Česáčů tu oproti jiným letům o hodně přibylo a chmelnicí se neslo plno vtipů a s nimi i dobrá nálada. Do řádků totiž mnohdy poprvé zasedli dobrovolní hasiči z Přílep na Moravě. A spolu s nimi i místní hasiči z Přílep, kteří své kolegy ze spřátelené vsi pozvali. Mohli si totiž vybrat, buď přijet na pouť nebo na ruční česání chmele. A protože pouť už znají a chmel ne, přijeli si zkusit, jaké to je. „Kamarádi nás sem pozvali a my chtěli poznat, jak se češe chmel A protože moravská žízeň je stejná, jako ta česká, přijeli jsme, z čeho se chmel vaří,“ popisoval za všechny Jura Očadlík. Z Moravy přijelo dvanáct česáčů a vzali sebou i mládež.
Na chmelnici nechyběli ani pravidelní účastníci: Karol Dobiáš tentokrát s Ladislavem Vízkem, bývalý spolužáci z Prahy z Obchodní akademie v Reslově ulici. Mezi domácími například Zdena Malafová, Miroslav Franěk, oba z Kněževsi nebo Lenka Daenemarková, starostka z Přílep. Ti si pochvalovali pěkný chmel. Štoky byly slabší než loni, zato nezamotané a krásně se česaly. Hlávky pěkně velké a husté, takže do košů rychle přibývaly.
Česáčskou svačinu, chleba se škvarkovou pomazánkou a rychlokvašku, kterou se svými pomocnicemi připravila Eva Kutílková, na chmelnici česáčům opět přivezl vůz tažený krásným párem koní. Večer na dvoře statku po vyhlášení těch nejlepších česáčů následoval kulturní program.