Předpověď vyšla a tak rtuť teploměru vyšplhala po ránu sotva k pěti stupňům. Přesto bylo v sobotu rušno u Velkého Kotelského rybníku v Hutích pod Třemšínem. Rybáři z místní organizace rybářského svazu tam lovili.

Každé jaro, když si naplánují výlov tohoto rybníku, kde mají ryby určené po výlovu do svých sportovních vod a na prodej Českému rybářskému svazu, je kupodivu počasí podobné tomu sobotnímu. Z hladiny loviště, kam rybáři natlačili ryby nad rozloženou síť se ozývaly jejich hlasy a pleskání dlouhých tyčí do vody. Další muži oblečení do gumáků čekali u připravených kádí, až z loviště začnou kesery vytahovat štiky, kapry, ale i štiky, candáty a další druhy ryb.

Nad hladinou se proháněl studený vítr, ale to rybářům v zápalu jejich práce nepřišlo. To spíše nám, těm přihlížejícím, pořádně sychravý vítr lezl pod kabáty. „To je docela fajn, mohlo taky pršet. Loni to bylo stejné a předloni dokonce chumelilo,“ vzpomínali rybáři a jasně dali najevo, že mohlo být hůř.

Po druhém zátahu v lovišti přišel čas na oběd. Po louce se k hloučku rybářů blížilo auto, vezoucí jídlo. Z betonového krytu studně se stala kantýna a za chvíli si všichni pochutnávali na knedlíčkové polévce a později na bramboru s řízkem. Nikomu ani nevadilo, že nemůže posedět. Hlavně, že zahnali hlad a nabrali síly do dalšího zátahu.

Krátké zahřátí u ohně a znovu do vody. Poslední zátah byl nejdelší. Po vylovení ryb ze sítě rybáři ještě dlouho procházeli loviště a sbírali kapry, kterým se předtím podařilo vyhnout síti.

Vydry jsou všude, vystřídaly norky

Přesně před rokem jsme na tomhle rybníku také dělali reportáž z jarního výlovu. Tehdy nám rybáři ukazovali poraněné kapry od vydry říční. Tato šelma, ještě nedávno v naší oblasti velice vzácná, nyní pronásleduje rybáře jako noční můra. Vydry se objevily nejenom v potocích a řekách v relativně liduprázdné krajině, ale rybáři se s nimi setkávají na vodních tocích a nádržích i uvnitř vesnic a dokonce i měst.

Na rozdíl od ochránců přírody nemohou téhle šelmě přijít na jméno, třebaže jim stát kompenzuje škody, které jim vydra prokazatelně způsobila na rybách. Už vloni na základě nahlášení škod přijeli odborníci, kteří na místě posoudili, zda vydry skutečně způsobily škody. Nakonec jim stát na doporučení odborníka, jenž škody uznal, proplatil ztráty na rybách. Letos se situace opakuje. Vydry loví ryby dál, nakonec, co by měly jiného dělat a rybáři se musejí spoléhat na to, že jim stát škody zaplatí.

„My už dokonce dostali od vedení podniku doporučení, abychom v zimě nevysekávali led a raději častěji měřili množství kyslíku ve vodě. Když totiž vysekáme otvor do ledu, usnadníme vydře přístup do rybníku. Ona totiž od břehu nedoplave pod vodou ke kaprům uprostřed rybníku. Tam se dostane právě otvorem v ledu,“ řekl nám při výlovu Milan Pojer, který je totiž povoláním rybář–baštýř a v okolí má na starosti řadu rybníků, kde se s vydrami také setkává.

Asi těžko můžeme rybářům vyčítat, že poukazují na škody, které jim vydry v posledních letech nadělaly. Ryby je prostě živí. Ale zrovna tak můžeme zbytečně nadávat na vydry, které prostě hledají potravu a našly ji pěkně naservírovanou v chovných i sportovních rybnících.

Norek zmizel po záplavách

Podobně rybáři, ale tehdy i myslivci a ochranáři, ruku v ruce vyhlásili před roky válku jiné šelmě – norku americkému. Norek americký, jak jeho jméno napovídá, není původním druhem naší fauny. Do české přírody se dostal z kožešinových farem a v krátké době doslova zamořil celou republiku. Jeho životní prostředí se shoduje s místem výskytu vydry – tedy rybníky a vodními toky.

Norek ale oproti vydře dokáže plenit hnízda vodních ptáků a také lovit drobnější vodní ptactvo, zvláště mláďata, která „sbírá“ přímo z vodní hladiny. Nejvíce ale proti sobě poštval kromě rybářů, kterým byl schopen rozkousat vezírek s ulovenými rybami, ochranáře, kvůli svému neutuchajícímu apetitu vůči rakům. Místy dokázal v krátké době doslova vyplenit račí populace.

Všichni norkovi vyhlásili boj. Trval roky a zdálo se, že vyhrává norek. Najednou je po boji. Norci záhadně zmizeli. Místo nich ale nastoupila vydra. Jenomže tato šelma je původním druhem, a třebaže oproti norkovi, který se směl lovit za dodržení určitých regulí, je vydra zvláště chráněným druhem. Proto případné škody za šelmu hradí stát.

„Slyšel jsem už od několika lidí, že norky, kteří tady všude škodili ještě nedávno, vystřídaly vydry po povodni v roce 2002. Nikdo ale neumí vysvětlit, proč tomu tak bylo,“ doplnil Milan Pojer.

Rybáři by chtěli redukovat vydry

Ačkoli rybáři hájení vydry, která je podle nich místy přemnožená, nechápou, jsou na druhé straně rádi, když jim stát za ni uhradí škodu. „Kvůli škodám po vydrách jsme už žádali o kompenzace náhrad od státu a peníze jsme skutečně dostali. Jen nechápu, že stát vydru tak vehementně chrání a na druhé straně za ní platí,“ řekl Pavel Zemek, který dělá hospodáře rožmitálských rybářů.

Jak nám na hrázi rybníku v sobotu řekli někteří rybáři, byli by rádi, kdyby stát povoloval výjimky a vydra by se mohla lovit, aby se omezil stav její populace. Jenže je přísně chráněným druhem a stát proto nabízí kompenzaci možných škod jím způsobených. Těžko se však rybáři dočkají toho, že by někdo povolil redukci jejích stavů. Vydra říční je zařazena mezi zvláště chráněné druhy živočichů. V současnosti je začleněna do skupiny ohrožených druhů.