VYBRAT REGION
Zavřít mapu

AKTUALIZOVÁNO, NOVÉ SNÍMKY: Klenoty brdského lesa VII

Jižním Brdům vévodí majestátní vrch Třemšína

3.1.2009 2
SDÍLEJ:

Památný buk, který je spíše znám pod jménem Buk-Dvoják, přejmenovali lesníci podle typu růstu na Buk-Bránu.Foto: Karel Hutr


Kdo poprvé zavítá do rožmitálské kotliny, v první řadě ho zaujme už dávno předtím, než se ponoří do údolí pod výspou brdských kopců tmavě zelená podkova lesů, obepínající Rožmitál a vesničky rozeseté pod hranicí lesa. Až poté si poutník povšimne z pohledu od Rožmitálu výrazného hřebenu vrcholů zprava Hengstu, Holého vrchu, Křemelu, a až vzadu vlevo toho největšího, ale z pohledu od Rožmitálu nijak výrazného temene Třemšína. Vrchol nejvyšší hory jižní výspy Brd vypadá mnohem impozantněji od pohledu z Blatenska nebo Nepomucka. Odsud totiž pozorovatel vidí zvedající se hřebeny Brd stoupající až k Třemšínu.

Jak jsem se již zmínil, je Třemšín tajemným a posvátným místem Podbrdska. Nic na to nemění fakt, že není nejvyšší, ale je nejznámějším s ohledem k historii zdejšího kraje, která se zřejmě začala psát právě na této hoře. Někdy na přelomu 12. a 13. století byl na samotném vrchu postaven hrad. Podle dosavadních archeologických průzkumů byla pevnost uprostřed hlubokých a tehdy neprostupných pralesů nijak mimořádnou stavbou. Víme, že na hradě vládli páni z Třemšína. Jejich znak byl stejný jako znak pánů z Rožmitála. Listinami je doložen jako první majitel Beneš z Třemšína. První písemná zmínka, která může ztvrdit původ hradu, pochází z roku 1349 a u zachovalé listiny se uvádí právě jméno Beneše z Třemšína. Jedná se o dokument, kterým se měl rovnat spor o hranice rožmitálského panství mezi arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Oldřichem z Rožmitála. V průběhu dalších let se v souvislosti s hradem na Třemšíně objevují jména jako je Hroch z Třemšína nebo Diviš. Synové posledně jmenovaného, kterými byli Jošt a Jan zvaný Jan Zajíc z Rožmitála se o hrad v roce 1389 soudili. Jan Zajíc bojoval proti Pražanům a jeho příbuzný Beneše z T5emšína bojoval po boku krále Zikmunda. To možná rozhodlo o osudu třemšínského hradu, který v roce 1424 dobyli a zpustošili. Ještě v roce 1473 žil na hradě Mikuláš přezdívaný Vepř nebo Svinda z Třemšína. Ten se živil válečným řemeslem. Na počátku 15. století už hrad pustl a zarůstal lesem. Že nebyl rod příliš bohatý, odpovídá stavba hradu, který byl dřevěný a jen některé části – brána a vnitřní hradby byly kamenné. Jinak vnější opevnění tvořily dřevěné palisády. Ze stavby dnes na Třemšíně zbyl příkop a kamenné zdi.

V roce 1771 nechal rožmitálský lesmistr Josef Eustach Kráčmer postavit kapli Proměnění Krista Páně na jižním předhradí. Když projdeme předhradí, kde dnes stojí přístřešek pro turisty, dojdeme k mostu, který odděluje příkop od hradiště. Z něho tu dnes stojí jen kamenné valy. Na vrcholu, uvnitř starověkého hradiště stojí dřevěná stavba, která je často považována za rozhlednu, ale význam stavby byl jiný. Jedná se o trigonomickou věž, která byla přizpůsobena tak trochu pro pozorování okolní krajiny, ale výhled není nic moc – brání mu vzrostlé stromy kolem vrcholu. První skutečnou rozhlednu nechal v roce 1888 na vrchu postavit arcibiskup František Schönborn. Měla čtyři patra a celkem 84 schodů. V roce 1915 musela být zbourána z bezpečnostních důvodů, protože byla značně zchátralá a několikrát byla zasažena bleskem.

