Mozková mrtvice a srdeční infarkt jsou cévní choroby. Zjednodušeně a laicky řečeno, cévy tuhnou a ucpávají se. Potom stačí jeden krevní uzlík a problém je na světě. Tělo většinou předem dává signály. Když se včas zajistí lékařská pomoc, je naděje na minimalizaci následků.

Při příležitosti Světového dne boje proti cévní mozkové příhodě a Světového dne hypertenze, které jsou Světovou Osvětová akce v příbramské nemocnici k cévním mozkovým příhodám.zdravotnickou organizací určeny na 15. a 17. května. Příbramská nemocnice včera připravila pro pacienty a veřejnost vzdělávací program, upozorňující na tato dvě nebezpečná civilizační onemocnění, která spolu často úzce souvisí, na jejich rizika pro pacienty i na důležitost včasného lékařského zásahu. Ve vstupní hale nemocnice byl připraven stánek, v němž zdravotní sestry měřily krevní tlak, hodnoty cukru a cholesterolu v krvi a přítomný lékař zodpovídal dotazy pacientů. Stánek byl také bohatě vybaven tiskovinami o cévní mozkové příhodě, o příčinách jejích vzniku, o jejích projevech a s instrukcemi, jak se v případě výskytu těchto projevů zachovat. Účastníci si pochvalovali vstřícnost sestřiček i možnost porady s lékařem na místě.

Cévní mozkové příhodě (CMP) se lidově říká mrtvice, protože donedávna obvykle mívala fatální následky. „Ještě když jsem studoval medicínu, pohlíželo se na pacienta s centrální mozkovou příhodou jako na odepsaného člověka, kterému téměř nebylo pomoci, a vlastně jen zatěžoval zdravotnický systém. Bylo to skoro stejné, jako kdyby dostal rakovinu," říká MUDr. Martin Polák, vedoucí lékař Jednotky intenzivní péče interních oborů Oblastní nemocnice Příbram.

I když medicína za poslední čtvrtstoletí hodně pokročila a onemocnění mozku už zdaleka nejsou takovým tabu, o mozkové mrtvici u nás určitě stojí zato mluvit. Česká republika patří stále mezi státy s vysokou úmrtností na cévní mozkovou příhodu. Ta u nás každý rok postihne na 35 tisíc lidí a podle statistik až 40 procent z nich umírá buď hned, nebo do jednoho roku. Ti, co přežijí, jsou mnohdy těžce invalidizováni nebo mají nějaké trvalé postižení.

„Zatímco v kardiologii je osvěta výrazná a bolest na hrudi umí většina lidí označit jako příznak infarktu myokardu, o varovných signálech mozkové mrtvice se zdaleka tolik neví," upozorňuje doktor Polák. Jestliže lidé nevědí, že příznakem mozkové příhody jsou zhoršená artikulace nebo i neschopnost mluvit, poruchy hybnosti, či třeba pokles ústního koutku, mohou váhat se zavoláním zdravotnické záchranné služby. Přitom u mozkové mrtvice se hraje, stejně jako u srdečního infarktu, o čas.
„Takzvané terapeutické okno, tedy časový úsek od vzniku příhody, během nějž se ještě části pacientů dá pomoci, je dlouhý zhruba čtyři až šest hodin. Poté šance na vyléčení prudce klesá," dodává lékař.

Kdy se hraje o čas?Pacienti s cévní mozkovou příhodou se potřebují brzy dostat do některého z takzvaných iktových center. Jedno z nich provozuje i Oblastní nemocnice Příbram. „Nejsme tím nejvyšším centrem, protože nám chybí neurochirurgie. Jinak ale máme k dispozici všechny moderní diagnostické metody. Pokud pacient přijde v takzvaném terapeutickém okně, je vyloučeno krvácení do mozku či již vyvinutá oblast ischémie, neboli nedokrevnosti, můžeme ihned zahájit léčbu zvanou trombolýza," říká doktor Martin Polák. Trombolýza spočívá v rozpuštění krevní sraženiny, jež ucpala cévu, a tím způsobila mozkovou příhodu. V příbramské nemocnici dokážou pacientům, pomoci leckdy i rychleji než v některých fakultních nemocnicích. Záchranáři podle kontrolního listu ověří již v sanitce příznaky a ihned aktivují neurologa na akutním příjmu nemocnice, že to vypadá na potřebu trombolýzy, takže jsou lékaři připraveni již ve chvíli příjezdu pacienta. Ihned je provedeno CT vyšetření, a jestliže se odhad potvrdí, je léčba v ideálním případě zahájena do 15 minut po příchodu pacienta na lůžko Jednotky intenzivní péče. Vše je rychlé, zatímco v některých nemocnicích bývá prodleva mezi příjezdem sanitky s pacientem a zahájením trombolýzy, takzvaný „time door to needle", třeba i více než jedna hodina. 

Co je hypertenzeHypertenze čili vysoký tlak nebolí, nanejvýš se občas projeví bolestí hlavy. Hodně lidí nechodí na preventivní lékařské prohlídky, argumentují, že nemají čas, a tak hodnoty svého tlaku neznají. Ve chvíli, kdy hypertenzi pocítí na vlastní kůži, bývá už většinou pozdě, protože prvním projevem může být právě srdeční příhoda nebo mozková mrtvice. Doktor Martin Polák proto doporučuje začít se svému zdraví věnovat a vyrazit k praktickému lékaři na preventivní prohlídku, jejíž každoroční součástí je i měření krevního tlaku jako základního ukazatele zdravotního stavu.