VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Číšník: Lidé se mi svěří s tím, co by neřekli příbuzným

Příbram /NAŠE ŘEMESLO/ – Pravidelná rubrika Naše řemeslo pokračuje. V minulém díle jsme vyzpovídali moderátora Michala Bučka z Rožmitálu. Tentokrát představíme povolání, které si vyžaduje hodně trpělivosti, pevnou ruku a rychlé nohy. Povídali jsme si s číšníkem Tomášem Budějským z Příbrami.

13.11.2011
SDÍLEJ:

Tomáš Budějský by svou práci neměnil.Foto: archiv Tomáše Budějského

Jak byste krátce popsal své řemeslo?
Je to práce náročná psychicky i fyzicky. Práce s lidmi je vždy nejtěžší. Každý člověk je jiný a má jinou náladu. Číšník se musí umět přizpůsobit. Potřebujete znát témata, o kterých se s hosty můžete bavit. Bohužel k nám tolik lidí nechodí.

Jak je možné, že do podniku ve kterém pracujete, nechodí lidi?
Je to hotelová restaurace. Je trochu dražší, takže možná i proto. Lidé do hotelových restaurací moc nechodí, raději si zajdou na jídlo do centra.

Takže neběháte s plným tácem piv?
Ne, neběhám.

Ale určitě už jste to někdy zažil…?
Ano, na praxi ve škole. Chodili jsme do Uranu. Tam člověk pozná pravou číšnickou práci.

Když jste si vybíral školu, proč jste šel zrovna na číšníka?
Ani přesně nevím. Bratr dělal hotelovou školu. Přišlo mi, že je to tam v pohodě. Myslím si, že je brzy, aby se člověk v patnácti letech rozhodoval, co bude dělat.

Vy jste tedy vystudoval v Příbrami „integrovku”?
Ano, vystudoval.

A potom jste šel rovnou pracovat do Prahy?
Hned po škole jsem dělal na Starosedlském Hrádku. Tam jsem byl rok. Potom jsem šel na vojnu. Po ní jsem pracoval další půlrok na Starosedlském Hrádku. V Praze jsem od roku 2004 dodnes.

Vy jste byl ještě na vojně?
Ano, byl jsem jeden z posledních. Končil jsem v létě 2003, tuším že od roku 2004 už byla jen profesionální armáda.

V Praze jste spokojený?
Ano, na práci tady jsem si zvykl. Nechce se mi nikam jinam.

Myslíte si, že číšník v klasické hospodě si může dovolit k zákazníkům víc, než vy v podniku, ve kterém pracujete?
V obyčejné hospodě je jiný přístup. Ano, člověk si tam může dovolit víc, než v podniku na vyšší úrovni, ve kterém probíhá vše ve slušnosti a host má za každou cenu pravdu. V klasické hospodě je práce fyzicky náročnější.

Toužíte po profesním postupu?
Ani ne, jsem skromnější. Měl jsem nabídku dělat someliéra, ale nechtěl jsem. Mám rád víno, ale člověk to musí mít i jako koníčka. Dělat něco z donucení není můj styl. Mám rád věci, které mě baví.

Říkal jste, že máte spoustu zájmů. Čím se odreagováváte po práci?
V poslední době spánkem, protože je práce hodně. Jinak hraji na kytaru a klávesy. Miluji hudbu. Na vojně jsem si krátil chvíle taky kreslením.

Máte možnost zhodnotit úroveň tohoto oboru v České republice oproti jiným zemím?
Mám zkušenosti, že když přijedou hosté třeba z Anglie, tak jsou velice spokojení s naším servisem. Snažíme se ho u nás mít na vysoké úrovni. Úroveň servisu záleží hlavně na podniku.

Jezdíte do zahraničí?
Jezdím do Řecka. Tam je domácí prostředí. Nedá se to tam srovnat s naší zemí. I když stalo se mi, že jsem přišel do podniku a tam mi číšník řekl, že mají zrovna pauzu, proto mě neobslouží.

Vyžadujete spropitné?
Nevyžaduji. Přijde mi nefér žádat o něj. Host nemá povinnost dávat ho. Pokud je spokojený, tak nám spropitné dá. Pokud se mu něco nezdá, nemá důvod nějaké nechávat. Samozřejmě spropitné potěší. V každé zemi je to jinak. Třeba ve Francii spropitné nedávají. Mívají ho zahrnuté v ceně. Naopak v Americe nechávají deset až dvacet procent. Češi jsou v tomto ohledu velice vychovaní. Devadesát procent zákazníků nechává spropitné.

Jak se v České republice touhle profesí dá uživit rodina?
Záleží na podniku. Mělo by to stačit, ale číšničina se neřídí pravidly. Například v počtu pracovních hodin. Číšníci dělají dvě stovky hodin a výš s tím, že práce navíc se jim neplatí. Také není běžné, aby číšníci jezdili na dovolenou. Ale to je úděl téhle práce.

Číšník je někdy pro zákazníky i jako vrba. Dá se to tak říct?
Určitě dá. Barman by měl všechno slyšet, a zároveň neslyšet nic. V některých situacích nám hosté svěří tajemství, které neřekli ani svým blízkým.

Autor: Markéta Jankovská

13.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miroslav Kalousek ve sněmovně.
DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Ilustrační foto.

Temná místa nové lampy hned tak neosvítí

Keltský telegraf rozsvítil kopce

Lazsko - Stříbrný vrch v Lazsku, kde místní každým rokem „upalují čarodějnice", v sobotu večer rozsvítily světlice. Kopec se totiž stal součástí Keltské ho telegrafu. Je to jarní akce, kdy se vrcholky významných kopců navzájem se spojují pomocí světelného signálu, který vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou.

O titul krajského sportovce se ve středu rozhodne v Mladé Boleslavi

Střední Čechy – Prestižní anketa Nejúspěšnější sportovec směřuje do krajského finále. Výsledky budou odtajněny ve středu 29. března v Mladé Boleslavi.

AKTUALIZOVÁNO

Věra Špinarová zemřela. Jedinečný hlas z Ostravy utichl

Ve věku pětašedesáti let odešla do hudebního nebe Věra Špinarová, zpěvačka s jedinečným a nezaměnitelným hlasem.

Žádné fronty v servisech se nekonají

Region - Povinnost mít zimní pneumatiky, končí už v pátek. Pneuservisy proto očekávají návaly řidičů až na konci března. Mnoho řidičů ale podle zkušeností servisů z ekonomických důvodů dojíždí starší zimní vzorek a na podzim se chystá koupit nové zimní pneumatiky. Nejen z tohoto důvodu, není v servisech takový nápor jako před zimou. Výjimkou jsou podle zjištění Deníku servisy, kde přezouvají pneumatiky třeba dopravní podniky či jiné firmy. V takových servisech je plno a řidiči se musí objednat dopředu.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies