Laskavé jsou k pacientům nemocnice v Benešově a v Kolíně

Agentura provedla podobný výzkum už před rokem – a srovnání výsledků vyznívá pro pacienty velmi nadějně. U všech nemocnic statistici hlásí zlepšení, což znamená, že se pacienti začínají cítit lépe. „Velký posun jsme zaznamenali především u kategorií jako respekt, ohled a úcta, informovanost pacientů, dostatek soukromí či citová opora. To dokazuje, že se vnemocnicích výrazně zlepšuje klima,“ shrnul Raiter údaje zřady tabulek, rozpracovaných až na úroveň konkrétních oddělení. Připomněl také, že vcelkovém srovnání dosáhly oblastní nemocnice ve středních Čechách lepších výsledků než nemocnice fakultní. „Ty vrámci podobného výzkumu dosáhly souhrnné spokojenosti 79,9 %, ve středočeských oblastních nemocnicích jsme dospěli k82,2 %,“ podotkl Raiter.

Cílem šetření, které vychází zdotazníků vyplněných 3537 pacienty, nebylo měřit kvalitu léčby ani stanovit míru obliby jednotlivých zařízení. Na základě rozboru subjektivních pocitů pacientů chtějí výzkumníci poradit personálu nemocnic, co zlepšit. Třeba vpřípadě kladenské nemocnice, která se stejně jako loni ocitla na pátém místě, tak není rozhodující, že vpomyslném žebříčku skončila poslední. Potvrzuje to i náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví Josef Kantůrek. „Podstatné je, že se kladenská nemocnice stala skokanem roku, tedy zaznamenala největší zlepšení,“ připomněl Kantůrek. „A nyní víme, co máme dále zlepšovat,“ řekla Deníku hlavní sestra kladenské nemocnice Stanislava Vaňková.

Dodala, že rozhodně nemá pocit, že by svou nemocnici musela obhajovat. „Počet pacientů nám proti loňsku neklesl, lidé se knám chodit nebojí,“ připomněla. A podle výsledku výzkumu se nyní personál špitálu zamyslí, jak zpříjemnit pacientům pobyt na odděleních, kde si lidé nejvíc stěžovali. Napřesrok si tak možná vKladně budou pochvalovat stejně jako zástupce ředitele benešovské nemocnice Roman Mrva. „My máme výhodu, že jsme malá nemocnice, takřka rodinného typu – a tak lékaři a sestry mohou být spacienty vúzkém kontaktu. Loni jsme ale byli téměř na dně voblasti citové opory. Doktor Raiter nám poradil: zkuste brát ty lidi za ruku. A pomohlo to!“ naznačil Mrva, čím rozbory dotazníků pomohly změnit přístup kpacientům.

Souhlasí sním i Petr Chudáček, náměstek ředitele příbramské nemocnice a šéf jejího gynekologicko-porodnického oddělení. „Pro nás je podstatné, že průzkum ukazuje, co by se mělo dále zlepšit uvnitř jednotlivých oddělení. Určitě nemá smysl dělat žebříček jednotlivých nemocnic ani oddělení uvnitř nemocnice. Vždyť zcela jiná očekávání mají pacientky vporodnici a jiné lidé na onkologii, kteří bojují o přežití,“ konstatoval.

Do zkoumání spokojenosti pacientů se ve středních Čechách zapojila pouze pětice oblastních nemocnic řízených krajem. Možná i ztoho důvodu, že základy na zkoumání vjedné nemocnici dosahují 140000 Kč. „Ale vyplatí se to,“ je přesvědčen středočeský hejtman Petr Bendl.
Existuje ovšem i jiný průzkum, který za nejlepší v celostátním měřítku označuje nemocnici vMěstci Králové. „Vím o tom – tahle měření, kdy hlasují lidé po internetu, ale nepovažuji za metodicky korektní,“ uvedl za zpracovatele výzkumu Tomáš Raiter. A jedním dechem připomněl, že právě jeho způsob zkoumání ve středočeských nemocnicích se stal metodikou doporučenou ministerstvem zdravotnictví pro jím řízené nemocnice.