Čerstvý oběd, uvařený ve školní jídelně, dnes bohužel není v každé škole samozřejmostí. Některým příbramským školákům musí stačit jídlo přivezené v plastu.

Základní škola a Mateřská škola Pod Šachtami v Příbrami, která sdílí stejnou budovu s Odborným učilištěm a Praktickou školou Příbram, si objednávají obědy z restaurace. Důvod? Malá kuchyně a špatné hygienické podmínky pro zřízení vývařovny.

„Školní budova je stará čtyřicet let a takhle to tu funguje už devět let, co tu jsem. Nevidím důvod něco na tom měnit, žádné stížnosti na stravu nemáme,“ řekl ředitel základní školy a mateřské školy Vlastimil Kubala, podle kterého je tento způsob stravování jediným možným řešením. „Mít vlastní kuchyň, kde by se vařilo, je sice hezká myšlenka, ale nereálná. Prostory jsou malé a hygienické nároky veliké,“ dodal Kubala s tím, že by spíše bylo potřeba vyměnit okna, která se prý pomalu rozpadají.

Ostatní školy v Příbrami dostávají různé granty a dotace na rekonstrukce nebo vybavení školních jídelen. Proč by nemohla peníze od státu dostat i tato škola a přistavět jídelnu? Tím spíše protože školu navštěvují i děti postižené.

Nedalo nám to a vyrazili jsme se tam podívat. Po desáté hodině jsme se zúčastnili cesty pro nádoby s teplými obědy. Zrovna byla kulajda a karbanátek s bramborem. Nádoby s jídlem přistaly v nerezové přípravně, kde se prý jídlo udržuje do doby oběda teplé. Součástí přípravny je příjemná a čistá jídelna, kde kuchařky připravují dětem jídlo na talíř.

„Opravdu to nejde, abychom tu vařili. Dnes se zelenina musí skladovat a připravovat ve zvláštní místnosti, na vejce musí být také zvláštní místnost, a to není všechno,“ utvrzovala nás zaměstnankyně školy v přípravně.

O dovážené obědy zřejmě rodiče žáků valný zájem nemají. Školní budovu navštěvuje na 350 žáků a obědů se prý vozí přibližně čtvrtina. Z těchto důvodů by se podle ředitele Odborného učiliště a Praktické školy Příbram Pavla Bartla vlastní kuchyně ani nevyplatila.

„Dovážené obědy využívají spíše zaměstnanci školy,“ řekl Pavel Bartl, který je zároveň správcem celé budovy patřící Středočeskému kraji.

Úplně jinak si stravování v jednadvacátém století představuje odborník na výživu. „Je to bída. S krabičkovým jídlem se dnes roztrhl pytel. Děti by měly správně k obědu sníst třicet procent denní stravy, a to krabičky často neobsahují. Jídlo ani vzhledově nevypadá dobře. Rodiče by měli raději vysvětlit dětem, aby se chodily najíst domů. Tam si mohou dát oblíbené domácí jídlo,“ poradil rodičům odborník na výživu Martin Forejt.