Jak dlouho už předáváte dětem na této škole své hudební nadání?
Nastoupila jsem v roce 1983. V roce 1990 se nám podařilo otevřít třídy s rozšířenou výukou hudební výchovy, a od té doby v této třídě působím.

Co pro vás výuka hudební výchovy znamená?
Já jsem byla odmalička hudbou obklopená. Můj dědeček byl kapelník Posádkové hudby. Tatínek hrál na trubku a já jsem odmala zpívala v různých souborech. V podstatě jsem celý život toužila hudbu i učit nebo jí nějak sama provozovat. A to se mi splnilo.

Učíte děti, které mají k hudbě už nějaký vztah…
Děláme výběr do tříd s rozšířenou výukou hudební výchovy a od samotného vzniku těchto tříd je ve škole mezi dětmi pořád zájem. Myslím si, že ta práce má smysl.

Škola má svůj sbor nebo orchestr?
Ano, každá třída má svůj sbor. Když děláme vánoční a jarní koncerty, každá třída vystupuje. Je jeden z nich ten nejlepší? Dříve jsme tu měli jeden reprezentativní školní sbor. Ale od vzniku hudebních tříd jsme nechali zpívat všechny děti, všechny třídy, aby na koncertech vystupovaly.

Na jaké nástroje s dětmi hrajete?
Děti se učí od první třídy na zobcovou flétnu, pak jsou tu všechny orphovy nástroje jako jsou xylofony, metalofony, zvonkohry, bicí nástroje, působí tady i školní orchestr, kde už jsou housle, violoncello, příčná flétna. Děti mají možnost chodit i na hodiny muzikoterapie, taneční výchovy, takže si myslím, že po stránce umělecké jsou doslova opečovávány.

Jaký vliv má hudba na dítě? Myslíte si, že vztah k hudbě podporuje vztah k učení?
Hudba jako taková je obrovsky silná a povznáší a kultivuje všechny lidi. U dětí je to o to cennější. Když je někdo dobře vede, má to vliv na celý rozvoj osobnosti. Děti pak mají lepší vztah i k sobě navzájem. Vedeme je k tomu, aby byly k sobě kamarádské, mají schopnost navzájem své umění hodnotit.

Podařilo se vám „zlobivé dítě“ třeba vytáhnout hudbou z problémů?
Víte, na to je těžké odpovědět. Některé děti jsou živé, jiné zas klidnější. Těžko říct, že živé děti jsou zlobivé. Ony jsou vlastně přirozené a svůj temperament naplno využijí i v té hudbě třeba přes bicí nástroje. Takové „zlobení“ se dá v hudební výchově docela dobře zvládnout.

Máte nějaký sen, co se týká hudebního nástroje, který byste si moc přála?
Hudebnu máme velice pěkně vybavenou, některé nástroje je čas od času potřeba koupit nové, opotřebovávají se. Máme tu i klavír, který je občas potřeba nechat naladit. Když bych řekla třeba harfu, tak ta by se mi samozřejmě líbila, ale to je naprosto nesplnitelný sen. V realitě, která tu je, si myslím, že vybavení je ve školní hudebně skvělé.