Popsal samotnou výrobu piva, produkty Pivovaru Herold a také historii znaku, který březnické pivo reprezentuje.

Jak jste se dostal k řemeslu sládka?

Bydlel jsem v Plzni, takže jsem vztah k pivu měl od útlého věku. V té době bylo v Plzni jen několik možností uplatnění. Buď jít pracovat do Plzeňského pivovaru Prazdroj, či do Škodových závodů nebo k Pozemním stavbám Plzeň. Máma byla zaměstnaná v pivovaře, takže jsem k pivu měl vztah už od mládí. Při stěhování z Plzně v roce 1979 jsem si mohl vybrat mezi pivovarem Vysoký Chlumec nebo Březnicí. Druhá varianta se mi líbila více. Prošel jsem si tady všemi provozy. Od sladovny až po rozvoz piva. Některé partie jsem dělal několik let, jiné jen chvíli. Sládkuji od roku 1993.

Co všechno je náplní vaší práce?

Je to vše od příjmu surovin, plánování výroby až po stáčení piva a jeho přípravu k samotnému prodeji. Dopodrobna bychom o jednotlivých fázích mohli mluvit hodně dlouho. Důležité je, aby si každý uvědomil, že pivo je živý organizmus a probíhá v něm spousta mikrobiologických procesů, a to nejen při jednotlivých fázích výroby, ale po celou dobu tj. od nákupu surovin až po jeho konzumaci - vypití.

Do jaké velikostní kategorie se pivovar Herold řadí?

Součastným výstavem by se dalo říci, že mezi minipivovary, s tím rozdílem, že pivovar je technologicky vystavěn jako průmyslový pivovar a ne restaurační pivovárek. Jsme nejmenší průmyslový pivovar v barokním stylu postavený do historického jádra města.

Jste vy osobně vyloženě pivař nebo máte rád také jiné nápoje?

V současné době rád ochutnám každé pivo. Když někdo přiveze pivo z jiného kraje, děláme si různé degustace. Jsem tedy spíše profesní pivař. Rád porovnávám chuť našeho piva s jinými. Člověk si tak porovnává úroveň jednotlivých piv a rozšiřuje si své obzory. Toto jsou tzv. naše interní degustace, ale pak jsou různé odborné degustační soutěže, v kterých jsme získali i několik významných ocenění. Za tento rok máme šest cen. Poslední ocenění získal tmavý třináctiprocentní speciál Herold Bohemian Black Lager.

Co je reprezentativní pro březnické pivo Herold? Je to chuť, sortiment, kterým disponuje, nebo jiné tajemství?

Zakládáme si na úspěšnosti při odborných degustacích. Největší ohlas má naše pšeničné svrchně kvašené pivo, které vyrábíme podle bavorského způsobu. Dalším úspěšným reprezentantem je tmavá třináctka, která také získala hodně ocenění. Mladší generace si oblíbila pivo Bastard s twist-off uzávěrem. U žen má úspěch čtrnáctka polotmavá, která je spíše jemnější chuti. Opakem je nealkoholické pivo Střízlík, které je extra hořké. Herold tedy dokáže vyhovět mnoha chuťovým požadavkům. Máme také samozřejmě klasickou dvanáctku a desítku.

Proč bylo březnické pivo pojmenováno zrovna Herold?

Herold je postava ceremoniáře, která chodila před průvodem krále a zvěstovala dobré zprávy a určovala směr. Náš pivovar fungoval jako určitá zkušebna piva, která poté sdělovala zprávy o výsledcích a možnostech práce s pivem. My jsme postavu Herolda umístili i na etiketu. Název Herold má březnický pivovar od roku 1989, ale první zmínky o místním pivovaru jsou již z roku 1506.

Co vás nejvíce baví na vaší práci?

Je to kontakt s lidmi. Pokud kolem sebe máte dobrý kolektiv, tak vás práce baví. Můžete za sebou vidět kus práce a kvality. Moje práce není stereotypní. Stále něco upravuji a dělám, jak už jsem podotkl, pracujeme s živým organizmem.

Do jakých koutů světa je Herold vyvážen? Má někde v zahraničí velkou fanouškovskou základnu?

V době, kdy mezi vlastníky patřili Američané, jsme získali velkou klientelu za hranicemi. Bohužel se v té době ekonomicky příliš nedařilo, takže nyní musíme znovu získávat přední pozice. Paradoxem je, že máme větší klientelu ve světě než na tuzemském trhu. Dodáváme pivo do Švédska, Finska, Anglie, Irska, Slovensko, do Ruska a minulý týden jsme dělali vzorky do Japonska a do Číny. Padesát pět procent piva jde na export a zbytek na domácí trh. Za výzkumného ústavu jsme také vyváželi do Německa, Mongolska i na Kubu.

Jak dlouho trvá výroba piva? Mohl byste ji v krátkosti popsat?

Nejdříve si vybereme optimální suroviny např. odrůdu ječmene, chmele, kvasinek…, která nám podle výzkumu nejvíce vyhovuje. Náš pivovar má vlastní sladovnu, kde probíhá proces sladování. Musíme přijmout ječmen, poté přijde na řadu namáčení, které trvá sedmdesát dva hodin. Pak šest až sedm dní ječmen klíčí na humnech. Dva dny se zelený slad hvozdí a pak se slad čistí. Dále se umístí na půdu, kde leží tři týdny až měsíc. Než dojde k na navařování. Takto si připravíme ostatní surovinu. Používáme celkem pět druhů sladů a dva druhy žateckého chmele, který nakupujeme. Připravený slad, pak rozšrotujeme a osm hodin vaříme mladinu. Následuje ochlazení a zakvašení. Poté se mladé pivo přesune do ležáckého sklepa, kde dokvašuje podle vyráběného druhu minimálně dvacet až osmdesát dní. Potom se ještě pivo filtruje a rozdělí se do sudů, lahví či cisterny. Celý proces je děje v areálu pivovaru, a to klasickou technologií výroby bez použití CK-tanků či HGB přístroje za přísné kontroly naší závodní laboratoře.