V režii Matěje Formana, který společně se svým otcem Milošem převzal záštitu nad letošním slavnostním vyhlášením, se jeviště změnilo nejen v hlučné nádraží. Forman současně poutavě propojil jednotlivé výstupy oceněných sugestivními, herecky ztvárněnými výjevy inspirovanými životy osmi laureátů.

Moderátor v roli průvodčího

Večer byl dokonalou ukázkou kultivovanosti a noblesy v souladu s lidskostí, vřelostí a pokorou. Hlavní podíl na tom měly především osobnosti nominovaných, kteří se kromě paní Ilsy Maierové, jež žije trvale ve Spojených státech, 
v počtu sedmi statečných objevily na jevišti po boku moderátora Jakuba Škrdly. Ten byl nejen průvodcem večera, ale současně průvodčím, tedy jen tím okostýmovaným.

Vedle povedeného nádražního konceptu právě přirozenost a civilnost všech osobností, na jejichž počest se gala večer konal, byly důvodem, proč přítomní v hledišti upřímně a hlasitě aplaudovali.

Koncept vlaků a loučících se lidí má k době válečné a totalitní, které poznamenaly životy hlavních aktérů vyhlášení, velmi blízko a i čerství držitelé tohoto občanského ocenění hovořili o přesunech a cestování, které pro ně bohužel v kontextu doby neznamenalo dobrodružství a poznání, ale spíše strach a ztrátu blízkých. Kam se tedy životní cesty osmi pamětníků národa rozjely?

Holocaust, lágry a vězení

Ocenění si převzaly tři ženy – Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová, jejichž životní příběhy se propojily v Terezíně a Osvětimi. Eva Roubíčková napsala německým těsnopisem 
v Terezíně deník. Záznam jejích vzpomínek na běžný život a snahu vězňů překonat krutost doby, vyšel knižně a v češtině poprvé v roce 2007 pod Terezínský deník.

Cenu obdržel také válečný veterán a bývalý politický vězeň, volyňský Čech Josef Holec. Sloužil v Rudé armádě i Wehrmachtu, po válce byl odsouzen za protistátní jednání a strávil téměř dva roky v jáchymovských dolech.

Odbojář Leopold Färber byl pro své přesvědčení odsouzen na osm let komunistického žaláře. „Vždycky jsem se řídil skautským zákonem. Bohužel, zrušili nás Němci a dvakrát nás zrušili komunisté, a to je to, čeho se dopustili, že vlastně v našem národě zabili vlastenectví," řekl Färber, který díky tomuto výroku sklidil nejdříve pozvolný, náhle velmi hlasitý potlesk.

Politický vězeň František Zahrádka byl agentem chodcem. Jako skaut převedl po únoru 1948 přes státní hranice jedenáct lidí. Vydával protirežimní letáky a časopis Za pravdu. Za tyto aktivity byl zajat a mučen Prokurátor pro něho požadoval trest smrti, vzhledem k nízkému věku mu unikl.

Politická vězeňkyně Helena Šidáková získala cenu za to, že ani přes nelidské mučení neprozradila svého manžela, s nímž a s několikaměsíčním synem chtěla utéct za hranice. Na muže, který byl taktéž zatčen, čekala potom celkem 14 let. Cenu získal i disident a politický vězeň František Stárek, který byl známou osobností českého undergroundu 70. a 80. let.