„Za čtyři večerní akce byly odloveni tři divočáci. Z toho je jasné a zřejmé, že jsme nejen dodrželi stanovený postup, ale i nařízené bezpečnostní opatření. Odstřel se totiž neprováděl naháňkou, tedy že by myslivci chodili v řadě a stříleli, to v našich podmínkách není možné! Bylo by to nebezpečné, a to bychom nepřipustili. Počet tří odlovených kusů považujeme za velký úspěch," říká mluvčí Navrátil s tím, že rozhodně nešlo o masivní zabíjení zvířat ani o ohrožení obyvatel, jak se v uplynulém týdnu vyjádřil ředitel ZOO Tábor Evžen Korec v příspěvku zde.

Radnice až do konce roku 2018 získala výjimku, díky níž budou moci myslivci střílet divočáky i na přesně vymezených nehonebních pozemcích. Povolení se vztahuje na tříhektarový zelený pás táhnoucí se centrem Mníšku, který využívají k procházkám lidé se psy a maminky s kočárky.

Kousek od mníšeckého náměstí kráčí ve středu dopoledne skupinka maminek s malými dětmi na procházku. Strach z odstřelu prý nemají. „Střílí se v noci a v tu dobu jsme doma, takže nemám důvod k obavám," reaguje mladá maminka z Mníšku Petra.
Kolem louky Pivovárka prochází přes den docela dost lidí. Oslovujeme Zdenu Benešovou s dcerkou v kočárku. Její zkušenosti s divočáky?

„Kromě toho, že jsem je několikrát potkala ve dne, měla jsem možnost vidět spousty rozrytých zahrad při své práci v realitách. Takže můžu z vlastní zkušenosti říct, že škody jsou vysoké," říká Zdena Benešová, která se kvůli divočákům raději vzdala večerního běhání. Obavy ze střetu s černou zvěří ji ale provázejí i při procházkách se synem. Zrovna se právě z jedné vrací. „Celou dobu přemýšlím, na který strom vylezeme, jestli na nás vyběhne divočák," komentuje mladá žena možný útok prasete s nadhledem. Kromě odstřelu podle jejího názoru asi nic jiného nezbývá.

Martině Kosové z Mníšku vadí prasata i odstřel. „Nejsem pro zabíjení zvířat, ale chodím s pejskem do lesů a strach z prasat mám, protože je normálně ve dne potkávám. Večer nevycházím, o střelbě vím, tak si dávám pozor," respektuje nařízení Martina Kosová.
Jak vůbec odlov probíhá, jsme se zeptali Miloše Navrátila, jenž se nočních akcí osobně účastnil. „Odlov probíhal tak, že na přesně určené místo byl postaven mobilní posed, ze kterého lovec střílel do přesně vymezeného perimetru, výseče, kde nehrozilo odražení střely, ale kdy byla naopak střela blokována protisvahem. To bylo podmínkou povolení odlovu a my jsme ji přísně dodrželi. Navíc, odlov prováděl Myslivecký spolek Kytín, tedy jedni z nejzkušenějších myslivců u nás. Byla radost spolupracovat s profesionály."

Radnice až do konce roku 2018 získala výjimku, díky níž budou moci myslivci střílet divočáky i na přesně vymezených nehonebních pozemcích. Povolení se vztahuje na tříhektarový zelený pás táhnoucí se centrem Mníšku, který využívají k procházkám lidé se psy a maminky s kočárky. V době odstřelu bude území obehnáno páskami a bude na něj zakázán vstup.

Škody na majetku způsobené černou zvěří se ročně pohybovaly v řádech statisíců korun, výjimkou ale nebyla ani setkání s divokým prasetem přímo v centru města nebo v okolí škol. Do konce loňského roku vedení města a starostové okolních využívali odchytovou klec. To ale prý nestačilo. Zřídili dokonce zvláštní peněžní fond, do něhož obce i veřejnost přispívají na odstřel zvěře. Více k tématu si můžete přečíst na tomto místě.