Co je to šedý zákal a jaká část oka je zasažena?

Šedý zákal je v podstatě jakékoli zkalení oční čočky, uložené ve střední části oka za duhovkou. Čočka je do určitého věku schopna měnit svou optickou mohutnost a tím plnit její hlavní funkci – zaostřovat do dálky i do blízka (akomodace).

Jakou věkovou skupinu toto onemocnění nejčastěji postihuje?
Jak již bylo řečeno, je toto onemocnění opravdu nejčastěji přítomno u lidí starších 65 let a se zvyšujícím se věkem jeho frekvence narůstá. S kataraktou se ale můžeme setkat i u lidí výrazně mladších, zejména pokud prodělali nějaký úraz oka, užívají určité skupiny léků, či se léčí s nějakým celkovým onemocněním – např. cukrovkou. Jsou však známy i vrozené formy šedého zákalu.

Je možné říci, z jakých příčin tato choroba vzniká?
Příčin vzniku katarakty s postupujícím věkem je více, ale nebyly dodnes zcela objasněny. Při stárnutí čočky dochází hlavně k chemickým změnám proteinů v ní obsažených, iontového složení, ve zvýšené míře se ukládá pigment. Narůstá také obsah vody v čočce, tím také její hmotnost a předozadní rozměr a zároveň dochází k poklesu schopnosti zaostřování. Naznačila jsem, že katarakta (většinou jednostranná) také často vzniká po úrazu oka, a to jak pronikajícím, tak tupém poranění (pohmoždění) nebo po úrazu elektrickým proudem. S takzvanou toxickou kataraktou se pak častěji setkáme u lidí užívajících různé skupiny léků – zejména kortikosteroidy, u kterých nelze určit, jaká dávka či délka užívání již může mít na vznik tohoto druhu katarakty vliv. Rizikovými faktory pro vznik šedého zákalu je i dlouhodobá expozice UV záření, kouření, přítomnost celkových a i jiných očních onemocnění. Svou roli při vzniku senilního šedého zákalu hraje i dědičnost.

V případě, že se u nás rozvíjí toto onemocnění, s jakými příznaky se můžeme setkat?
Zprvu nemusíme žádné potíže pozorovat, protože k vývoji šedého zákalu dochází velmi pomalu. Obtíže se liší v závislosti na druhu a umístění zákalu v čočce, ale obecně lze říci, že dochází k poklesu zrakové ostrosti – mlhavému, rozmazanému vidění zejména při pohledu do dálky. Může také docházet ke změněnému vnímání barev, oslňování a citlivosti na intenzivnější světelné zdroje, někdy k dvojitému vidění. Narůstání krátkozrakosti může pak u někoho způsobit schopnost číst do blízka bez brýlí.

Vysloví-li lékař diagnózu šedý zákal, jaká následuje léčba?
Konzervativní léčba není dodnes známa, musíme proto přistoupit k chirurgickému řešení – operaci, při které je zkalená čočka pomocí ultrazvuku odstraněna a nahrazena odpovídající nitrooční umělou čočkou. Tato již nemá schopnost akomodace, většina pacientů pak tedy po zákroku vyžaduje předpis brýlí na čtení. Existují však i multifokální čočky, pomocí nichž je možné vidět bez brýlí do dálky i do blízka.

V úvodu jste naznačila, že je možné onemocnění předejít, jak?
Procesu stárnutí čočky lze jen těžko zabránit, stejně jako vzniku zákalu po úrazu, či jako následku užívání nezbytných léků. Úplně předejít onemocnění tedy nelze, můžeme ale částečně zpomalit dobu nástupu vyloučením působení výše zmíněných rizikových faktorů. Některé studie také prokázaly pozitivní vliv vitaminů skupiny B, C a E, stejně i karotenu a železa na snížení rizika vzniku katarakty, celkové výsledky jsou však diskutabilní.

Je nutné chodit na preventivní prohlídky na oční oddělení, a to i v případě, že nemáme žádné subjektivní obtíže?
Alespoň jednou za dva roky je vhodné provést preventivní prohlídku zahrnující vyšetření na štěrbinové lampě a kontrolu zrakové ostrosti i u pacientů bez subjektivních potíží. DAGMAR ČERŇANSKÁ