EVROPA:

Itálie: Ježíšek dětem rozdává dárky v noci na 25. prosince teprve několik let. Dříve byly v Itálii Vánoce svátkem, při němž se scházela celá rodina. Nadílka dárků jejich součástí nebyla. Děti však obdarovávala čarodějnice (Bafana), která i nyní v noci na 6. ledna létá od domu k domu a ukládá dárky do punčochy.

Španělsko: Nejdůležitějším vánočním rituálem je losování šťastných čísel vánoční loterie (Lotería de navidad), která je nejstarší a největší loterií na světě. Dne 22. prosince jsou rozdělovány miliardy mezi velké množství výherců.

Nizozemsko: Mikuláš, který se tu jmenuje Sinterklaas cestuje v doprovodu svých pomocníků nazývaných Zwarte Piet v nádherně vyzdobeném parníku plném dárků, které rozdává 5. prosince.

Řecko: Mnoho Řeků si na Vánoce dává do zahrady nebo za okno místo stromku loďku ozdobenou světelnými řetězy. Dárky se obvykle na Vánoce nedávají. Místo toho děti dárky nacházejí v noci na Nový rok pod postelí. Nosí je Santa Basil.

Rusko: Dárky dětem nosí na Nový rok Děda Mráz. Rodiny se shromažďují kolem jedličky a společně jedí. Ortodoxní vánoční svátky se podle juliánského kalendáře slaví o 13 dní později než například v České republice.

Polsko: Na Štědrý večer se podávají bezmasá jídla. Oficiálně je 24. prosinec dnem půstu, ale ve skutečnosti od slavnostní tabule sestávající tradičně z 12 pokrmů neodchází nikdo hladový. V mnoha polských rodinách se prostírá jedno místo navíc pro případ, že přijde nečekaný host. Podle polské legendy hovoří zvířata na Štědrý večer lidskou řečí.

Bulharsko: Na Štědrý večer se na závěr postní doby podává lichý počet tradičních bezmasých pokrmů. Zvlášť oblíbená je červená paprika plněná rýží a rolády z vinných listů nebo zelí. Stůl se po večeři neuklízí, aby se během noci mohli najíst i zesnulí.

Rumunsko: Během adventu se často pořádá zabíjačka. Děti chodí od domu k domu a zpívají vánoční koledy. Za to dostávají peníze nebo sladkosti.

AMERIKA:

Mexiko: Vánoční zvyky mají svůj původ ve španělském koloniálním období. V ulicích vánoční svátky charakterizují bouřlivé průvody, takzvané posadas, které symbolizují hledání přístřeší.

USA: Vánoční zvyky ve Spojených státech jsou směsicí tradic jednotlivých přistěhovaleckých národů okořeněnou o notnou dávku komerce. V noci na 25. prosince prý Santa Claus brázdí vzduch na saních a krbem se dostává do jednotlivých domů, kde nechává dárky v punčochách (původně britský zvyk).

AFRIKA:

JAR: V Jihoafrické republice se na 2. svátek vánoční vydávají děti na pláže, kde se pořádají pikniky a griluje se. Protože v chudinských čtvrtích je tradiční porážka ovce pokládána za luxus, spokojí se mnozí s kuřetem.

Namibie: Hererové rozprostřou před „posvátný oheň" kůži poražených volů nebo koz srstí dolů. Muži po kožešině dupou, což má přinést štěstí.

Libérie: Jako vánoční stromky tu poslouží olejové palmy ozdobené zvonečky. V mnoha obcích se zakořenil zvyk dělat na Vánoce ohňostroj.

ASIE:

Indie: Většina ze dvou procent indických křesťanů, převážně katolíků, žije na jihu subkontinentu. Například ve městě Goa sestává tradiční vánoční jídlo z masa s kari a rýží, jako dezert se podává koláč. V mnoha indických jazycích se zpívá Tichá noc. To, že se blíží Vánoce, dávají najevo křesťané v jihoindickém státě Kérala umísťováním obrovských papírových hvězd nad vchody do domů.

Filipíny: V ostrovní zemi s 90procentním podílem křesťanského obyvatelstva trvá vánoční období obzvlášť dlouho. Od 16. do 24. prosince se v kostelích konají ranní mše. Říká se, že kdo přijde každý den, splní se mu přání.⋌(čtk)