Je těžké připravit koně na to, že budou muset vozit ty nejmenší děti?
To je o povaze koně. Máme ve stáji všechny koně hodné. Pokud je kůň třeba lekavý, už se to z něj nedostane.

Čemu se váš jezdecký klub běžně věnuje? Vím, že k vám docházejí děti z domu dětí v Příbrami…
Ano, máme tam už teď spolupráci. Chodí k nám jezdecký kroužek z domu dětí jednou měsíčně nebo když je nějaké volno. Přichází třicet, čtyřicet dětí, všechny se svezou a dáme jim k tomu odborný výklad, aby věděly, co se kolem koní dělá. Měli jsme v Orlově letos i první letní tábor od domu dětí. Většina koní je sportovních, takže jezdíme parkury. Jsou všestranní.

Co říkáte na to, že se teď na různých městských akcích objevují koně?
Stalo se to poslední dobou takovou módou. Stejně, jako si podnikatelé pořizují koně a potom ho potřebují někde ustájit.

Neučíte jezdit jen děti, ale i dospělé. Stává se, že se někdo na poslední chvíli bojí vylézt do sedla a vy ho musíte zbavovat strachu?
Také se to stává. Nikdy ale nedošlo k tomu, že by se člověk nakonec neodhodlal. Každý odchází s úžasným pocitem. Jízda na koni je skvělá jak po zdravotní, tak i po psychické stránce.