení druhové skladby lesa nad rámec povinností vyplývajících ze zákona. Smrkové monokultury, které jsou dnes v Brdech, při jakékoliv obnově dopadnou lépe, protože ze zákona je dán minimální podíl listnáčů, kam patří i jedle. To znamená, že při výsadbě se musí do porostu vnést minimálně 25 až 30 procent těchto dřevin, takže už to nemůže být stoprocentní podíl smrku. S VLS zatím vedeme diskuzi nad tím, jak by takový projekt na zlepšení druhové skladby mohl vypadat a já věřím, že najdeme nějakou shodu a třeba v příštím roce už takový projekt VLS vyprodukují a představí.

Jak se vyvíjí situace ohledně suchého poldru Amerika?

Těch projektů je několik. Spolek obcí Plzeňského kraje podporuje několik poldrů či suchých nádrží – například i na Rezervě na Třírubeckém potoce, na Klabavě u Ameriky a zvažuje se dokonce i třetí rybník v padrťské pánvi pod stávajícími padrťskými rybníky.

Co na tyto projekty říká správa chráněné krajinné oblasti?

Z pohledu ochrany přírody jsou tyto projekty kontroverzní, už jen proto, že na Klabavě je nejvýznamnější lokalita s výskytem raka kamenáče nejen v Brdech, ale i v České republice. Suchá vodní nádrž na Americe se z původního velkého projektu díky omezením ze strany Ministerstva obrany zmenšila na tu variantu, která je projednávána nyní. Původně se vycházelo z toho, že se jedná o území vojenského újezdu. Dnes je oblast součástí CHKO Brdy a měly by se především primární podklady přehodnotit. Ve studii proveditelnosti není také vyřešeno, odkud se vezmou zemníky, které budou v Brdech problematické pro takhle velkou hráz. Zároveň není dořešeno, jakým způsobem by se promítla injektáž do geologického podloží, jaký by to mělo vliv na vodní režim. Současně se jedná o část toku Klabavy, který je v dost přirozeném stavu a průzkumy, které tam byly provedeny na rybách a racích v letošním roce, ukázaly oproti tomu, co jsme měli ve svých záznamech dříve, že se tam vyskytuje rak kamenáč nebo vranky. Zároveň je to jedna z mála lokalit výskytu vzácné rostliny dřípatky horské.

Pokračujete v monitoringu rysa?

Ano, rys je monitorován v místech, kde by potenciálně mohl procházet nebo odpočívat. Bohužel, dosud nebyl zaznamenán fotopastí. Poslední záznamy pozorování rysa nebo jeho pobytových znaků, jsou staré zhruba osm let. Nyní plánujeme rozmístit nějaké množství fotopastí, a uvidíme, jestli budeme úspěšnější. Je pravděpodobné, že rys Brdy prochází a zda tu je nějaký natrvalo, nejsme zatím schopni potvrdit.

Kdo v Brdech provádí kontrolu režimu?

Kontrolní činnost provádí především Policie ČR. Za to bych jí chtěl poděkovat, protože to množství případů porušení zákazu vjezdu, čítá někdy i více jak sto za měsíc, nenahradí žádné strážce. Víme, jak je dnes těžké legitimování někoho problémového a bez součinnosti policie je to většinou nemožné.

Kde to máte v Brdech nejraději?

Obecně mám Brdy rád jako celek, od té doby co jsem je objevil vedle oblíbené Malé Fatry. Nedokážu přesto říct, kde to mám v Brdech nejraději. Dneska už je v lese tolik lidí, že si člověk neužije klid a romantiku, jako kdysi. Proto si musí najít to správné období a vyrazit třeba za špatného počasí.

Autor: Karel Hutr

27.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Ilustrační foto

Okresní fotbal na Příbramsku ožívá pohárem

Povodeň 2002: V Sedlčanech se škody vyšplhaly na desítky milionů

Sedlčany - Vzpomínky na události před patnácti lety pro Sedlčanské nejsou vůbec příjemné. Povodeň v roce 2002 zaplavila část města. V tom roce byly tenisové kurty těsně před dokončením a před předáním. Naráz se ocitly úplně pod vodou. Na povodeň doplatila celá údolní niva od zahradnictví v Nádražní ulici, které bylo úplně vyplavené. Stejně tak tristní pohled byl na areál chovatelů, objekt stavební firmy, na uhelné sklady. Zatopený byl Kovošrot, u něhož se utrhla a odplavala lávka přes Mastník.   

Štrůdl vás provede erotickou komunikací i uměním zevlingu

Praha - Tomáš Klus, Suvereno, Daniel Nekonečný, Filip Říha nebo sexuoložka Gaia Poupětová  provedou prvními narozeninami akce zvané Štrůdl. Oslavy doprovázené workshopy a hudbou se budou konat na střeše galerie Vanguard v Praze. Ty se uskuteční v neděli 20. srpna od patnácti hodin.

Podvodníci zkoušejí na seniory nový trik s dveřmi

Příbram – Policie varuje především starší lidi, aby si dali pozor na podvodníky. Ti přišli s novým trikem. Policii jsou známy už dva případy ze srpna, kdy v Příbrami navštívili seniory muži, kteří uvedli, že jdou vyměnit staré dveře za nové bezpečnostní.

Hledáme redaktora/ku sportu pro Příbramský deník

Příbram  - Zajímáte se o sportovní dění? Baví vás psát, fotit či natáčet krátká videa? Přidejte se k nám! 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení