Co všechno zahrnuje činnost Kulturního gangu Březnice, tedy KGB?

Jedná se o pořádání vlastních kulturních projektů i spolupráci s dalšími spřátelenými organizacemi se zaměřením na mladé lidi a mladé rodiny s dětmi. Staráme se o plochu bývalého kluziště, kde se v létě koná řada akcí a snažíme vlastními silami (a samozřejmě pokud finance dovolí) vybudovat zde stálejší zázemí, abychom zpřístupnili tento donedávna neudržovaný plácek pro sdílení hudebních, kulturních i jiných zážitků široké veřejnosti.

Co bylo hlavním důvodem, který vedl k založení tohoto občanského sdružení?

Občanské sdružení jsme založili proto, že jsme nebyli spokojeni s nabídkou kulturních i sportovních akcí pro mladé lidi a rodiny s dětmi u nás ve městě. Chtěli jsme sami přispět ke změně. Několik akcí jsme dělali už i předtím, ne však pod hlavičkou občanského sdružení. Založení sdružení bylo vlastně takové úřední potvrzení naší dosavadní činnosti. Umožnilo vystupovat jako důvěryhodný partner při žádání o granty, dotace, dary, ale na druhou stranu přineslo další papírování a úřední nutnosti.

Proč jste zvolila zrovna tento název? Má to návaznost na nějaký film, hlášku nebo jinou spojitost?

Nemá to s ničím spojitost. Nějak nás to prostě napadlo. KGB je tedy zkratka pro Kulturní Gang Březnice. V létě jste pořádali také Neckiádu. Na té se sešlo několik set lidí. Myslíte, že lidé na Březnicku jsou kulturně aktivní nebo navštěvují jen určité akce? Nikdy nevíme, zda se trefíme a zda budou nabízené akce lidi bavit a osloví je. Toto byl případ jedné z akcí, která lidi zřejmě oslovila. Opravdu jsme měli moc velkou radost, když se tolik lidí zapojilo do výroby plavidel a aktivně se účastnilo plavby po řece Vlčavě. Nabilo nás to určitě další energií. Snažíme se vždycky vycházet z konkrétních potřeb a přání lidí, jak je vyposlechneme při osobních kontaktech. Samozřejmě při výběru taky zohledňujeme, co se líbí nám samotným, protože i pro nás to vlastně děláme. Myslím si, že lidé v Březnici často říkají: „ Jo, to v Březnici se nic neděje. To já jsem byl tam a tam, kde to bylo skvělé, to kdyby bylo v Březnici.“ Pak něco podobného v Březnici je, a my nebo jiný pořadatel přivezeme opravdu dobré kapely, a ti kritici stejně nepřijdou. Nevím, zda je to fenomén Březnice, nebo jestli je to i jinde. Lidé si však musí uvědomit, že pořadatele to stojí hodně úsilí.

Jste zakladateli Rockfestu Březnice. Jak to vypadá s pořádáním v letošním roce?

Rockfest letos plánujeme. Zda a v jakém rozsahu se uskuteční, závisí na tom, jaké se nám podaří sehnat finanční prostředky. V současné době je vše ve fázi příprav a sestavování.

V minulém roce se Rockfest příliš nepovedl. Co bylo podle vás hlavním důvodem?

Návštěvnost nelze nikdy předvídat. Nevíme, co nízkou návštěvnost způsobilo. Při pořádání akcí hraje roli řada faktorů – lidé obecně šetří, mají méně peněz a více přemýšlejí, zda zrovna za kulturu je vydají. Den před Rockfestem byla rocková zábava v kulturním domě. Výběr kapel také možná nepadl návštěvníkům do noty. Spojilo se určitě více faktorů dohromady.

Rockfest má za sebou několik ročníků. Na jaký vzpomínáte nejraději a která kapela vám nejvíce utkvěla v paměti?

Já osobně ráda vzpomínám na ročník, kdy jsme mohli přivítat v Březnici legendy rocku Radima Hladíka a Blue Effect a Psí vojáky.

Gang nyní také pořádá ve vinárně kulturního domu festival Jeden svět. S jakými ohlasy se promítání setkalo? A budete v nich ještě pokračovat?

Promítání se setkalo, řekla bych, s dost velkým ohlasem – první produkci navštívilo 36 lidí, druhou produkci 47 lidí, což je na promítání dokumentů úspěch. Jsme rádi, že jsme se do projektu Promítej i ty mohli zapojit a pomohli jsme tak organizaci Člověk v tísni šířit dokumentární filmy s tématy lidských práv dalším lidem. V nejbližší době budeme v promítání pokračovat, a to v únoru – 21.2. a 28.2., ale to již v herně Mateřského centra Pampeliška Březnice. Další projekce bychom určitě také rádi zorganizovali, ale uvidíme, kdy. Projekt bude pokračovat v květnu, kdy probíhá hlavní mezinárodní filmový festival Jeden svět v Praze.