VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Marie Maříková už prý poslední roky nepočítala

Smolotely/ V neděli to bude už měsíc, co Marie Maříková ze Smolotel u Příbrami oslavila sté narozeniny. V dokladech má datum narození 3. července 1908.

28.7.2008
SDÍLEJ:

Marie Maříková s rodinouFoto: Deník/Markéta Jankovská

Od rodiny Marie Maříkové jsme se dozvěděli, že se jubilantka těší dobrému zdraví, a tak jsme ji přijeli s kytičkou navštívit. Dům, kde stoletá babička bydlí, nebylo lehké najít. Stál totiž na vršku pod lesem, obrostlý stromy. Ale co je důležité, byl plný hodných lidí, kteří se o babičku starají. Pod oknem ve velké kuchyni seděla stařenka v šátku se sepnutýma rukama v klíně a očividně se těšila na povídání. Setkání s čipernou a upovídanou Marií Maříkovou bylo poutavé a dojemné. Dovolila nám nahlédnout do jejího dlouhého života, plného smutných i veselých příběhů.

Jaké to je dožít se stovky?
Když mi rodina pověděla, že slavím sto let života, byla jsem moc překvapená. To víte, roky jsem už ani nepočítala.

Vzpomenete si na své útlé dětství?
Ano. Měla jsem bratra. Tatínek padl ve válce. Dlouho jsme o tom nevěděli. Maminka byla moc nešťastná. Nevěděla, jak nás uživí. Malá chaloupka, ve které jsme žili, shořela. Vzali si nás k sobě příbuzní a pomáhali nám. Jednoho večera jsme hledali maminku, teta ji našla stát už po pás v řece. Chtěla se z těch starostí ze zoufalství utopit. Teta jí moc vynadala. Maminka potom zažádala o trafiku, která patřila tatínkovi. Dostali jsme ji, docela slušně nás uživila. Museli jsme chodit pro zboží spoustu kilometrů. Tabák byl vyhledávaný. Ze dvou tisíc korun tržby nám zůstaly dvě stovky. Peníze jsme šetřili a příbuzní nám pomáhali.

Kolik vám v tomto období bylo let? Na co jste šetřili?
To mi bylo asi sedm let. Maminka se rozhodla, že si postavíme chaloupku. Byla to veliká dřina a chudoba, ale nic jiného jsme neznali. Tak se prostě žilo. Museli jsme si dělat cihly sami v takové formě, a to ze slámy a hlíny. Bylo třeba je nechat pořádně vyschnout. Bratr navozil písek od řeky na celou chalupu sám. Cesta byla dlouhá asi kilometr. Já jsem nosila vodu, no nemohla jsem ji ani zvednout. Jsem ráda, že to všechno tak dobře dopadlo.

Čím jste jako děvče chtěla být?
Toužila jsem být učitelkou, ale nakonec jsem se učila šít. Později jsem se učila vařit v Krásné Hoře, kde jsem dostala vysvědčení. Potom jsem prodávala v trafice. Hodně se prodávalo.

A potom snad už přijel princ na bílém koni…?
Na koni ne, ale na harleji. Představte si, já taková chudá holka a přijede si pro mě ženich na motorce, to bylo něco. Dostal se v Praze do hotelu, tak si můžete představit, co to znamenalo. Nastěhovala jsem se do Mníšku do domku společně s jeho vdanou sestrou. On měl neustále služby a mně se tam se synem moc stýskalo. Později jsme se nastěhovali na Podkovu. To byla samota u Solenic. Tam jsme měli hospodářství, práci jsme měli s manželem celý den. To bylo nejkrásnější období v mém životě. Bohužel jsme se museli po pětatřiceti letech kvůli přehradě odstěhovat. (pláč)

A od té doby žijete ve Smolotelích?
Ano. Byla jsem v životě spokojená. Pánbůh mi dopřál velkou rodinu. Když nám někdo umře, ani se nedívám na parte. Raději si myslím, že je ten člověk stále poblíž.

Měla jste čas na záliby? Co vás bavilo nejvíc?
Hrála jsem ochotnické divadlo. To pro mě hodně znamenalo. Naposledy jsem hrála roli sirotka a tím jsem byla také ve skutečnosti. Všichni tenkrát plakali.

Je něco, co vás v posledních letech hodně potěšilo?
Pan farář mi kdysi říkal, že až bude rok 2000, nastane konec světa. Chtěla jsem vědět, jestli se toho dočkám. On mi na to odpověděl: „Můžeš se toho dočkat, ale budeš stará a vetchá stařenka.“ No vidíte, konec světa nenastal a já tady v klidu slavím sto let.

Autor: Markéta Jankovská

28.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Muzejní noc v podzemí Hornického muzea Příbram.
12

V hornickém muzeu zpřístupní nové prostory v podzemí

Zhruba třicet lidí bez domova nebo v nouzi bude moci přijít pro pomoc a radu do nového centra na Rynečku v Příbrami. Slavnostní otevření se uskutečnilo v pondělí dopoledne.
6

Bezpečno? Kamery by musely být všude

KrimiMix: Muž házel po policistech kameny a rozbil jim auto

Příbramsko - Až šest let vězení hrozí dvacetiletému mladíkovi, který v neděli napadl několik lidí a dokonce i policisty. Ti projížděli v noci přes vesnici nedaleko Příbrami a jejich pozornosti neuniklo, jak tři osoby přelézají plot u rodinného domu. Rozhodli se, že je zkontrolují.

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Školy ze svých hřišť o prázdninách děti nevyženou

Příbram - Děti, které zůstávají o prázdninách ve městě, se nemusejí doma nudit. Sportovní areály u základních škol v Příbrami jim budou přístupné i o letních prázdninách. Rozhodli o tom radní na svém posledním jednání. Hřiště budou pro veřejnost otevřena od 1. července do 31. srpna vždy od 8 do 20 hodin. Přístupná budou hřiště u základních škol v Jiráskových sadech, na Březových Horách, v ulici Bratří Čapků a ve Školní ulici.

Kdo obsadí spolkový dům se ukáže v létě

Dobříš - Chátrající bývalé kino v Dobříši má nahradit spolkový dům, na který už existuje studie. Ale město projekt stále nemůže dotáhnout do konce. Není totiž jasné, kdo a jak bude objektu dominovat.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies