VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel sedlčanského učiliště Jiří Janů podepíše v lednu poslední vysvědčení

Sedlčany - Jiří Janů požádal o uvolnění z postu ředitele Středního odborného učiliště v Sedlčanech. Kraj z pozice zřizovatele tohoto vzdělávacího zařízení vybere z přihlášených kandidátů jeho nejvhodnějšího nástupce.

22.1.2016
SDÍLEJ:

Snímek ze setkání se Zdeňkem Svěrákem v květnu 2014 na soutěži Gastro Poděbrady, které se učiliště účastnilo. Foto: archiv J. Janů

Ke jmenování nového ředitele by mělo dojít v nejbližších dnech, protože Janů povede učiliště jen do 31. ledna. Podle jeho názoru vyhlásil kraj konkurzní řízení pozdě a proces zdrželo ustanovení a jednání konkurzní komise. Hlavní výběrové řízení se má uskutečnit v pondělí 25. ledna. Více nám o důvodech svého rozhodnutí a o dalších plánech řekl Jiří Janů v rozhovoru.

Proč jste se rozhodl z učiliště odejít? Změnila se natolik mládež, požadavky na řídící práci nebo existuje jiný důvod, který jste - lidově řečeno - nedokázal vydýchat?

Nemám problémy s žáky, s jejich rodiči, ani se zaměstnanci. Korektně vycházím i se zřizovatelem. To tedy nebyl kamínek na vahách mého rozhodování. Hlavní balvan, který mě tížil, bylo moje vlastní přesvědčení, že manažérem rozmanité firmy, jako je škola, může být člověk do 55 let. Potom upadá jeho takzvaný tah na branku. Pozoruji to na sobě posledních pět let a vidím, že podobně jsou na tom kolegové v jiných školách. Po šedesátce může člověk pracovat dalších pět nebo deset let. Může to být činnost tvůrčí, ale zároveň taková, aby nemusel být hlavním tahounem, který přichází s nápady. Co jsem chtěl vybudovat, to se podařilo. Ale v posledních letech nápady nemám, přebírám je od jiných. Cítím se vyhořelý, dělám věci stereotypně, nejsem schopten vnímat všechny nové poznatky. Abych další roky seděl na ředitelské židli a jenom jsem schvaloval a podpisoval to, s čím přijdou ostatní, to není v mojí povaze.

Jak je v současné době „firma", kterou vedete, veliká?

Učiliště zaměstnává celkem 43 lidí a navštěvuje ji kolem 250 žáků. Počet kolísá. Maximální stav zaměstnanců byl 64. Pokud jde o žáky, byl nejsilnější rok 1999 – včetně dálkové formy nástavbového studia - jsme jich vzdělávali 365. To znamená, že během patnácti let ubylo kolem stovky žáků. V současné době je jejich stav stabilizovaný.

Jak dlouho působíte ve školství?

Pětadvacet let. Od srpna 1990 jsem ředitelem – nejprve jsem šest let jsem vedl v Třebnicích lesnické učiliště a po jeho sloučení se sedlčanským zemědělským učilištěm jsem jako ředitel pokračoval na SOU v Bezručově ulici.

Proč odcházíte v polovině školního roku?

Sám jsem jako ředitel nastupoval o letních prázdninách, proto ze zkušenosti považuji termín pro odchod na konci školního roku za nevhodný. V červnu jsou dané úvazky zaměstnanců na další školní rok. Nový ředitel i učitelé by ale přece měli mít čas si na sebe zvyknout a rozhodnout se, kdo z nich bude pokračovat v září ve funkci nebo opačně koho si na učilišti ředitel ponechá. Současně jsem chtěl, aby si nový ředitel podle došlých přihlášek v březnu rozhodl, které obory otevře a které naopak ne. Takto jsem schopný uzavřít pololetí, podepsat naposledy vysvědčení a současně udělat inventuru, dotáhnout účetní uzávěrku za rok 2015. Navíc období konec ledna a začátek února je vhodný k předávání úřadu, protože bývá ve škole relativní klid.

Je mezi kandidáty na ředitele někdo z vašich kolegů?

Nejsem oprávněn říci, kdo se kraji přihlásil. Jeden kandidát je z našeho učiliště, ale zdržím se dalšího komentáře. Nepřísluší mi, abych rozhodoval o svém nástupci.

Budete dál na škole učit? Chystáte se do penze?

Do penze se nechystám. Důchodového věku dosáhnu až na konci roku 2017. Jako učitel zaměstnancem školy nezůstanu – nepovažuji to za vhodné. Jsem připraven být nově jmenovanému řediteli k dispozici, kdykoli to bude podle vlastního uvážení potřebovat.

V jaké kondici je podle vás současné učňovské školství?

Je na chvostu vzdělávání. Přednost mají studijní obory maturitního charakteru. Současná společenská zakázka je, aby osmdesát procent populace mělo maturitu. Myslím si, že je to degradace školství a maturitních oborů. Nedokážu tento fakt přijmout a připouštím, že i to je jeden z důvodů, proč nejsem schopen další transformace.

Když se ohlédnete za mnohaletou ředitelskou érou, jaká chvíle pro vás byla nejtěžší?

Těžký pro mne byl můj první rok působení na lesnickém učilišti, kam jsem přišel z pozice vedoucího polesí. Práce ve školství bylo něco úplně odlišného. Byl to pro mne rok tápání a učení se nových věcí. Nejtěžší pozici jsem měl v roce 2001, kdy učiliště měnila zřizovatele – v říjnu jsme z ministerstva zemědělství přešli pod kraj. V roce 2002 jsme museli s krajem hledat společnou řeč, protože pod ministerstvem zemědělství jsme se řídili u financování zcela jinými pravidly. Zatímco dříve jsme dostávali jeden balík peněz, a finance jsme mohli převádět, u kraje bylo vše rozškatulkováno a ve většině případů nám peníze nestačily. Dokonce se tím učiliště ocitlo až na pokraji bankrotu. V roce 2002 jsme absolvovali velmi nepříjemná jednání se zřizovatelem a v té době jsem zvažoval odchod. Od té doby vztahy s krajem byly lepší a lepší.

A co se naopak nejvíc povedlo, na co jste hrdý?

Co mě těší? Že stále máme na učilišti ´zelené obory´. Nestalo se nám ani jedenkrát, abychom nevyučovali zahradníky a lesáky. To považuji za velký úspěch. Většina lesnických škol, které se slučovaly s jinými, tyto obory neudržely.

Když jsem nastupoval na sedlčanské učiliště, bylo mým krédem, abych navodil na pracovišti dobré mezilidské vztahy. Jedním z mých velkých cílů bylo, aby lidé chodili do práce bez velkých stresů a aby spolu dobře komunikovali. Za dvacet let se mi úplně nepodařilo kategorie pedagogů sblížit. Pořád existují tři týmy - učitelé teoretického vyučování, učitelé odborného výcviku a vychovatelé. Rozhodně mezi nimi ale nepozoruji nějakou nevraživost. Ve škole funguje přátelská a tvůrčí atmosféra, i když spontánní komunikace přece jen trochu pokulhává.

Mám radost, že se nám za mého působení podařilo řadu věcí vybudovat - učňovskou restauraci, kadeřnictví, zahradnictví, opravili jsme domov mládeže, interiéry školní budovy. Z velkých akcí bych připomněl alespoň hřiště s umělým povrchem. V současné době topíme první sezónu plynem ve vlastní plynové kotelně. To považuji za vrchol svého snažení za poslední tři roky. Předtím jsme teplo vedli dálkově přes kotelnu 2. ZŠ Propojení. Očekávám, že změna přinese až padesátiprocentní úsporu. První tři měsíce provozu mě v tom utvrzují.

Když budete opouštět ředitelnu, nevyklidíte jen šuplíky a skříně. Na stěnách máte lovecké trofeje a také kůži z uloveného medvěda…

Nezůstane tady nic, k čemu mám osobní vztah. Ředitel si má zařídit kancelář podle svého. Odnesu si cestovatelskou mapu. Pověsím ji do obýváku a vedle bude medvědí kůže. Trofeje většího rozměru převezu do svého rodiště k sestře, kde je zařízená místnost v mysliveckém stylu a některé trofeje rozmístím v bytovce na chodbě. Snad je nikdo neukradne.

Dal byste svému nástupci užitečnou radu?

To jde těžko. Každý se musí několikrát spálit, aby si tu chybu pamatoval. Já jsem jí udělal po příchodu do Třebnic, kdy jsem chtěl zástupci pro praktické vyučování Zdeňku Hrůšovi v dobré víře pomoci a začal jsem jednat s lesním závodem ohledně praxe našich učňů – mechanizátorů lesní výroby. Kolega se tím cítil odstrčený, chápal to tak, že jsem mu zasáhl do kompetence. Neudělal jsem to schválně, ale tuto chybu si pamatuji 25 let a už jsem jí neopakoval. Totéž musí udělat můj nástupce. Popřál bych mu, aby měl spokojené zaměstnance, nerozhádal je a nepopudil je také proti sobě.

KONÍČKEM  J. Janů je kromě myslivosti a cyklistiky také cestování. Na mapě světa má vyznačeno, kde již všude byl. Letos plánuje expedici do Gruzie.

Jaké máte další plány? Nechystáte návrat do svého rodiště v jižních Čechách?

Je pravda, že v mám v Kamenici nad Lipou zázemí. Žije zde sestra se švagrem, kteří si tam opravili náš rodný dům. Nic mě tam ale netáhne tak silně, že bych se chystal opustit bytovku v Kosově Hoře. Pokojík ve velkém rodinném domě bych měl k dispozici také u syna v Boršově nad Vltavou, ale cítím se zatím fit. Chci pracovat v regionu, budu se věnovat ve větším rozsahu znaleckým posudkům – oceňování nemovitostí, především lesů. Současně využiji svojí licence odborného lesního hospodáře. Odbornou správu lesa mám nasmlouvanou na 350 hektarů. Obojí jsem vykonával i při funkci ředitele s tím, že jsem touto činností trávil odpoledne, večery i víkendy. Uvědomil jsem si, že všechno dohromady už nemohu zvládnout.

Čím si letos uděláte radost?

Netajím se tím, že každoročně jezdím na jeden delší výlet. Vloni jsem byl v Číně, v roce 2014 v Indii a Nepálu… Letos máme v plánu odletět 8. července na expediční cestu do Arménie a Gruzie. Marie Břeňová

Autor: Redakce

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

The Tap Tap
24

The Tap Tap odehrají šedesát koncertů ročně

U pevnosti vznikne zřejmě dělostřelecká expozice

Příbram /FOTOGALERIE/ - Armáda předala Vojenskému historickému ústavu do užívání cvičný objekt Jordán. Jde o pěchotní srub československého opevnění v severním svahu kopce Houpák v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Bývalá cílová plocha Jordán spolu s pěchotním srubem náleží k nejnavštěvovanějším lokalitám oblasti.  

OBRAZEM: Huťské hasičky na domácí půdě zvítězily v útoku

Stará Huť – V sobotu se konal XII. ročník Pouťové soutěže v požárním útoku ve Staré Huti. Na domácí půdě muži skončili druzí a ženy vybojovaly první místo. Místo klasických dvou útoku, jak bývá zvykem, se běžely útoky tři.

Hokejisté Příbrami udělali z jasného duelu drama

Strakonice – Na ukazateli svítilo v 15. minutě hrozivé skóre 0:4. Bylo tomu tak v prvním přípravném utkání hokejistů Strakonic doma proti Příbrami. Čtyřgólové manko však Jihočeši v sobotu 19. srpna dokázali vyrovnat, ale v závěru zápasu inkasovali popáté a prohráli nakonec 4:5 (0:4, 3:0, 1:1).

AKTUALIZOVÁNO

Odkoupíme vepřín v Letech, schválila vláda

Česko odkoupí vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Vláda dnes krok schválila, uvedl na twitteru ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení