Boj z května 1945 chtějí uznat jako národní povstání

Požaduje to Sdružení českého národního povstání, které je součástí Českého svazu bojovníků za svobodu. Na podporu požadavku dnes svaz v Senátu uspořádal konferenci společně s předsedou horní komory Milanem Štěchem (ČSSD).

Květnové povstání bylo součástí druhé světové války. „Zúčastnil se toho ve většině národ, a nejenom některé části, nejenom v Praze,“ uvedl předseda sdružení Antonín Štícha. Podotkl, že poslední výstřel války na českém území padl až čtyři dny po německé kapitulaci z 8. května 1945.

Štěch uvedl, že povstání nemělo jen symbolický význam a patřilo k nemnoha momentům, kdy český národ vystoupil se zbraní v ruce. Ačkoli mělo mnohde spontánní charakter, jeho určitou jednotící myšlenkou bylo obnovení Československa v původních předválečných hranicích. Podotkl, že národní povstání zmařilo mimo jiné nacistický plán přeměnit české země na pevnost proti sovětské armádě a zabránilo novým Lidicím.

Na účastníky květnového povstání pamatuje zákon z roku 2005, podle něhož mají nárok na zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 1338 korun měsíčně; účastníkům protifašistického odboje náleží příspěvek ve dvojnásobné výši.

Důvodem rozdílu je mimo jiné délka trvání. Aktéři povstání mají na příspěvek nárok v případě, že se v době mezi 30. dubnem 1945 a 12. květnem 1945 alespoň tři dny bojovali proti nacistické moci.

V českých zemích se květnové povstání uskutečnilo ve 37 městech a 297 vesnicích. Účastnilo se ho aktivně asi 130 tisíc lidí, dalších 100 tisíc lidí pomáhalo v jeho závěru v Praze stavět barikády. Zahynulo při něm 11.700 lidí.

Povstání začalo 1. května v Přerově na základě mylné informace o německé kapitulaci.

Poslední přestřelka byla 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.

O den později se po podpisu kapitulace v rakovickém mlýně u Čimelic zastřelil generálporučík SS Carl von Pückler-Burghauss, což je historiky považováno za symbolický poslední výstřel války na českém území.

ZDROJ: ČTK, (mhm mkv)