Ještě předtím, než na vrchu narostla skutečná rozhledna, doznal Třemšín a široké okolí obrovských změn. Vrchol doplatil na rozmařilost doby romantismu. Vládu nad rožmitálským panstvím získal v roce 1793 Vilém kníže Salm-Salm, jenž se stal v tomto roce arcibiskupem pražským. Rožmitálský zámek byl v té době využíván církví jako sídlo pro odpočinek. Ač Salma lid miloval, protože se ke svým poddaným choval slušně, za což si vysloužil od svého současníka Jana Jeníka z Bratřic přezdívku pravý otec chudých, začaly se na Třemšíně dít věci. Kníže si Rožmitál a okolí zamiloval a byl tu často. Za své vlády nechal opravit zámek a panské stavby. U zámku za jeho působení vznikl park. Kníže si ale velmi oblíbil Třemšín, jehož vrchol i okolí doznalo radikálních změn. Bohužel, k horšímu.

Zásah na Třemšíně změnil zcela vzhled už jenom vykácením prastarých porostů ve zřícenině. Na vrcholu tak vznikl doslova park s chodníky a několika altány. V místě, kde dnes stojí věž, byla navršením kamenů vytvořena kruhová podezdívka. Na jejím vrcholu vyrostla pyramida z kmenů, umožňující výhled. V úpatí hory nechal kníže postavit cestu, které se stále říká Salmova. Cesta, vyznačená kamennými sloupky, slouží dodnes.
Jak již bylo naznačeno, úpravy vrcholu nebyly zrovna moudré. Dnes se kvůli tomu jen stěží můžeme dohadovat, co je původní po starověkém hradu a co pochází z pozdějších úprav v duchu romantismu.

Od 60. let 19. století se na Třemšíně konaly národní slavnosti za obrovské účasti lidu ze širokého okolí. V září roku 1861 se koná první velká národní pouť na vrchol. Tyto poutě se zasloužily o to, že Třemšín se stal slavným a známým místem. Roku 1869 byly pouti zakázané. Výlety na Třemšín se uskutečnily mnohem později při sjezdech rožmitálských rodáků v letech 1905 a 1922.

Po stržení rozhledny v roce 1915 se v době druhé světové války jednalo o výstavbě nové. Když se konečně sehnaly peníze na stavbu, jejímž autorem byl architekt Svatopluk Janke, vypukla válka a Němci rozhlednu, jejíž základy byly již zaměřeny, zakázali.
Za války pak hostil vrch jiné návštěvníky. V úpatí pod horou si partyzáni vybudovali podzemní bunkr. Kdo neví, kde se úkryt nachází, nenajde ho. Až po osvobození se konala další národní pouť na Třemšín. To bylo v roce 1946. Další slavnosti se konaly i později v poválečných letech, ale pak tato tradice zanikla. Až v roce 2005 se o obnovení poutí po neděli po Proměnění Krista Pána zasloužila rožmitálská farnost.

Autor: Karel Hutr

3.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Plněný patizon

Škola vaření: co s patizonem, zeleninou ve tvaru létajícího talíře?

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

The Tap Tap odehrají šedesát koncertů ročně

Příbram /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Naprosto neobyčejná česká kapela The Tap Tap loni oslavila plnoletost a sklízí zasloužené úspěchy nejen u nás, ale i za hranicemi. Spolupracuje se známými zpěváky a nebojí se nazývat věci správnými jmény. To potvrzují nejen texty, ale i mluvčí kapely Ladislav Angelovič a kapelník Šimon Ornest, kteří Deníku poskytli rozhovor před koncertem v příbramském letním kině v rámci programu legendární kapely Keks.  

U pevnosti vznikne zřejmě dělostřelecká expozice

Příbram /FOTOGALERIE/ - Armáda předala Vojenskému historickému ústavu do užívání cvičný objekt Jordán. Jde o pěchotní srub československého opevnění v severním svahu kopce Houpák v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Bývalá cílová plocha Jordán spolu s pěchotním srubem náleží k nejnavštěvovanějším lokalitám oblasti.  

OBRAZEM: Huťské hasičky na domácí půdě zvítězily v útoku

Stará Huť – V sobotu se konal XII. ročník Pouťové soutěže v požárním útoku ve Staré Huti. Na domácí půdě muži skončili druzí a ženy vybojovaly první místo. Místo klasických dvou útoku, jak bývá zvykem, se běžely útoky tři.

Hokejisté Příbrami udělali z jasného duelu drama

Strakonice – Na ukazateli svítilo v 15. minutě hrozivé skóre 0:4. Bylo tomu tak v prvním přípravném utkání hokejistů Strakonic doma proti Příbrami. Čtyřgólové manko však Jihočeši v sobotu 19. srpna dokázali vyrovnat, ale v závěru zápasu inkasovali popáté a prohráli nakonec 4:5 (0:4, 3:0, 1:1).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení