VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V sanitce se spoléháte jen na sebe a svou posádku

Region /ROZHOVOR/ – Nebyl ani není jen pouhým dosazeným úředníkem, ale skutečným záchranářem. Cesta současného ředitele středočeské záchranné služby Martina Houdka na jeho post nebyla nijak snadná. Do teplého křesla se dostal po více než dvaceti letech tvrdé práce v terénu, a to v prvopočátcích dokonce začínal na pitevně. I nyní ale neváhá čas od času vyměnit kravatu za záchranářskou výstroj a zašpinit si ruce, aby někomu zachránil život.

28.8.2010
SDÍLEJ:

Martin Houdek zachraňuje lidské životy už více než dvacet let. Foto: Archiv USZSSK

Ve funkci ředitele středočeské záchranné služby jste přes rok, jaké je šéfování tak velké záchrance?
Práce záchranářů obecně je sama o sobě náročná a z toho vyplývá, že i řízení tak velké záchranky, jako je středočeská, není nic jednoduchého. Středočeský kraj je nejrozlehlejší v republice a máme největší počet výjezdových stanovišť. V současné době jich je 36 a denně je v provozu přes 60 sanitních vozů. Jen pro srovnání: jiné záchranné služby u nás mají třeba jen 11 nebo 16 výjezdových míst.

Před tím, než jste nastoupil do současné funkce, jste pracoval jako náměstek léčebně preventivní péče a lékař v Nemocnici Na Bulovce. Čím se podle vás nejvíce liší vaše nynější práce od té v nemocnici z pohledu ředitele a z pohledu lékaře?
Řízení nemocnice a záchranné služby se od sebe moc neliší, ale práce lékaře na záchrance a v nemocnici je zásadní rozdíl.
Jako lékař v nemocnici máte čas a pohodlí a po ruce tým lidí, kompletní nejmodernější vybavení, které pacienta pomohou vyšetřit, ošetřit a případně i léčit. Byť jsou sanitky v současné době vybaveny velmi dobře, oproti tomu, jak vypadaly před dvaceti lety, stále jsou jejich možnosti omezené.
Nemáte tam rentgen, CT ani laboratoř a navíc pracujete ve stísněných podmínkách, časovém presu a je třeba rychlé rozhodování, abyste pacienta co nejdříve dopravili do nemocnice. Mnohdy pracujete v mrazu, blátě nebo špíně a často je třeba i improvizovat. I v těch nejtěžších situacích se můžete spolehnout jen na sebe a svou posádku.

Vzpomenete si na nějaký konkrétní případ z vaší praxe?
Takovou alfou a omegou je napíchnout pacientovi žílu, abychom mu mohli dát infuzi a léky. Jsou situace a lidé, u kterých se vám nedaří žílu zajistit, i když se už z toho pomalu stavíte na hlavu. V nemocnici zavoláte dalších deset kolegů, aby to zkusili místo vás, ale v sanitce je na to člověk sám a vzhledem k tomu, že mnohdy jde o život, tak to prostě zvládnout musíte.
Nebo když je u pacienta s poraněním hrudníku podezření na přítomnost vzduchu v hrudním koši, nebo je místo vzduchu přítomna v hrudníku krev. Lékař se pouze na základě fyzikálního vyšetření, protože, jak už jsem zmínil, v sanitce není rentgen, musí rozhodnout, zda tomu člověku napíchne hrudník a provede takzvanou drenáž nebo ne, což může být život zachraňující výkon.

Už dřív jste jezdil jako výjezdový lékař záchranné služby, jak je to dlouho?
Na záchrance jsem tak začal pracovat v roce 1986 ještě jako medik, kdy jsem v Praze pracoval jako saniťák v převozových sanitních vozech. Později, po třech letech medicíny, jsem začal jezdit na rychlé zdravotnické záchranné službě jako záchranář. Po vystudování medicíny a první atestaci jsem začal pracovat konečně jako lékař kladenské záchranné služby, kde jsem zůstal dalších sedmnáct let.

Jako ředitel jste se vlastně vrátil do míst, kde jste dříve pracoval.
Přesně tak. Na svou sedmnáctiletou praxi lékaře kladenské záchranky nikdy nezapomenu. Bylo to krásné období, mám na to hezké vzpomínky. Takže jsem se na záchranku vracel moc rád a její prostředí mi nebylo cizí.

Pracujete i nyní jako výjezdový lékař záchranné služby, i když jste její ředitel?
Ano, krátce po svém nástupu jsem se rozhodl, že začnu na záchrance opět jezdit, protože mi ta práce dost chyběla. Ovšem tak obvyklé to není, aby ředitel záchranné služby zároveň pracoval i jako její lékař.
Já jsem za toto rozhodnutí rád, protože mě jezdit se záchrankou baví. Nikdy nevíte, co vás ten den ve službě může čekat. Je to však práce velice náročná, protože jsme jako záchranáři vystaveni každodenním stresům, které vyplývají z povahy naší práce.
Každý den se setkáváme s těžkými zdravotními stavy, s tragickými lidskými osudy a také se smrtí.
O to cennější jsou pro nás zásahy s dobrým koncem. Velmi náročné jsou také případy, při kterých se setkáváme s agresí pacientů a jejich okolí. V drtivé většině je přitom útočník pod vlivem alkoholu.

Vám se osobně někdy stalo, že na vás pacient zaútočil?
Mnohokrát. Vždy to byla nepříjemná zkušenost. Ve všech případech se jednalo o podnapilé lidi. Vzpomínám si, že jsme jednou vyjížděli k dopravní nehodě u Kladna. Bylo to v noci a všichni tři účastnící kolize nám začali nadávat a strkat do nás, že jsme přijeli pozdě.
Přitom jsme tam byli v několika minutách. Tenkrát naštěstí včas přijela policie, takže k ničemu dalšímu už nedošlo.

Na kterých stanovištích jako lékař pracujete, kde všude se tak s vámi pacienti mohou setkat?
Nejvíce pracuji na stanovišti v Rakovníku, odkud sanitní vozy zajišťují celé Rakovnicko, ale v případě potřeby sloužím i v jiných okresech, například v Kladně.

Co na to vaši zaměstnanci, nejsou nervózní z toho, že pracují v jedné sanitce se svým šéfem?
Mnoho lidí, kteří pracují na středočeské záchrance, mě zná, protože jsme spolu sloužili už dříve jako kolegové. Ti mladší měli zpočátku respekt a ti nervóznější si dokonce měnili služby, aby se mnou nemuseli sloužit (směje se). Ale když pochopili, že jsem úplně normální a v pohodě, tak se uklidnili.
Troufám si tvrdit, že naše pracovní vztahy jsou teď dobré. Když jsem s nimi na výjezdu, nejsem jejich ředitel, ale jen kolega a lékař a snažím se, aby tomu tak bylo i nadále.

Na jaký výjezd nikdy nezapomenete?
Je to asi devět let, ale dodnes si pamatuji, že to bylo pondělí. Vyjížděli jsme brzy ráno kousek od stanoviště v Kladně k mladé osmatřicetileté ženě, která byla doma ve stadiu klinické smrti.
Nedýchala a byla v hlubokém bezvědomí. Okamžitě jsme zahájili resuscitaci a prováděli ji téměř hodinu. Opakovaně se nám podařilo obnovit srdeční akci, ale vždy vzápětí opět došlo k zástavě. Proto jsme se rozhodli k transportu do nemocnice za neustávajícího oživování.
Vzhledem k tomu, že paní bydlela v paneláku a my jsme se s nosítky nevešli do výtahu, museli jsme ji snášet dolů sedm pater. Dva členové posádky nesli nosítka s pacientkou a já po celou dobu šel vedle nich a prováděl srdeční masáž.
Resuscitovali jsme i po celou dobu převozu v sanitce do kladenské nemocnice. Tam jsme ji předali na koronární jednotku, kde dál pokračovali naši kolegové.
Asi za čtrnáct dní se u nás na stanovišti ozval zvonek a tam stála celá rodina s kytkou, včetně té ženy, která byla už v pořádku a všichni nám moc děkovali. Na tohle nikdy nezapomenu. Byla to moc dojemná chvíle.

