Obyvatelé ohrožených lokalit sepisují petice, zvou renomované vědce na přednášky, aby veřejnosti vysvětlili, jak je těžba zlata kyanidovým loužením nebezpečná, ale stát to zřejmě nechce slyšet.

Podle Markéty Balkové, starostky Hvožďan a místopředsedkyně sdružení Čechy nad zlato, leží na ministerstvu životního prostředí spousty žádostí zahraničních těžařských společností. „Jejich aktivity nesmíme podceňovat," varuje stále Markéta Balková.

Luboš Babička z České zemědělské university upozornil nedávno na semináři, že těžké kovy, které jsou doprovodným prvkem při těžbě zlata a jakékoliv horniny, budou dříve nebo později zatěžovat životní prostředí a potravinové zdroje. „V těch koncentracích, ve kterých by se používal, tak kdyby došlo k jakékoliv havárii, budou umírat lidé," konstatuje vědec a dodává: „Doprovodné efekty těžby zlata by velmi negativně ovlivnily život několika dalším generacím."

Těžba totiž spočívá i v tom, že se vytěží tuny horniny, která se rozemele na prášek jemnosti pudru a pak se za pomoci jedovatých chemikálií louží zlato. Tuna horniny v Mokrsku obsahuje v průměru 3 gramy zlata a přibližně 300 gramů arzenu. Mletím se jedovatý arzen uvolní a může dojít ke kontaminaci ovzduší a vody.
Hejtman Josef Řihák se chce kvůli tomu sejít s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a kromě jiného se ho zeptat, jak dlouho ještě bude ministerstvo odkládat rozhodnutí a tím stresovat obyvatele území ohrožených těžbou zlata. „Domnívám se, že nic jiného než zamítnutí žádostí stejně nepřipadá v úvahu," doufá hejtman.