VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatelka z Kosovy Hory už do Číny slovník nevozí

Kosova Hora /ROZHOVOR/ – Janu Arcimovičovou z Kosovy Hory znají lidé nejen na Sedlčansku zejména díky její spisovatelské a přednáškové činnosti, propagaci zdravotního životního stylu. Téma rozhovoru se ale točilo tentokrát zejména kolem její záliby v cestování.

13.1.2014
SDÍLEJ:

JANA Arcimovičová.Foto: Marie Břeňová

Čína a buddhismus je ostatně téma přednášky, kterou pořádá v úterý 28. ledna od 18 hodin v Městském muzeu v Sedlčanech.

Kolikrát jste už Čínu navštívila?
Šestkrát. Poprvé jsem tam byla před třinácti lety a protože jsem se neodvážila sama, jela jsem s cestovkou. Nedůvěřovala jsem především svojí znalosti čínštiny, a tak jsem si myslela, že to na vlastní pěst nezvládnu. Zjistila jsem, že moje obavy byly zbytečné, tak jsem další cesty podnikla ve skupince dvou až čtyř lidí. Do Číny jsem se vrátila hned po roce a naposledy jsem tam byla vloni s dcerou.

O jak dlouhé pobyty jde?
Tři týdny až měsíc.

Herečka Jana Paulová si prý na cesty bere do batůžku jen několik věcí. Jak vypadá vaše zavazadlo?
Mívám krosnu, kterou nechávám v místě ubytování a příruční malý batůžek, s nímž se pak všude pohybuji. Asi by mohla být i ta moje zavazadla ještě menší. Člověk zjistí, že toho moc nepotřebuje. Záleží ale na tom, zda se při cestách střídá druh podnebí – pak je toho potřeba víc. Když jedu do subtropů, tak stačí pár kusů oblečení na převlečení. Hodně věcí si jde přeprat nebo si dokoupit. Při poslední cestě měl můj bágl dvanáct kilo, při cestě zpět vážil dvacet kilo, ale to jen díky tomu, že jsem si vezla z Číny domů knížky.

Bez čeho byste se neobešla?
Kromě pasu, peněz a pojištění není nic tolik důležité. Ještě nedávno bych do výčtu přidala slovo slovník. Ale při poslední cestě jsem jej za celý měsíc vůbec nepoužila. A kvůli základní orientaci bych doporučila také tištěného průvodce a mapu. Je dobré znát alespoň některé čínské znaky – zejména míst, kam se cestuje. Mohlo by se totiž na velkém nádraží stát, že si koupíte lístek úplně jinam, než chcete. Číňané při hovoru používají čtyři tóny a i když se někdy snažím sebevíc, tak se stane, že neporozumí.

Jak vám chutná tamní strava?
Je velice zdravá a výběr je veliký. Neviděla jsem, že by dělali z mražených potravin. Pokud se někomu vybaví problém jedení koček a psů, tak s tím jsem se nesetkala. Snad je to záležitost jižní Číny. Mně tam chutná ze zeleniny nejvíc lilek na domácí způsob nebo plněné taštičky houbami se sojovou omáčkou a chilli…

Jak dlouho se učíte čínsky a jak dalece jste schopna konverzovat?
Při svých cestách se domlouvám především anglicky, ale v Číně mi tento jazyk moc platný není. Učím se čínsky čtrnáct patnáct let. Jsem schopná se domluvit, nakoupit si a zařídit, co kde potřebuji. Znalost jazyka mi ale nestačí na to, abych si s nimi mohla popovídat o jejich názorech na život, o jejich filosofii. Souběžně se učím i psát čínské znaky. Čínské písmo mě ale vyvedlo z omylu, že mám vizuální paměť. To jsem si vždycky totiž o sobě myslela…

A jak jste se skamarádila s čínskými znaky?
Původně šlo o obrázkové písmo a protože se postupem století psalo rychleji a jednodušeji, ztrácel se vztah mezi původním obrázkem a znakem. Navíc se koncem padesátých let v kontinentální Číně uskutečnila reforma a znaky se zjednodušily. Ale protože stará literatura je psaná složitými znaky, tak by měl člověk znát oba způsoby psaní. Navíc ve starých chrámech například ve Vietnamu, v Koreji a dalších zemích, které byly ovlivněny Čínou, je stále soustava starých znaků. Říká se, že znaků existuje několik desítek tisíc. K základní komunikaci a ke čtení novin se prý vystačí se znalostí 1500 až 2000. Zlatá naše abeceda a pravopis!

