O české, evropské a transatlantické bezpečnosti nemůže rozhodovat pár desítek lidí v referendu, řekla dnes Parkanová novinářům při návštěvě dělostřelecká základny v Jincích, která je součástí vojenského újezdu Brdy.

"Je to otázka velmi složitá a má takové dopady, že za ni musí nést odpovědnost někdo konkrétní. Bude-li referendum, odpovědnost se rozptýlí. Až bychom potom někdy litovali důsledků toho, že jsme rozhodli jinak, kde budeme hledat toho, kdo se zodpoví před národem?" dodala Parkanová. Ten, kdo volá po referendu, je podle ní buď zbabělec nebo alibista.

Parkanová dnes navštívila vojenský újezd spolu s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS). Umístění radaru systému protiraketové ochrany na českém území zatím není jisté. "Nikdo nám nic nevnutí, buď se sami rozhodneme, nebo tady nic nebude," uvedla Parkanová. Na druhou stranu ale potvrdila, že pokud místní řeknou americké základně ne, tak je přijede přesvědčovat znovu.

Podobného názoru je i Topolánek. "Myslím si, že je ten správný čas začít, i z mé premiérské pozice, mluvit s lidmi o případném umístění radarové jednotky v tomto prostoru," řekl. Jeho cílem prý není ani tak to jak obyvatele o správnosti záměru přesvědčit, ale jak vyvrátit celou řadu mýtů, lží a polopravd, které se podle něj v souvislosti s radarem objevily. Premiér prý chce s lidmi hovořit o tom, co jim základna přinese, a ne o tom, co jim vezme.

Vládní koalice není v otázce amerického návrhu úplně jednotná. Opoziční ČSSD chce k věci referendum a uvítala by, kdyby byl radar součástí NATO. Komunisté návrh zcela odmítají. Návrh opozičních poslanců, kteří chtějí prosadit zákon o referendu k základně, však dnes v Poslanecké sněmovně nebyl zamítnut. Předlohou se tak budou zabývat sněmovní výbory, šance na její schválení ale zůstávají malé, neboť jde o ústavní změnu. K jejímu posvěcení je zapotřebí více hlasů.

Plánům na vybudování základny není nakloněna ani veřejnost, ostrý nesouhlas zaznívá především v obcích v okolí zvažované stavby. V Trokavci na Rokycansku se v místním plebiscitu vyslovil pro umístění základny pouze jeden člověk ze 72 hlasujících. Referenda jsou plánována i v dalších obcích.

Návrhu vybudovat ve střední Evropě raketový štít vyvolává bouřlivé debaty také na mezinárodní scéně, hlavním jeho odpůrcem je Rusko. Podle náčelníka generálního štábu ruské armády Jurije Balujevského to rozpoutá nové nekontrolovatelné kolo zbrojení a bude znamenat ohrožení evropské bezpečnosti.

Topolánek to ale dnes odmítl. Postoj Ruska podle něj vyplývá spíš z vnitropolitických aspektů, protože v zemi je před prezidentskými a parlamentními volbami. Američané s Rusy jednají už dva roky, Rusové dostali exkluzivní nabídky účasti na projektu včetně personálního a technického propojení, řekl Topolánek ČTK. Kromě předvolební atmosféry to přičítá i touze Ruska vrátit se jako velmoc na světovou scénu.

Washington chce umístit radarovou část základny v ČR a desítku antistřel v Polsku. Plánovaný radar má USA i spojence chránit před případnými vypálenými nepřátelskými střelami. Americká investice do výstavby radaru má dosáhnout 5,5 miliardy korun.