VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Číšník: Lidé se mi svěří s tím, co by neřekli příbuzným

Příbram /NAŠE ŘEMESLO/ – Pravidelná rubrika Naše řemeslo pokračuje. V minulém díle jsme vyzpovídali moderátora Michala Bučka z Rožmitálu. Tentokrát představíme povolání, které si vyžaduje hodně trpělivosti, pevnou ruku a rychlé nohy. Povídali jsme si s číšníkem Tomášem Budějským z Příbrami.

13.11.2011
SDÍLEJ:

Tomáš Budějský by svou práci neměnil.Foto: archiv Tomáše Budějského

Jak byste krátce popsal své řemeslo?
Je to práce náročná psychicky i fyzicky. Práce s lidmi je vždy nejtěžší. Každý člověk je jiný a má jinou náladu. Číšník se musí umět přizpůsobit. Potřebujete znát témata, o kterých se s hosty můžete bavit. Bohužel k nám tolik lidí nechodí.

Jak je možné, že do podniku ve kterém pracujete, nechodí lidi?
Je to hotelová restaurace. Je trochu dražší, takže možná i proto. Lidé do hotelových restaurací moc nechodí, raději si zajdou na jídlo do centra.

Takže neběháte s plným tácem piv?
Ne, neběhám.

Ale určitě už jste to někdy zažil…?
Ano, na praxi ve škole. Chodili jsme do Uranu. Tam člověk pozná pravou číšnickou práci.

Když jste si vybíral školu, proč jste šel zrovna na číšníka?
Ani přesně nevím. Bratr dělal hotelovou školu. Přišlo mi, že je to tam v pohodě. Myslím si, že je brzy, aby se člověk v patnácti letech rozhodoval, co bude dělat.

Vy jste tedy vystudoval v Příbrami „integrovku”?
Ano, vystudoval.

A potom jste šel rovnou pracovat do Prahy?
Hned po škole jsem dělal na Starosedlském Hrádku. Tam jsem byl rok. Potom jsem šel na vojnu. Po ní jsem pracoval další půlrok na Starosedlském Hrádku. V Praze jsem od roku 2004 dodnes.

Vy jste byl ještě na vojně?
Ano, byl jsem jeden z posledních. Končil jsem v létě 2003, tuším že od roku 2004 už byla jen profesionální armáda.

V Praze jste spokojený?
Ano, na práci tady jsem si zvykl. Nechce se mi nikam jinam.

Myslíte si, že číšník v klasické hospodě si může dovolit k zákazníkům víc, než vy v podniku, ve kterém pracujete?
V obyčejné hospodě je jiný přístup. Ano, člověk si tam může dovolit víc, než v podniku na vyšší úrovni, ve kterém probíhá vše ve slušnosti a host má za každou cenu pravdu. V klasické hospodě je práce fyzicky náročnější.

Toužíte po profesním postupu?
Ani ne, jsem skromnější. Měl jsem nabídku dělat someliéra, ale nechtěl jsem. Mám rád víno, ale člověk to musí mít i jako koníčka. Dělat něco z donucení není můj styl. Mám rád věci, které mě baví.

Říkal jste, že máte spoustu zájmů. Čím se odreagováváte po práci?
V poslední době spánkem, protože je práce hodně. Jinak hraji na kytaru a klávesy. Miluji hudbu. Na vojně jsem si krátil chvíle taky kreslením.

Máte možnost zhodnotit úroveň tohoto oboru v České republice oproti jiným zemím?
Mám zkušenosti, že když přijedou hosté třeba z Anglie, tak jsou velice spokojení s naším servisem. Snažíme se ho u nás mít na vysoké úrovni. Úroveň servisu záleží hlavně na podniku.

Jezdíte do zahraničí?
Jezdím do Řecka. Tam je domácí prostředí. Nedá se to tam srovnat s naší zemí. I když stalo se mi, že jsem přišel do podniku a tam mi číšník řekl, že mají zrovna pauzu, proto mě neobslouží.

Vyžadujete spropitné?
Nevyžaduji. Přijde mi nefér žádat o něj. Host nemá povinnost dávat ho. Pokud je spokojený, tak nám spropitné dá. Pokud se mu něco nezdá, nemá důvod nějaké nechávat. Samozřejmě spropitné potěší. V každé zemi je to jinak. Třeba ve Francii spropitné nedávají. Mívají ho zahrnuté v ceně. Naopak v Americe nechávají deset až dvacet procent. Češi jsou v tomto ohledu velice vychovaní. Devadesát procent zákazníků nechává spropitné.

Jak se v České republice touhle profesí dá uživit rodina?
Záleží na podniku. Mělo by to stačit, ale číšničina se neřídí pravidly. Například v počtu pracovních hodin. Číšníci dělají dvě stovky hodin a výš s tím, že práce navíc se jim neplatí. Také není běžné, aby číšníci jezdili na dovolenou. Ale to je úděl téhle práce.

Číšník je někdy pro zákazníky i jako vrba. Dá se to tak říct?
Určitě dá. Barman by měl všechno slyšet, a zároveň neslyšet nic. V některých situacích nám hosté svěří tajemství, které neřekli ani svým blízkým.

Autor: Markéta Lišková

13.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Červený Hrádek u Sedlčan

Benefiční festival pomůže dětem s ichtyózou

Konvent plný loutek a dětí.
3

Březnický konvent opět ožije loutkami a hudbou

Hospoda Cup vyhrál tým CJ Izolace

Bohutín - Turnaj s velkou tradicí, to je Hospoda cup v Bohutíně. Turnaje hraného od roku 1998 se letos zhostil tým EventPeople a uvedl jej do nového kabátu. 

AKTUALIZOVÁNO

Máte vážně nemocné příbuzné? Dostanete až tři měsíce placeného volna

Lidé dostanou možnost čerpat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Senát dnes schválil vládní novelu o nemocenském pojištění, která volno uzákoní. 

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Kamýk byl při povodni nejvíce postiženou obcí

Příbramsko /FOTOGALERIE/ - Solenice a Kamýk byly před 15 roky při katastrofální povodni nejpostiženější obcí regionu. Když se povodňová vlna hnala Vltavskou kaskádou, zatopila Solenice pod hrází Vodního díla Orlík a pod vodou se vzápětí ocitl i Kamýk nad Vltavou. Zaplaveno bylo 60 objektů, z toho 37 rodinných domů.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení