VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Internista: Vysoký tlak často odhalí 
teprve infarkt nebo mrtvice

Příbram – Známe to všichni. Přijdeme k lékaři a jako první nám sestřička v ordinaci kontroluje je krevní tlak. Někdy se dozvíme přesnou hodnotu, někdy jen, že je vše v pořádku. Víme ale všichni s jistotou, jakou hodnotu by měl správný krevní tlak mít a jaká nebezpečí nám hrozí při jeho zvýšených hodnotách?

6.4.2013
SDÍLEJ:

Příbramský internista Martin Polák.Foto: archiv nemocnice

Na tyto a další otázky odpovídá Martin Polák, vedoucí lékař JIP interních oborů Oblastní nemocnice Příbram.

Jaké jsou správné hodnoty krevního tlaku a kdy se jedná o tlak zvýšený nebo vysoký?

Za normální hodnotu považujeme 140/90. Jinými slovy za zvýšený tlak označujeme všechny větší hodnoty naměřené minimálně při dvou návštěvách u lékaře. Při opakovaně zjištěných vyšších hodnotách mluvíme tedy o arteriální hypertenzi. Podle výše tlaku krve pak rozlišujeme mírnou hypertenzi (140-159/90-99), středně závažnou hypertenzi (160-179/100-109) a závažnou hypertenzi (180/110). U starších osob velmi často vidíme takzvanou izolovanou systolickou hypertenzi (TKs 140 mmHg a TKd < 90 mmHg).

Co ovlivňuje vznik tohoto onemocnění?

Ptáte se, co je příčinou arteriální hypertenze? Ve většině případů sice známe mechanizmy, jakým způsobem onemocnění vzniká, ale neznáme vlastní příčinu. Určitou roli zde hraje samozřejmě i genetika. Mluvíme pak o takzvané primární neboli esenciální hypertenzi. U 10 procent pacientů je zvýšení TK důsledkem jiného přesně definovaného onemocnění. Mluvíme pak o sekundární hypertenzi. Diagnózu esenciální hypertenze stanovíme na základě vyloučení hypertenze sekundární.

Jakým způsobem se toto onemocnění nejčastěji projevuje?

Bohužel pro arteriální hypertenzi nejsou typické jasné příznaky. Vysoký TK je většinou odhalen zcela náhodně nebo pokud pacient udává opakované bolesti hlavy. Mnoho lidí o tom, že trpí hypertenzí, ani neví a často je hypertenze diagnostikována až ve fázi komplikací tohoto onemocnění, jako je akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, onemocnění ledvin a podobně.

Jak se po odhalení této nemoci pacient léčí a je léčba vždy nutná?

Pokud po komplexním zhodnocení stavu pacienta zjistíme hypertenzi a eventuálně další závažné rizikové faktory, jako zvýšené hodnoty cholesterolu, kouření, obezitu, pak je léčba vždy nutná. Cílem našeho léčebného snažení je nejenom normalizace hodnot TK < 140/90, ale především zabránění, respektive oddálení vzniku kardiovaskulárních komplikací. Při léčbě využíváme kombinaci nefarmakologických opatření (snížení hmotnosti, abstinence kouření tabáku, omezení přívodu soli, dostatečná tělesná aktivita) a farmakologickou léčbu, která spočívá v pravidelném a trvalém podávání léků. Nutné je zdůraznit především pravidelnost a soustavnost léčení. U sekundární hypertenze musíme odstranit známou příčinu.

Jaká hrozí rizika v případě, že pacient není léčen nebo léčbu nedodržuje?

Pokud pacient ví, že pokud má hypertenzi a není léčen (až 1/3 populace s hypertenzí) nebo nedostatečně dodržuje léčebný režim, pak se vystavuje riziku vzniku kardiovaskulárních komplikací, o kterých jsem již hovořil. Mnohé z komplikací mají přitom trvalý, invalidizující charakter, některé mohou dokonce vést i k úmrtí.

Můžeme této chorobě předejít?

Mluvím zde o primární prevenci. Zde se uplatňuje dosažení ideální tělesné hmotnosti, omezení přívodu kalorií a tuků, omezení nadměrného přívodu soli a alkoholu, zvýšení fyzické aerobní aktivity a abstinence kouření tabáku. Bohužel ani při dodržení všech těchto opatření nelze někdy vzniku hypertenze zabránit.

Jsou situace, kdy je zvýšený krevní tlak normální?

Pokud měříme TK za standardních podmínek, pak platí hodnoty, o kterých jsem hovořil na začátku. Samozřejmě, že hodnota TK není konstantní hodnotou. Ta se mění v závislosti na fyzické či psychické aktivitě. Pokud tedy měříme TK např. po jídle či při stressových situacích, pak zvýšená hodnota ještě nemusí nutně znamenat, že se jedná o hypertenzi. To může potvrdit či vyvrátit až další vyšetření. Své dotazy můžete zasílat na adresu: martin.polak@onp.cz.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

6.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Antonín Dvořák III.

Český rozhlas Region přivítá Antonína Dvořáka

Město Dobříš.

K obnově zeleně v Dobříši má veřejnost stále co říct

V galerii bude výstava Czech Press Photo

Příbram – V příbramské Galerii Františka Drtikola v Zámečku-Ernestinu se v těchto dnech připravuje výstava soutěžních snímků novinářské fotografie Czech Press Photo 2016.

Výchově školáků pomůže mobilní dopravní hřiště

Dobříš – Městu Dobříš se podařilo získat od Ministerstva dopravy pro podporu dopravní výchovy žáků základních škol mobilní dětské dopravní hřiště, které bude od dubna do června letošního roku umístěno na ploše zimního stadionu v Dobříši.

V Brdech budou v příští sezoně běžecké tratě

Příbramsko - Zima sice dospěla ke svému konci, ale milovníci zimních sportů už musí myslet na tu příští. Chráněná krajinná oblast Brdy totiž v ideálním počasí poskytuje spousty sportovních aktivit zvláště pro milovníky běžek.

Parkovacích míst přibývá a stále je to málo

Příbram – Parkování v Příbrami je stejně jako v řadě měst věčné téma. I když postupně parkovacích míst přibývá, jako je například třicet nových u hřbitova Na Hvězdičce nebo u příbramské nemocnice, největší problém najít místo je ráno v blízkosti školek nebo navečer na sídlištích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies