Obracet se příště na poslance, které si lidé zvolili, to doporučil účastníkům besedy v Míšově dnes už bývalý vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa. Uvedl také, že politici mají více informací než ostatní občané.
„Mají informace ze špionážních služeb,“ uvedl Klvaňa. Právě ve volbách zvolení zákonodárci budou nakonec těmi, kdo rozhodnou o případném umístění radaru v Česku. Mají pro to skutečně dost informací?
Představitelé vládní ODS jsou přesvědčeni, že jim fakta z parlamentních, ministerských a veřejných zdrojů stačí. Opozice ale tvrdí opak. „Nejsem si vědom toho, že bych měl informace z tajných služeb. Také proto, že je nevyhledávám. Ale informací mám dost. Problém ostatně není dostatek či nedostatek informací, problém jsou postoje lidí k radaru,“ řekl poslanec Zdeněk Prosek (ODS).
Senátor Luděk Sefzig (ODS) se o zjištěná fakta podle svých slov rád s občany podělí. Má také chuť a vůli diskutovat se známým odpůrcem radaru – trokaveckým starostou Janem Neoralem.
„Kdo se zajímá, informace má. Jsem přesvědčen, že radar neškodí a nezhorší naši bezpečnost. Kdo ze zákonodárců chtěl, přišel například na diskusi s generálem Oberingem. Mám dokonce informace důvěrné, ale nemám informace tajné,“ řekl Sefzig s tím, že jej pouze mrzí, že místo pro plánovaný radar není hlouběji ve vojenském prostoru. Poslanec Václav Grüner (ČSSD) přiznává, že má o něco víc informací než občané.
„Ale určitě to nejsou tajné informace. Jde o zprávy z americké ambasády a z ministerstva zahraničí. Jsem přesvědčen, že nejde o obranu Česka, ale o obranu radarů v Grónsku a ve Velké Británii a o monitorování Ruska,“ řekl s tím, že je proti tomu, aby v Česku působili jacíkoli zahraniční vojáci. Podle středočeského poslance Josefa Řiháka nemohou mít běžní zákonodárci k dispozici víc informací než obyčejní lidé.
„Jednání parlamentu jsou přece veřejná a přístupná občanům i novinářům. Nemám víc informací než běžný občan,“ konstatoval Řihák, který upozorňuje také na několikeré přerušení projednávání bodu informace premiéra o stavu vyjednávání.
„Na ten bod se ve sněmovně nikdy nedostane. Buď se jednání protáhne, nebo premiér cestuje nebo není přítomen. Je to vyložené odvádění pozornosti od tématu. S radarem se řítíme do průšvihu,“ konstatovala rovněž poslankyně Ivana Levá (KSČM) s tím, že ona sice od premiéra informace požaduje, ale dosud marně.
Stejnou a ostatně i veřejně známou zkušenost potvrdil také poslanec Jan Látka (ČSSD). „K informacím od premiéra se vždy nedostaneme. Rádi bychom se dozvěděli víc,“ požaduje Látka, podle něhož vládu názor opozičních poslanců vůbec nezajímá.
Faktem ale je, že o umístění radaru začali s USA vyjednávat už představitelé minulé vlády, vedené sociálními demokraty.