Vracíte se na stejná místa?
Snažím se pokaždé poznávat jinou část Číny. Samozřejmě jsem se vrátila do Pekingu, byla jsem několikrát v Honkongu nebo Si-anu, ale snažím se nedělat stejnou trasu. S dcerou jsme vloni byly ve střední Číně, kde jsem sama objevovala nové věci.

Zklamala nebo ohromila vás Velká čínská zeď?
U Pekingu, kde je turisty hodně navštěvovaná, je lehce opravená. Tam jsem byla zklamaná. Na konci Velké čínské zdi bylo zase málo turistů, ale hodně ji zase renovovali. Byla jsem tedy částečně ohromená, částečně zklamaná. Je to důležitá památka, ale sama bych jim nedokázala poradit, jak to udělat lépe, zda vše opravit nebo nechat dál bortit…

Cítila jste se někdy v Číně ohrožená na životě?
Žádnou takovou situaci jsem nezažila. Já jedu do Číny s důvěrou, snažím se pohybovat tam, kde se dokážu zorientovat. Navíc tvrdím, že se mnou bývá cestovatelský pánbůh a svěřuji se do jeho péče. Když se vyskytne nějaký problém, tak se zase sám od sebe vyřeší. Nevím, jak se to stane, ale tak to funguje.

A nepotkal vás ani žádný zdravotní problém?
Možná to bude znít humorně, ale já si s sebou vozím do neznámého prostředí základní výbavu čínské medicíny, jehličky, homeopatii… Žádné problémy se ale naštěstí nikdy nevyskytly a doufám, že to tak bude i dál.

Plánujete přednášku o Číně také jinde než v Sedlčanech – například v Praze?
V Praze také přednáším, ale o jedovatých rostlinách. Pravidelné přednášky mívám v hlavním městě především o tradiční čínské medicíně a do toho zahrnuji také nějaké poznatky ze svých cest. Část cesty do Číny jsem strávila na semináři v Pekingu u našeho Mistra. Kromě mě a dcery tam byli další dva lidé z Čech – to byl vlastně původní účel mojí cesty. Chtěla jsem studovat u člověka, kterého jsem poznala v Praze a který se stal mým Mistrem.

Čím vás změnily filozofie Východu?
Buddhismus i taoismus mě hodně oslovily. Obě tato náboženství se v Číně hodně prolínají. Uvědomila jsem si, že má člověk brát řadu věcí tak, jak přicházejí, nemá se snažit je ovlivňovat za každou cenu, nervovat se. Oni dokážou vyprázdnit svoji duši a přijímat to, co jim dává nebe nahoře a země dole. Chápou, že člověk je středem mezi nebem a zemí a že ho ovlivňují energie z obou směrů. Z toho i vyplývá jejich vztah k přírodě. Myslím, že je hodně důležité vidět vše jako celek a nevykrajovat z něj jeden problém. Jakmile se například něco stane na jedné straně světa, tak se to může odrazit na té druhé straně světa. Podobně to funguje i s lidským tělem. Proto je všechno potřeba vidět komplexně.

Plánujete si už další cestu?
Chtěla bych se do Číny zase podívat letos na podzim. Ale s odstupem třinácti let musím přiznat, že i ta stará Čína se hodně mění a McDonald´s a jiné řetězce jsou snad všude. V roce 2000 byl Peking plný kol a aut bylo málo. V současné době je to úplně naopak. Dokonce aut tam jezdí tolik, že má jejich pohyb regulovat vyhláška, podle které budou jeden den jezdit ty se sudými čísly, další den s lichými. I přes tyto změny mě to do Číny táhne.

Marie Břeňová

Autor: Redakce

13.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Klus, Suvereno, Daniel Nekonečný, Filip Říha nebo sexuoložka Gaia Poupětová  provedou prvními narozeninami akce zvané Štrůdl. Oslavy doprovázené workshopy a hudbou se budou konat na střeše galerie Vanguard v Praze.
3

Štrůdl vás provede erotickou komunikací i uměním zevlingu

Ilustrační foto.

Podvodníci zkoušejí na seniory nový trik s dveřmi

Hledáme redaktora/ku sportu pro Příbramský deník

Příbram  - Zajímáte se o sportovní dění? Baví vás psát, fotit či natáčet krátká videa? Přidejte se k nám! 

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Dobříš bude o víkendu patřit psům. Hostí mezinárodní kynologický festival

Dobříš - O nadcházejícím víkendu se koná v Dobříši již 12. ročník Mezinárodního kynologického festivalu CACIT. Tento již tradiční svátek kynologů je jednou z největších sportovně kynologických akcí ve střední Evropě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení