Velitel byl povinen zajistit pitný režim svého mužstva. To znamenalo, že musel při plnění úkolů obcházet soutěžící a nutit je vypít litr a půl perlivé vody. Mezitím hasiči plnili klasickou štafetu. Než se dostanou k požáru, museli prokličkovat mezi kolíky, ujít kustrasyna lyžích, čtyřikrát se obtočit kolem kolíku a naplnit láhev vodou. Po zasažení cíle proudem vody byl velitel znovu povinen své mužstvo občerstvit.

„Protože je ale velitel většinou krkoun, tak to občerstvení sní sám. To spočívá v tom, že na dvoumetrovém klacku je na provázku přivázaný párek namočený v hořčici. S rukama za zády si musí párku kousnout. A to není lehký úkol,“ přiblížil starosta vrančických dobrovolných hasičů Václav Sláma.

Počet přihlášených družstev byl letos rekordní. Přihlásilo se původně třiadvacet družstev, ale nakonec dorazilo jedno navíc. „Tvrdili jsme, že vezmeme jen dvacet, ale neměli jsme to srdce někoho odmítnout,“ řekl starosta hasičů.

A jak vypadaly začátky této oblíbené soutěže před sedmnácti lety? „Na první ročník jsme pozvali padesát sborů, nakonec přijely jen tři. Potom hasiči uviděli, co se tu děje. Další rok se počet hodně zvýšil. Olbramovičtí a Stěžovští hasiči jezdí od té doby pravidelně snad bez přestávky,“ dodal Václav Sláma.

Počasí se nad akcí vyloženě slitovalo. Od rána nad Příbramskem hřmělo a místy byl i silný déšť. Jak měla ale soutěž začít, vykouklo sluníčko. Podle Václava Slámy byla soutěž v ohrožení kvůli noční bouřce, kdy uhodil blesk do transformátoru. Šikovné ruce elektrikářů se ale o proud postarali. Akci znepříjemňoval snad jen rozbahněný a blátivý terén, který podle starosty hasičů k soutěži stejně patří.