Stál jste také u vzniku Call centra, kam mohou lidé z celé republiky volat kvůli zdravotnické radě po telefonu či otevíracím hodinám zdravotnických zařízení. Osvědčil se jeho provoz? Využívají lidé tuto linku?
Provoz Call centra se nám osvědčil. Z počátku jsme netušili jestli o tuto linku bude zájem. Je první svého druhu v republice. Při jejím zřizování jsme se snažili napodobit zahraniční model Call centra, které úspěšně již několik let funguje v Anglii.
Naše linka 800 888 155 je oficiálně pro celý Středočeský kraj, ale volají k nám v podstatě lidé z celé republiky a počet hovorů za den se stále zvyšuje.
Nejčastěji se ptají na otevírací hodiny zdravotnických zařízení. Nebo chtějí například poradit, jak srazit horečku či co dělat v případě nevolnosti. Zaznamenali jsme i dost hovorů týkajících sociálních problémů nebo domácího násilí.

Jak linka vlastně funguje? Je stále zdarma, neplánujete její zpoplatnění?
Linka je stále zdarma a její zpoplatnění neplánujeme. Lidem je k dispozici 24 hodin denně. Dispečerka má v databázi seznam adres, telefonních čísel a otevíracích hodin všech zdravotnických zařízení v kraji. Pokud tedy někdo potřebuje vědět do kolika hodin ordinuje v pátek jeho praktický lékař, nebo bude chtít vědět, která nejbližší lékárna má v sobotu otevřeno, na Call centru se to dozví.

Martin Houdek

*14.9.1961
Martin Houdek je ženatý a má dvě dcery. Ve volném čase rád sportuje. Ještě stále hraje závodně tenis a ze zimních sportů má v oblibě lyžování, kterému se také věnoval profesionálně. Jeho kariéra v oblasti zachraňování lidských životů je opravdu pestrá. Paradoxně ke své letité profesi totiž v nultém ročníku medicíny začínal v oboru soudní lékařství, a to jako pitevní laborant. Po dokončení medicíny působil 20 let v kladenské nemocnici a zároveň byl i výjezdovým lékařem. Následně byl v tomto zařízení tři roky náměstkem ředitele. Před jmenováním do současné funkce ředitele středočeské záchranky byl téměř tři roky náměstkem ve Fakultní nemocnici Na Bulovce.

Autor: Zuzana Vlková

28.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Ilustrační foto

Okresní fotbal na Příbramsku ožívá pohárem

Povodeň 2002: V Sedlčanech se škody vyšplhaly na desítky milionů

Sedlčany - Vzpomínky na události před patnácti lety pro Sedlčanské nejsou vůbec příjemné. Povodeň v roce 2002 zaplavila část města. V tom roce byly tenisové kurty těsně před dokončením a před předáním. Naráz se ocitly úplně pod vodou. Na povodeň doplatila celá údolní niva od zahradnictví v Nádražní ulici, které bylo úplně vyplavené. Stejně tak tristní pohled byl na areál chovatelů, objekt stavební firmy, na uhelné sklady. Zatopený byl Kovošrot, u něhož se utrhla a odplavala lávka přes Mastník.   

Štrůdl vás provede erotickou komunikací i uměním zevlingu

Praha - Tomáš Klus, Suvereno, Daniel Nekonečný, Filip Říha nebo sexuoložka Gaia Poupětová  provedou prvními narozeninami akce zvané Štrůdl. Oslavy doprovázené workshopy a hudbou se budou konat na střeše galerie Vanguard v Praze. Ty se uskuteční v neděli 20. srpna od patnácti hodin.

Podvodníci zkoušejí na seniory nový trik s dveřmi

Příbram – Policie varuje především starší lidi, aby si dali pozor na podvodníky. Ti přišli s novým trikem. Policii jsou známy už dva případy ze srpna, kdy v Příbrami navštívili seniory muži, kteří uvedli, že jdou vyměnit staré dveře za nové bezpečnostní.

Hledáme redaktora/ku sportu pro Příbramský deník

Příbram  - Zajímáte se o sportovní dění? Baví vás psát, fotit či natáčet krátká videa? Přidejte se k nám! 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení