Na starých stromech odstraňujeme starou odumřelou borku (stará odumřelá kůra) – je totiž úkrytem většiny škůdců, především housenek obaleče jablečného a larev vlnatky krvavé. Na hrušních se pod borkou ukrývají dospělci mery skvrnité, ale ukrývá se zde i mnoho užitečných živočichů.

Kmeny a silnější kosterní větve ovocných i některých okrasných stromů je vhodné natřít vápenným mlékem s malým přídavkem jaru nebo jiného mycího prostředku – nátěr lépe přilne. Zabráníme tímto praskání kůry a tvorbě mrazových desek, které se mohou vytvořit u citlivých odrůd v důsledku teplotních výkyvů mezi slunečným dnem a mrazivou nocí. Účinnější je však zakrývání kmenů, především z jižní strany, různými materiály (speciálními chrániči, prkny, papírem, chvojím apod.).
V únoru zaneseme připravené podnože (meruzalku) do skleníku nebo jiné vhodné místnosti, kde udržujeme teplotu kolem 10 °C. Když začnou rašit roubujeme kopulačním způsobem.

Na meruzalku většinou roubujeme angrešt, rybíz červený a bílý, někdo roubuje i rybíz černý, ten však není příliš vhodný pěstovat ve tvaru stromku. Rouby se 3 až 4 pupeny je potřeba dobře napasovat na připravenou podnož, zavážeme roubovací páskou a zamažeme voskem. Tyto roubovance označíme jménem odrůdy a uložíme ve sklepě do vlhkého písku. Případné výhonky vyrůstající na podnoži zaštipujeme, abychom podpořili srůstnost s roubem. Do volné půdy vysazujeme štěpovance během druhé poloviny dubna.

V polovině února začínáme s řezem vinné révy. Míza začíná u vinné révy proudit velmi brzy, proto se vyplatí s řezem nečekat. Jinak z řezných ploch velmi silně vytéká. Postižené keře tím ztrácejí značnou část svých stavebních látek. Pro řez je vhodné vybrat dny, kdy nemrzne, jinak dochází k promrznutí řezné plochy až k prvnímu pupenu, který může být poškozen natolik, že nevyraší. Současně po řezu se vyplatí aplikace dravého užitečného roztoče Typhlodromus pyri proti, vlnovníkům, hálčivcům a sviluškám. Petr Kumšta