VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Větvička: kdykoliv tudy jedu, slyším tóny Rybovky

PŘÍBRAMSKO - Ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze Václav Větvička navštívil Příbramsko.

10.9.2007
SDÍLEJ:

Ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze a známý popularizátor botaniky Václav VětvičkaFoto: DENÍK/Karel Hutr

Ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze Václav Větvička přijal pozvání mladých ochránců přírody z Rožmitálu a minulý týden dorazil do roželovského zámečku na Hvožďansku. V přilehlém parku za početného doprovodu nadšených ochránců a lesníků z Lesní správy Dobříš si prohlédl dřeviny. Ochotně, a jak je u něho zvykem, s nadšením dokázal o každém stromu vyprávět a podělit se s ostatními o své znalosti. Václavu Větvičkovi
jsme položili několik otázek, týkajících se především našeho regionu.

Jaký je váš vztah k Příbramsku?

Rožmitálsko, okolí Spáleného Poříčí, okolí Strašic i vlastní Příbram a Příbramsko patří mezi mé oblíbené regiony. Všude snad někoho mám, za kým bylo možné jezdit a poznávat ten kraj. Ostatně - lapidárně jsem to vyjádřil v tříhodinovém pořadu Českého rozhlasu 2, stanice Prahy na podzim roku 1997, který jsem nazval Krajem Jakuba Jana Ryby. Bylo to ale i o dr. Janu Štěpánovi, rožmitálském či podbrdském botanikovi, o dr. Tomanovi a dr. Veselém z Obecnice, o dr. Deylovi, který botanizoval v jižní části Brd a v sousedním Blatensku. Ale i o Zapomenutém čertovi a všech Drdových toulkách po Brdech
a okolí. A o panu Čákovi a dalších a dalších, včetně Antonína Dvořáka a Kvapila. Zkrátka, jezdím sem rád a pravidelně. Je to možná poslední výspa Čech a češství a kdykoliv tudy jedu, slyším tóny „Rybovky“.

Vím, že máte svůj osobní vztah k Hluboši, konkrétně tamnímu zámku. Co vás k němu váže?

Hluboš, první letní sídlo presidenta Masaryka! A co jsme s ním provedli - tankovou opravnu. Obdivuji potomky příbramských Kolaříků, kteří jako vlaštovky, místnost po místnosti, střechu, omítky a i samu zahradu dávají dohromady. Téměř z ničeho a vlastníma rukama. A natočil jsem tu své první a jediné cédéčko! Hluboš je ovšem zapsána v dějinách české botaniky a zahradní architektury. Bývá označována za „zapomenutou botanickou zahradu“. A skutečně, na začátku 19. století to byla druhá naše botanická zahrada (po té pražské, univerzitní). Podílela se na ní i řada předních botaniků. V roce 1809
a 1813 byly vydány seznamy zde pěstovaných rostlin. Hlubošský zámecký park je místem první introdukce - zavedení cizokrajných dřevin - u nás vůbec. V tomto parku se poprvé u nás vysadil a pěstoval jinan dvoulaločný, první jalovec viržinský, první jedlovec kanadský a podobně. Dodnes tu roste řada unikátních dřevin – laciniátní lípa nebo plnokvětý jírovec - koňský kaštan. A když jsem byl v prvním ročníku gymnázia (jedenáctiletky), jezdili jsme sem
vybírat brambory a sázet stromky.

Sledujete dění kolem radaru?

Radar sleduji. Dokonce můj syn, jako volně píšící novinář se k němu vyjadřoval a sklidil z řad příznivců radaru vlnu kritiky za své připomínky, jimiž ovšem nečastoval radar sám, ale naše politiky, od náčelníka generálního štábu a paní ministryně až po pana senátora Töpfera. Sám jsem ochoten se k radaru vyjádřit, jakmile bude otevřeně řečeno, čemu má sloužit. Íránské rakety jsou nesmělá zástěrka. A záření? Sloužil jsem dva roky u PVOS, RL 15, RL35, a další silné zářiče patřily k našemu dennímu chlebu. A vím, že jsme jednou táhli z jihomoravské „35“ cíl až odkudsi před Uralem, nad střední Evropu, nad Balt a pak nám zmizel až zase kdesi u Uralu. Takže mám jistou představu i o oblasti zájmu navrhovaného radaru.

Myslíte si, že Podbrdsko je zanedbanou oblastí, jak nyní říkají politici v souvislosti s připravovanou dotací pro vybrané obce?

Podbrdsko není o nic zanedbanější, než jiné regiony. Má ovšem tu výhodu, že není (plošně) příliš zatížené průmyslem. Jeho nejcennější devizou je právě jeho současný stav přírody a krajiny. Samozřejmě, že jakákoliv injekce do infrastruktury, jak se říká, by byla vítaná. Ale díky místním orgánům je tu silniční síť možná lepší než jinde, kde nedělají nic a jen natahují dlaň.

Plynofikace? Stanete se závislejší na ruském plynu a cenově na Transgazu. A současný trend je návrat k topení dřevem. Kanalizace? Asi ano, čistírny
jsou nutné a ne každá obec na ni má dost peněz při současném přerozdělování vybraných daní.

Souhlasíte s názory některých ochranářů, že nejjistějším způsobem ochrany přírody je existence vojenského újezdu?

Prosím, a přimlouvám se za zachování Vojenského újezdu Brdy s vhodným režimem. Uvalení ochrany přírody by bylo krokem zpět. Mám celoživotní zkušenosti s těmito prostory a tvrdím, že armáda byla a je nejlepším ochráncem přírody vůbec. Na toto téma jsem ochoten diskutovat a předkládat příklady – ostatně, na zámečku jsem to přítomným přednášel i s uváděním příkladů.

Můžete být tedy konkrétní?

Vojenský prostor Dobrá Voda zasahoval i do hraničního pásma v okolí jezera Laka. ČSAV byla kdysi pověřena rozborem přírodních podmínek ve vojenských újezdech. S doprovodem dvou vojáků se samopaly jsem mapoval vegetaci v okolí Laky. Když jsme tam přijížděli tenkrát v červenci, ptal jsem se vojáků, zda tam již nemrzlo. Celé okolí jezera bylo načervenalé. Ukázalo se, že jsou to tisíce růžic rosnatky okrouhlolisté. Po roce 1989, přesněji v roce 1992 nebo 1993 jsem chtěl rosnatky ukázat dětem. Přišli jsme k jezeru, kde byl hlídač Národního parku Šumava a doslova střežil několik posledních desítek růžic rosnatky. Hned po zrušení újezdu tam najížděli “zlatokopové“ a vyrabovali rosnatky a prodávali je v koňakových sklenicích na poutích a trzích po českém venkově. Někdejší velitel újezdu podplukovník Chytil mi říkal, že je ochoten předat prostor civilnímu sektoru, když se zaručí, že tam bude udržovat stejně přísný režim, který vůči přírodě zavedl a prosadil on. Krása šumavské přírody byla v tomto prostoru zachována mimořádně; nepůsobily na ni žádné civilizační tlaky (průmysl, turistika atd.). Obdobnou situaci jsem zažil ve vojenském újezdu Boletice, Vyškov, Libavá ale i Doupovské vrchy.

10.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plněný patizon

Škola vaření: co s patizonem, zeleninou ve tvaru létajícího talíře?

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

The Tap Tap odehrají šedesát koncertů ročně

Příbram /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Naprosto neobyčejná česká kapela The Tap Tap loni oslavila plnoletost a sklízí zasloužené úspěchy nejen u nás, ale i za hranicemi. Spolupracuje se známými zpěváky a nebojí se nazývat věci správnými jmény. To potvrzují nejen texty, ale i mluvčí kapely Ladislav Angelovič a kapelník Šimon Ornest, kteří Deníku poskytli rozhovor před koncertem v příbramském letním kině v rámci programu legendární kapely Keks.  

U pevnosti vznikne zřejmě dělostřelecká expozice

Příbram /FOTOGALERIE/ - Armáda předala Vojenskému historickému ústavu do užívání cvičný objekt Jordán. Jde o pěchotní srub československého opevnění v severním svahu kopce Houpák v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Bývalá cílová plocha Jordán spolu s pěchotním srubem náleží k nejnavštěvovanějším lokalitám oblasti.  

OBRAZEM: Huťské hasičky na domácí půdě zvítězily v útoku

Stará Huť – V sobotu se konal XII. ročník Pouťové soutěže v požárním útoku ve Staré Huti. Na domácí půdě muži skončili druzí a ženy vybojovaly první místo. Místo klasických dvou útoku, jak bývá zvykem, se běžely útoky tři.

Hokejisté Příbrami udělali z jasného duelu drama

Strakonice – Na ukazateli svítilo v 15. minutě hrozivé skóre 0:4. Bylo tomu tak v prvním přípravném utkání hokejistů Strakonic doma proti Příbrami. Čtyřgólové manko však Jihočeši v sobotu 19. srpna dokázali vyrovnat, ale v závěru zápasu inkasovali popáté a prohráli nakonec 4:5 (0:4, 3:0, 1:1).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení