"Řekl bych, že tahle povodeň byla rychlejší, ale ta v roce 2002 postupovala ve dvou vlnách. Srážky byly týden předtím, nějakým způsobem se zvládly, ale už se nestačil udělat prostor na druhou vlnu, která způsobila to, co všichni známe," připomněl Melichar, který před 11 lety nebyl vedoucím hrázným, ale na Orlíku už pracoval.

Z orlické nádrže v současnosti odtéká 1300 metrů krychlových na sekundu, na začátku snižování hladiny to bylo kolem 1700 kubíků. Přehrada se nyní podle Melichara dostala minimálně dva metry pod hranici ochranného neboli retenčního prostoru, který je úplně nahoře a slouží k zachycení vody při povodni. Ochranný prostor má na Orlíku výšku 2,4 metru.

"Bouřky mají být lokální, ale je třeba s nimi počítat. Už se nacházíme v obvyklém zásobním prostoru a hladina se pořád snižuje," komentoval dopoledne situaci Melichar.

Odpouštění Vltavské kaskády se při nynějších povodních stalo jedním z diskutovaných témat. Kritici tvrdí, že kdyby se s vypouštěním začalo dříve, vznikl by větší prostor pro zadržení velké vody a škody by nebyly tak rozsáhlé. Melichar ale namítl, že nemůže postupovat jinak než podle provozního a manipulačního řádu a povelů z centrálního vodohospodářského dispečinku. "Ale samozřejmě, že to, co vidím dole, je smutné," poznamenal.
Nesdílí ani názor geologa a klimatologa Václava Cílka, který Hospodářským novinám řekl, že existuje plán odběru elektrické energie z přehrad, a když se nenaplní, jsou za to sankce. Provozovatelé přehrad se podle Cílka bojí upouštět vodu, protože by ohrozili své prémie. "Jsem úplně jiného názoru, za svou osobu s tím naprosto nesouhlasím. Jsem zaměstnancem povodí a v životě jsem nebyl hodnocen za to, jestli se splní limit energetiky nebo ne," prohlásil Melichar.

Orlická přehrada během více než padesátileté existence prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly povodně v letech 2002 a 2006. Tehdy odolala zátěži, se kterou se při jejím budování vůbec nepočítalo. Celkový objem vody v nádrži, která je dlouhá 68 kilometrů a zasahuje kromě samotné Vltavy také na Otavu a Lužnici, činí 716,5 milionu metrů krychlových. Přehrada je využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody. Ve spodní části je umístěna vodní elektrárna. Hráz přehrady je 81,5 metru vysoká a její šířka je 450 metrů. Podle Povodí Vltavy jde o největší tížnou, tedy gravitační hráz ve střední Evropě.