Často se také řidiči pozastavují nad tím, že mnohé komunikace nejsou chemicky ošetřené. Některá města totiž chemický posyp omezila nebo nesolí vůbec.

„Chemické posypy nepoužíváme. Průběžně prohrnujeme – a hlavně tady chceme bílou zimu. Nemohu posoudit, zda kvůli tomu ušetříme. Obvykle zde máme více sněhu, zejména ve výše položených osadách, takže spálíme zase více nafty, ale vyjde to tak nastejno. Pro nás je ale na prvním místě ochrana přírody a životního prostředí,“ uvedl rožmitálský starosta Josef Vondrášek.

Podobně je na tom například Dobříš, kde také upustili od používání chemických posypů.

„U nás se také nesolí. Sypeme pouze kritická místa, jako jsou výjezdové křižovatky nebo problematické kopce. V podstatě se snažíme odstraňovat sníh a nechat pouze zpevněnou část. Na jaře je tím pádem jednodušší úklid, ale hlavně to děláme kvůli ochraně životního prostředí. Pokud jde o integrované záchranné složky, ještě se nám nikdo neozval, aby si stěžoval,“ sdělil dobříšský starosta Jaroslav Melša.

Ve městech se na rozdíl od státních komunikací používání chemických posypů liší.

„Na státních důležitých komunikacích se solanka používá ve velkých dávkách. To je silný solný roztok nebo čistá sůl. Na životní prostředí se v tomto případě nebere moc ohled. V Příbrami se snažíme sůl používat také co možná nejméně,“ řekl zástupce příbramských technických služeb Libor Michvocík.

Chemický posyp nakonec většinou zabere, je to však něco za něco.

„Veškerá sůl jde potom do trávníků, stromů, kanálů, které se tím také ničí, ale i do asfaltového koberce. Nakonec to můžeme na silnicích po zimě vidět. S tím se pojí následné opravy a tak dále. Zase je ale pravda, že někdy je tato varianta nezbytně nutná, protože vozidla integrovaného záchranného systému by neměla řešit uklouzanou silnici,“ dodal Libor Michvocík.